Vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě se v ČR prosazuje pomalu, ale jistě. Najdeme ji ve většině nemocnic a větších zdravotnických zařízeních, ale jen v části samostatných ordinací soukromých lékařů. O své dojmy ze současné situace se přišli podělit odborníci na informační technologie, zástupci nemocnic, praktických lékařů a dodavatelé softwarových řešení na konferenci, která se konala v Lékařském domě v Praze. Cílem semináře bylo popsat stávající situaci, legislativu a praxi, pojmenovat překážky, které brání využívání elektronických nástrojů a navrhnout řešení.
Proč vést zdravotnickou dokumentaci v elektronické podobě? Proč mají počítače a tablety nahrazovat papír, pero a psací stroj?
„Je k tomu mnoho důvodů: elektronicky vedené dokumenty jsou čitelnější, je menší riziko jejich nesprávného čtení, lépe se v nich vyhledává, třídí, pořizují kopie, informace v elektronické formě se samozřejmě lépe předávají a sdílí. Odpovědi jsou podobné jako na otázku, proč píšeme emaily namísto dopisů, proč vedeme účetnictví na počítačích a ne v účetních knihách," odpovídá MUDr. Mgr. Petr Struk z Platformy pro elektronické zdravotnictví, která o elektronické zdravotnické dokumentaci dnes uspořádala konferenci. „Setkáváme se pochopitelně i s řadou důvodů, proč zdravotnickou dokumentaci v elektronické podobě nevést. K tradičním patří ekonomická nákladnost, nedokonalá legislativa, obavy ze ztráty či úniku dat, málo dostupný internet a další," dodává Petr Struk.
Na konferenci hledali členové Platformy pro elektronické zdravotnictví odpověď na otázku, které argumenty jsou pouhou výmluvou a které skutečným problémem bránícím rychlejšímu postupu digitalizace českého zdravotnictví. Chceme hledat řešení takových problémů a podpořit další rozvoj elektronické zdravotnické dokumentace v českých zdravotnických zařízeních. Jsme přesvědčeni, že vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě je nezbytným východiskem pro digitalizaci zdravotnictví, která přinese kvalitnější a bezpečnější zdravotní péči a účelnější využívání stávajících lidských i finančních zdrojů.
Konference otevřela prostor pro spolupráci odborníků, sdružených v Platformě, s nově ustavenou pracovní skupinou ministerstva zdravotnictví pro eHealth.
Přednášky byly rozděleny do 2 bloků - teoretické základy a praktické zkušenosti
V první části nás specialisté v oboru seznámili s teoretickými a legislativními východisky. MUDr Milan Cabrnoch z Českého národního fóra pro eHealth hovořil především o legislativním rámci celé záležitosti. Ing. Aleš Špidla z Českého institutu manažerů informační bezpečnosti zdůraznil potřebnost kybernetické bezpečnosti a práce s citlivými daty. Ing. Hynek Kružík popisoval datové standardy elektronické zdravotní dokumentace a MUDr David Marx ze Spojené akreditační komise se věnoval kvalitě a akreditaci v elektronické zdravotní dokumentaci.
V druhé části se o své dojmy podělili praktikové. MUDr. Pavel Trnka popisoval zkušenosti s využíváním elektronické dokumentace v Záchranné službě hlavního města Prahy. MUDr. Cyril Moucha vysvětloval obavy praktických lékařů, ale i výhody, které modernizace zdravotnického systému může přinést. Ing. Jiří Haase popsal proces zavádění Elektronické zdravotní dokumentace ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a MUDr. Miroslav Steiner vysvětloval, jakým způsobem se pracuje s elektronickou zdravotní dokumentací v jednom z největších privátních zdravotnických řetězců v České republice, ve společnosti AGEL. Dále vystoupil Ing. Vladimír Kryštof z CompuGroup Medical, Ing. Petr Diblík ze společnosti STAPRO, Ing. Petr Pavlinec z kraje Vysočina a MUDr. Jiří Bek s tématem Struktura dat v elektronických zdravotních knížkách.
Příkladem dobré praxe jsou všechny nemocnice a řada dalších zdravotnických zařízení v kraji Vysočina, které vedou zdravotnickou dokumentaci v elektronické podobě. Díky tomu s informacemi o pacientovi mohou lépe pracovat nejen v nemocnici, ale v případě potřeby může tyto informace využívat i záchranná služba v kraji. Je jasné, že dostupnost kritických údajů o pacientovi má dopad na úspěšnost a rychlost zásahu. Jinak lékař záchranné služby přistupuje k diabetikovi či kardiakovi, a tím, že dostane základní anamnézu pacienta předem do tabletu, lze zásadně ovlivnit stanovení správné diagnózy a kvalitu léčby.
Chybí registr pro zdravotnické profesionály, ale především jasná motivace
Jedním z problémů, které skutečně brání většímu rozvoji elektronické zdravotnické dokumentace, je podle Platformy pro elektronické zdravotnictví absence registru zdravotnických profesionálů. V něm by lékaři a sestry měli svou identitu, jež by je opravňovala pracovat s elektronickou zdravotní dokumentací jejich pacientů. Takový registr by měl být propojen se stávajícími strukturami e-governmentu, jako jsou registry obyvatel či evidence fyzických a právnických osob.
Právě nadměrná administrativa v kombinaci s časovou a finanční náročností představují největší bariéry, které brání používání EZD mezi praktickými lékaři. „Elektronickou zdravotnickou dokumentaci vedou mezi praktickými lékaři pouze jednotlivci. Podmínky pro EZD jsou tak náročné, že se většina praktiků rozhodla pro hybrid: dokumentaci vedou v elektronické podobě, ale současně ji i tisknou, aby vyhověli znění zákona," říká praktický lékař Cyril Mucha. „Z pozice lékařů se administrativa spojená se zákonnými požadavky na elektronický podpis či časové razítko jeví jako něco, co jim ztrpčuje život a navíc se u nich po zkušenosti z minulosti projevuje určitá nedůvěra k elektronickým systémům.
Specifikem praktických lékařů navíc je, že poskytují služby pacientům i v pověstné Horní Dolní, kde jim nezřídka chybí dostatečné spolehlivé připojení k internetu," dodává Cyril Mucha.
Přesto, že se o digitalizaci českého zdravotnictví mnoho let diskutuje, stále nám chybí jasná politika, koncepce a podpora ze strany vlády.
Evropa tlačí na digitalizaci, jsme pozadu
V evropském kontextu byl od roku 2008 do roku 2014 v běhu projekt EPSOS, který v praxi ověřil předávání zdravotních informací přes hranice jednotlivých států. Dáme příklad, pokud se něco občanovi ČR něco stane například v Dánsku, kde jsou, co se týče sdílení digitálních informací, mnohem dál, lékař zjistí prostřednictvím národního kontaktního centra, co je o dané osobě k dispozici, zadá svou identifikaci a může si vyžádat data. Dánské kontaktní centrum se spojí s českým, ovšem to je schopno vyhovět pouze v případě, pokud má pacient elektronickou zdravotní knížku (Karta života a podobně). Dánský lékař informace dostane ve formě klinického shrnutí. Sdílení elektronické zdravotní dokumentace je v současnosti nahlíženo jako zásadní bariéra volného pohybu osob v rámci Evropské unie, a proto Evropa tolik tlačí na zdravotnictví, aby se přizpůsobilo sektorům, jako jsou finance či pojišťovnictví, kde tyto bariéry již byly zrušeny.
České národní fórum pro eHealth