Nejvyšší nizozemský soud nařídil pozastavit těžbu zemního plynu v okolí 11tisícového městečka Loppersum v nejsevernější provincii Groningen. Reagoval tak na sílící protesty občanských iniciativ poukazujících na stále častější a silnější lokální zemětřesení vyvolávané právě rozsáhlou těžbou na jednom z nejbohatších západoevropských nalezišť. Zemní plyn se začal v provincii Groningen dobývat v roce 1963 a těžba postupně stoupala až na 50 mld. m3. Tamní obyvatelé se znepokojením pozorovali otřesy půdy. Seizmologové uvádějí, že v lokalitě Loppersum se během uplynulých dvou let země třese v průměru každý 3. den. Na četných domech jsou již trhliny, které se stále zvětšují. Praskliny se objevily i na historicky cenných freskách ve starobylém loppersumském kostele. Místní samospráva v Loppersumu uvádí, že je nutné zpevnit kolem 30 000 budov. To ale přijde na 6 mld. eur. Nizozemská státní společnost Gasunie, soukromé firmy Royal Dutch Shell a americký ExxonMobil podle Úřadu pro bezpečnost (Dutch Safety Board) léta ignorovaly nebezpečí, které obyvatelům v souvislosti s intenzivní těžbou zemního plynu v provincii Groningen hrozí. Zastavit ji definitivně není možné, neboť na tomto palivu v Nizozemsku závisejí statisíce domácností a do státního rozpočtu plyne několik desítek miliard eur ročně. Těžební pole v Groningenu patří k nejvydatnějším v celé západní Evropě. Z údajů nizozemského ministerstva hospodářství vyplývá, že Nizozemsko vloni vytěžilo kolem 70 mld. m3 zemního plynu, z toho připadalo na Groningen přes 60 %. Vláda v Haagu podle ministra hospodářství Henka Kampa do konce letošního června rozhodne, zda celkovou těžbu neomezí na maximálních 35 mld. m3. To by ale znamenalo zvýšit jeho dovoz, především z Ruska. Nejvyšší soud uvedl, že těžbu v původním rozsahu povolí, pokud by bylo vážně ohroženo zásobování palivem jak pro domácí trh, tak na export. /aa/
