Když vstoupíme severním vchodem
do ondřejovské hvězdárny (nyní Astronomický
ústav AV ČR), spatříme sochu jejího
zakladatele Josefa Jana Friče, na kterou
zespodu kouká žába. A za sochou je
nejstarší budova - původní byt Fričovy
rodiny. Na jejím štítu je sgrafito s hvězdnou
oblohou a s žábami. Jedna z nich se
nesměle ptá učeného žabáka: „Jen bychom
rády věděly, jsou-li tam tvorové jako
my, jsou-li tam žáby taky?“
Jsou živé bytosti jinde ve vesmíru?
Po dlouhá staletí si tuto otázku kladou
přemýšliví lidé, avšak dodnes bez odpovědi.
Poznávání skutečnosti je často velmi
zdlouhavé a neobyčejně pracné. Je to
cesta vědy založené na přesných pojmech,
pozorování, měření, logickém úsudku, matematickém
výpočtu, ověřování a syntéze
poznatků. Tak je tomu i s hledáním života
ve vesmíru. Vznikla multidisciplinární věda
- bioastronomie, využívající fyziku, chemii,
astronomii, biologii, molekulární biologii,
ekologii, geografii a geologii. Je tak mladá,
že se dosud neustálil ani její název; používá
se i termínů astrobiologie, kosmobiologie,
exobiologie či astropaleontologie.
O našem životě individuálním i společenském
rozhoduje energie - a zvláště energie
sluneční, ať už přímá (záření) či nepřímá
(biomasa, vítr, teplo oceánů, vlny apod.)
nebo fosilní (uhlí, ropa, zemní plyn). Nejen
život lidí, ale i existence celé biosféry je
na ni naprosto závislý. Proto zcela udivuje
obecná neznalost o Slunci jako zdroji této
životodárné energie na Zemi a ve vesmíru.
A právě o tom, jak se ze Slunce uvolňuje
energie, jak se přenáší z jeho jádra až na naši
Zemi, jak sluneční energie utváří životní
prostředí a udržuje život celé biosféry a jak
se jeho energie mění v energii tepelnou,
chemickou, elektrickou a mechanickou, vypráví
nová kniha Josipa Kleczeka Život se
Sluncem a ve vesmíru, kterou s podtitulem
Nová věda - bioastronomie vydalo nakladatelství
Paseka (Praha 2011, 1. vyd., 360 str.).
Život na Zemi s hvězdou Sluncem je nepatrným
článkem vývoje vesmíru. Planetárních
soustav kolem hvězd slunečního typu
jsou jen v Mléčné dráze miliardy, a protože
všude ve vesmíru vládnou stejné zákony,
mohl život vzniknout i na planetách u jiných
hvězd. Na všechny tyto otázky hledá
odpověď právě tato nová vědecká disciplína
- bioastronomie.
Ještě několik slov o autorovi:
Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. (1923) je
významný český astronom a sluneční fyzik,
který se v Astronomickém ústavu AV ČR
věnuje především sluneční aktivitě a protuberancím.
Jeho pedagogická činnost zahrnuje
přednášky na Univerzitě Karlově a dalších
vysokých školách i v zahraničí. Napsal
sám nebo se podílel na vzniku množství astronomických
monografií, popularizačních
děl (Nitro hvězd, Plazma ve vesmíru a laboratoři,
Slunce a člověk, Naše souhvězdí,
Sluneční energie - úvod do helioenergetiky,
Vesmír kolem nás, Vesmír a člověk, Energie
- ve vesmíru a ve službách lidí, Velká
encyklopedie vesmíru, Náš vesmír aj.)
a odborných slovníků (z nich nejvýznamnější
je čtyřsvazkový šestijazyčný astronomický
slovník Space Sciences Dictionary
z let 1990-1994). Je laureátem ceny Littera
astronomica 2002 za celoživotní literární
dílo v oblasti astronomie a její popularizaci,
v roce 2003 mu bylo uděleno nejvyšší
ocenění České astronomické společnosti -
Nušlova cena. Po mnoho let byl presidentem
komise pro výuku astronomie při Mezinárodní
astronomické unii (IAU), založil
a po dvacet let vedl Mezinárodní školu pro
mladé astronomy při UNESCO a IAU. /tes/