Možná vám už někdo doporučoval rýži při dietě. Ale na rozdíl od mrkve vám ji asi nikdo nedoporučoval na zlepšení zraku. Má to dobrý důvod: rýže totiž neobsahuje vitamin A. Jde o velký nedostatek této rozšířené plodiny, o kterém se bolestně přesvědčí desítky tisíc lidí ročně. Každý rok zhruba totiž čtvrt až půl milionů oslepne kvůli nedostatku tohoto vitaminu a desítky tisíc zemřou. Jde hlavně o chudé obyvatele tropických zemí, z velké části živených právě rýží. Dlouho šlo o neřešitelný problém. Neexistuje žádná odrůda rýže, která by tímto nutričním nešvarem netrpěla. Když se na sklonku 20. století zrodilo genetické inženýrství, celkem brzy se zrodil nápad rýži „napravit“. V roce 1999 tak vznikla vložením genu z narcisu do rýže tzv. zlatá rýže. Její slupky jsou zářivě žluté od betakarotenu, což je látka známá z mrkve, ze které si lidské tělo připraví vitamín A. Na polích ji však nenajdete. Slibná rostlina neopustila laboratoře. Do praxe se blíží už roky po malých krůčcích a na konci roku 2012 navíc pořádně klopýtla. Projekt má své velké odpůrce v zájmových ekologických organizacích. Uznávají záměr, ale tvrdí, že zlatá rýže problém nevyřeší. Od počátku projektu tvrdí, že podle prvních údajů obsahovala betakarotenu příliš málo. Greenpeace na základě tehdy dostupných údajů dopočítal, že doporučenou denní dávku by dospělý získal po snědení nepředstavitelných 3,5 kg nevařené (tj. cca 9 kg vařené) rýže. Což je samozřejmě nesmysl. Autoři nápadu se nedali. Pracovali dále, podařilo se zvýšit obsah betakarotenu a dodat rostlině i další zajímavé vlastnosti, jako zvýšení obsahu vstřebatelného železa. V roce 2008 se také uskutečnil pokus s lidskými dobrovolníky, který ukázal, že tělo betakaroten z rýže vstřebává nečekaně dobře. Místo 3,5 kg zřejmě nakonec stačí na pokrytí doporučeného denního příjmu jen pár set gramů. Vědecky se tedy poměrně daří. Ve vztahu s veřejností je to ale naopak. Na sklonku loňského roku projekt postihla doslova katastrofa. Její kořeny leží v roce 2008, kdy v Číně probíhal experiment, ve kterém vědci 24 dětem podávali zlatou rýži. Chtěli ověřit, jak obstojí ve srovnání s jinými zdroji vitamínu A (vitaminové kapsle či špenát). Vědecké výsledky publikované v srpnu 2012 vypadaly příznivé, zdálo se, že rýže funguje stejně dobře jako vitaminové doplňky (a o hodně levněji). Ale část světové veřejnosti pokus rozhořčil. Prohlášení organizace Greenpeace označilo děti za „pokusné králíky“ a pokus za hazard s jejich zdravím (i když neuvádí, jak by příjem betakarotenu měl dětem škodit). Protesty propukly i v Číně. Účastníci pokusu rozhořčeně protestovali, že nevěděli, jakou rýži dostávají. V souhlasu, který podepisovali, se jen uvádělo, že je obohacená o živiny, ale ne že k tomu došlo genetickou modifikací. Vyšetřování, které po protestech nařídilo čínské Středisko pro kontrolu nemocí, dospělo k závěru, že k porušení vědecké etiky skutečně došlo. Tři autoři přišli o práci. Naopak účastníky pokusu odškodnili částkou odpovídající zhruba 25 000 korun. Nešlo jen o stylistická opomenutí. Při vyšetřování podle časopisu Nature vyšlo najevo, že děti dostaly zlatou rýži jen jednou k obědu a ne pravidelně po dobu celé třítýdenní studie, jak uvádí zpráva. Je to účelový výsledek vyšetřování? Lhali autoři, aby jejich provinění nebylo tak veliké? Nebo si vymýšleli ve studii a děti nedostávaly zlatou rýži? Nic z toho zatím není jasné. Zdá se ale, že boj o „zlatou rýži“ je stále špinavější záležitostí a šance na její přijetí širokou veřejnosti tak dále klesají. Rostlina přitom měla dostat v letošním roce svolení ke komerčnímu pěstování na Filipínách. Konečně by mohla fakticky dokázat svou užitečnost či neužitečnost. Jen aby v současné atmosféře měl vůbec někdo čas a chuť podívat se na fakta. /jj/
