Péče o sady a lesy vyžaduje mnoho převážně ruční práce. Tak to bylo a asi bude napořád a je to v pořádku. Vždyť sady i lesy si zaslouží tu nejlepší osobní péči. Za ní se ale skrývá tvrdá práce a jak přírodě, tak i šikovným lidským rukám někdy přijde vhod technická výpomoc. Vědci z Fakulty strojní ČVUT v Praze nyní řeší dva projekty, které sníží podíl ruční práce a přispějí k lepšímu životnímu prostředí. První řeší novou koncepci péče o ovocný sad s využitím senzorové techniky, automatizace, umělé inteligence a robotiky. Druhý projekt je zaměřený na přípravu výsadby lesních dřevin.
Cílem projektu „Obalování sadebního materiálu lesních dřevin technologickým systémem PostCont" je vývoj a stavba funkčního prototypu zařízení pro poloautomatizované obalování kořenového systému malých stromků vhodným substrátem ve vhodném ochranném kontejneru. Přístroj nejdříve vytvoří prorůstavý kontejner, nejčastěji z recyklovaného papíru. Následně obsluha přístroje vloží do vytvořeného kelímku sazenici a přístroj zahrne její kořeny vhodným naředěným substrátem, ze kterého v konečné fázi přípravy sazenice odsaje přebytečnou vodu. Hlavním řešitelem projektu, podporovaného agenturou TAČR, projekt/SS01020189, je Fakulta lesnická a dřevařská ČZU, která se touto cestou snaží o zvýšení odolnosti sazenic proti suchu a jiné nepřízni. Úkolem Ústavu konstruování a částí strojů Fakulty strojní ČVUT je konstrukční návrh popsaného přístroje a jeho vývoj do skutečně použitelné podoby.
Ing. Ondřej Štoček, doktorand Fakulty strojní, vysvětluje funkci zařízení: „Aktuálně se nám s kolegy podařilo vyvinout prototyp, který umožní produkovat balenou, krytokořennou, sadbu s výrazně menší ekologickou stopou, než je tomu u klasického obalovaného materiálu. Voda použitá pro ředění papíroviny i rašeliny se opakovaně používá - její celková spotřeba je proto v podstatě velmi malá. Pro tvorbu obalů se využívá odpadový papír určený k recyklaci. Technicky se zařízení se skládá ze dvou čerpadel kašovitých směsí papíroviny a rašeliny a části, která vyrábí a plní kelímkovitý kontejner se sazenicí vhodným substrátem. S vývojem jsme začali v roce 2020 a můžu snad říct, že přes drobné nedostatky zjišťované při provozu stroje se nám podařilo náš úkol splnit."
Ing. Martin Baláš z výzkumné stanice Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Trubě u Kostelce nad Černými Lesy, dodává: „Zařízení ušetří majitelům lesů mnoho ruční práce, rozšiřuje spektrum technologií pro přípravu sadebního materiálu a je šetrné k životnímu prostředí. Po úplném dokončení vývoje můžeme lesnímu provozu nabídnout technologický systém s přednostmi obalovaného sadebního materiálu. Automatické zapouzdřování je totiž mnohem rychlejší než manuální přesazování sazenic z lesních školek a s materiálem bude možné okamžitě manipulovat bez rizika uvolnění kořenů ze substrátu v kořenovém balu a jejich osychání. Další výhodou je možnost prodloužení termínů výsadby v lese. Zbývá ještě ověřit reálnou použitelnost stroje v podmínkách lesních školek a skutečnou kvalitu sadebního materiálu - hlavně jeho ujímavost a iniciální prosperitu v lesním prostředí."
Fakulta strojní ČVUT v Praze: Ladislav Lašek