Integrace regulačních systémů a informace s konečnými možnostmi plánování
dává výrobcům pneumatik možnost dosáhnout plynulého sledu operací při nižších nákladech a zvýšené výrobní kapacitě. Ve vztahu ke svým partnerům zkoušejí v jiných průmyslových odvětvích stejné technologické a komunikační problémy: jsou to zděděné systémy vybudované na ostrůvcích automatizace, na výrobních operacích vymyšlených pro obranu proti změnám konstrukce a vlastnické nároky, které dělají obtížným a nákladným začleňování nových zařízení.
Navzdory pokrokům v technologii
a automatizaci zůstává výroba pneumatik
procesem náročným na fyzickou
námahu. Ten zahrnuje nejen enormní
množství surovin a potřebu specializovaného
strojního vybavení, ale
vyžaduje také přesný průběh chemické
fáze procesu.
Za tímto procesem výroby se skrývá
ještě postup podle předpisů, který
je nezbytnou podmínkou úspěšnosti
technologického kroku. Když se objeví
neshoda s předpisem nebo při práci strojního
vybavení či chybná operace lidské
pracovní síly nebo odchylka od optimálního
množství materiálu, může celá
výrobní operace skončit neúspěchem.
K tomu navíc regionální a mezinárodní
kontrolní úřady komplikují výrobní
proces pověřeními z DOT (Úřad pro
dopravu USA) a ECE (Ekonomická
komise pro Evropu), která vyžadují
přesné a kompletní záznamy o procesu
výroby, materiálech, chemikáliích
a postupech přípravy dílců. Kombinace
konečné kapacity systému formulářů
s výrobním prováděcím systémem
(MES = Manufacturing Execution System)
jsou viditelné na všech úrovních
výroby a řízení výrobního procesu.
Obrovská je cena
informace
Naštěstí většina výrobců pneumatik
může dnes své řídicí a informační
systémy integrovat. A protože výrobci
pneumatik trvale respektují obrovskou
cenu informace z výrobní linky pro
ostatní úseky podniku, budou ve sběru
dat z výrobní linky pokračovat a budou
je transformovat do spouštěcí informace
pro mechanismy řízení a tím vytvářet
koordinovaný a synchronizovaný
systém výroby, obchodu a zásobovacího
řetězce.
Výroba pneumatik je jak věda, tak
umění. Míchání a opakované přemíchávání
elastomerů, sazí a dalších
složek, z nichž vulkanizací vzniká
pryž, potřebuje exaktní regulaci. Výroba
pneumatik vyžaduje rovněž velkou
škálu dalších kritických technologických
kroků. Je to např. gumování
ocelových a textilních kordů, jejichž
dobrá kvalita zabezpečuje strukturální
integritu pneumatiky. Závadný
krok nebo nevhodný postup v každém
z kritických kroků může strukturální
integritu pneumatiky vážně ohrozit. Ve
výrobním procesu mohou někdy nastat
problémy, kvůli nimž se musí pneumatiky
stáhnout z prodeje, a stanou se pak
hlavním tématem denních zpráv.
Jednou z rolí současného stavu
výrobního systému (MES) je schválení,
že proces konfekce splňuje dané
specifikace a požadavky a že v přípravě
dávek se postupuje podle správných
předpisů. Kromě toho systém
MES zajišťuje, že záznamy o kvalitě
a v reálném čase mohou být poskytnuty
všem úrovním podniku, od laboratoří
po výrobní linku a přiřazené konstrukční
nebo technologické oddělení.
Přístup k těmto informacím umožňuje
podniku na vzniklé problémy reagovat
a okamžitě je řešit.
Jak překonat očekávání
Výzvy k řešení problémů v jednotlivých
operačních krocích se ohlašují
v celém procesu výroby pneumatik.
Jsou to: přizpůsobování plánů, analýza
a řešení problémů typu „co když?“,
udržování přesné a reprodukovatelné
informace předpisů, provádění rychlých
změn při reagování na specifikace
zákazníka, získávání dat v reálném čase,
integrace regulačních procesů podél
celé výrobní linky a sběr klíčových
parametrů provozu strojů. Kombinováním
systému plánů konečné kapacity
mohou výrobci zdolávat operační potíže
a dokonce překonávat očekávání.
Systém plánování konečné kapacity
umožňuje výrobci přesně modelovat
omezení výrobních možností a vytvářet
přesný výrobní plán. Plánovací systém
počítá se skutečnými výrobními možnostmi
pneumatikárny se započtením
plánu směn, pracovních středisek,
laboratoří a vybavení nářadím. Některé
systémy počítají také s omezením materiálu,
jako např. u příručního inventáře,
a s plánovaným přísunem materiálu.
Kromě toho plánovací systém může
časově seřadit řízení detailních operací
pro výrobce. Shromáždí všechny informace
potřebné k vytvoření detailního
pohledu na budoucí operace s vhodnými
podklady pro definování a regulaci
výrobních omezení. Technici při
sestavování výrobního plánu s takovými
omezeními počítají, aby zastavili
plánování objednávek a operací, když
budou nedostatečné zásoby materiálu
nebo když nastanou problémy s přísunem.
Proměnné možnosti plánovacího
systému umožňují vytvářet cenné
odhady v procesu výroby pneumatik.
Systém podnikového plánování zásob
(ERP = Enterprise Resource Planning)
spolupracuje s výrobním prováděcím
systémem (MES) a zvyšuje hodnotu
celého výrobního procesu. S využitím
existujících dat ze systémů ERP
a MES vytváří pracovník plánování
optimální plán výroby. Synergie
vytvořená spoluprací těchto systémů
při současném nasazení může pomoci
výrobci ve splnění jeho výrobních
cílů v rámci nákladového vymezení
a vytvořit elektronickou „bílou tabuli“
pro stanovení optimální trasy, nutných
surovin a maximální průchodnosti.
Když se systém plánování konečné
kapacity zkombinuje se systémem
výroby MES, zviditelní se všechny
prvky výroby, mezi něž patří suroviny,
míchání, příprava dílců a polotovarů,
konfekce pneumatik, vulkanizace,
výstupní zkoušky a kontrola, doprava
a výrobní operace. A to platí pro celý
výrobní proces. Plánovací systém pracuje
společně s MES, aby se mohl sledovat
a zaznamenávat postup operací
a zajistilo se včasné odeslání pneumatik.
Grafická rozhraní definují pohledy
na objednávky, materiály a omezení
přes mnoho pracovních zón v rámci
pneumatikárny.
Plánovací systém
shromažduje příkazy ze systému ERP
a určuje místo a čas operací při efektivním
plánování dávek a s respektováním
ekonomických pravidel. Tato
pravidla se stanovují na základě klíčových
výkonnostních indikátorů (KPI =
Key Performance Indicators) a používají
se k vytvoření plánu výroby. Při
aplikaci funkčních možností MES
jako základu se může skutečná výroba
sledovat a konfrontovat s plánovacím
systémem. Nezávisle na tom se měří
výkonnost KPI a pokud je to nutné, dá
se výrobní plán za chodu upravit tak,
aby vedl ke splnění předem definovaných
cílů.
Účinnost tohoto systému spočívá
v tom, že operační omezení se dají
použít také k modelování výrobního
toku, takže další operace může začít,
až když skončí předchozí. Systém
MES zviditelňuje a zajišťuje potřebné
zpětné vazby, aby technici mohli reagovat
na situace vzniklé na výrobním
zařízení. Tato strategie může redukovat
dobu nutnou pro vyřízení objednávky
snížením množství inventáře
zapojeného do procesu (WIP = Work-
In-Process) a množství dokončených
produktů v důsledku zvýšené průchodnosti
výrobní linky. Kromě toho MES
registruje informace o využití zařízení
a odesílá je zpět plánovacímu systému.
Příslušná data umožňují plánovacímu
systému automaticky nastavit doby
potřebné pro dávku a alokovat materiální
zabezpečení. Pokud je nějaké
strojní vybavení vyřazeno, může plánovací
systém upravit trasu materiálu
tak, aby se využilo možnosti použít
jiného dostupného zařízení.
Scénáře typu „Co když?“, jsou
užitečné pro hodnocení časových plánů
a výběr nejlepšího z nich. Mnohé
plánovací systémy dnes mohou poskytovat
prostředí pro vytváření scénářů
„Co když?“ při testování více nastavení
a porovnávání výsledků. Jakmile
je nejlepší plán nalezen, měl by systém
mít schopnost uvolnit jej pro systémy
ERP a výroby dávek.
Mnozí výrobci nějaký systém ERP
pro řízení plánu výroby používají. Tyto
systémy sice poskytují data pro strategická
a taktická rozhodnutí, ale chybí
jim funkčnost potřebná pro přístup
k datům na operační a produkční hladině.
Plánovací systém konečné kapacity
nenahrazuje funkčnost systému
ERP, ale lze na něj spíš nahlížet jako
na doplňující aplikaci využitelnou pro
sběr důležitých informací z výrobní
linky – a tak zvyšující hodnotu podnikového
systému. Potřeba integrace jde
oběma směry. Když data podniku efektivně
proudí do výroby, mohou systémy
podniku mít prospěch z přesných
časových informací z výrobní linky
a aktivity podniku mohou být v rovnováze
s potřebami podniku.
Řešení ERP jsou systémy založené na
transakcích, jež definují, co je potřebné,
co je k dispozici a co se vyžaduje.
V oblasti výroby systému ERP vytváří
výrobní objednávky založené na
požadavcích a předpovědích zákazníka
a na nákupu surovin potřebných
k výrobě.
Mnohé systémy ERP mají redukovanou
funkci plánování. Jsou proto
neschopné modelovat složitost výrobního
procesu pneumatikárny nebo
definovat příslušná omezení. Tato
typická redukce znesnadňuje takovým
ERP vytvářet přesné výrobní plány.
Další zjištěná omezení se týkají: operací
modelování zřídka na vyšší úrovni
a omezení jen na několik oblastí,
jako míchání, vulkanizace a doprava
předpokladu nekonečných nebo pevně
daných zdrojů surovin. Nerespektování
skutečných zásob surovin podniku
v reálném čase potíží s rychlou odezvou
na změny ve výrobní lince (prodlevy,
špatná kvalita materiálu a spěšné
objednávky), nemožnosti modelovat
mnohé typy omezení (pracnost, nástroje,
zásobníky, čerpadla, sady surovin
a prodlevy), selhání při vyhodnocování
složitosti receptury směsí, konfekčního
předpisu nebo lisování pneumatik.
Dále nedostatečnosti v poskytování
nástrojů pro pomoc při řízení
a řazení pneumatik do tříd kvality,
nemožnosti řídit změněné trasy toku
materiálu např. při opravách zařízení,
potížích při řízení s omezením
přísunu surovin, pracovního nářadí
a lokálních nárazníkových zásob
nemožnosti vytvářet scénáře typu
„Co když?“.
Mnoho výrobců, kteří plánovací systém
chtějí zavést, bojuje se snímáním
a sběrem dat potřebných pro přesné
modelování výrobního prostředí, se
zahrnutím dostupnosti surovin, materiálů,
dávek materiálu, vybavením
nářadím, trasami materiálu, účtováním
materiálu, objednávek a informací
o okamžitém stavu výrobní linky.
Za stavu, kdy většina požadovaných
informací se shromažďuje manuálně,
může se přechod k integraci jevit jako
nezvládnutelný úkol. Existují však
metodologie, které takový přechod
velmi usnadňují. Informace ze všech
větších výrobních zón se dají identifikovat
a dají se vyvinout vodná rozhraní
mezi nimi.
Použití zfázovaných řešení rozčleňuje
proces integrace do více zvládnutelných
kroků. Prvním krokem ve zfázovaném
řešení je nasazení nástroje pro
plánování v reálném čase ve spojení se
stanoveným systémem ERP. Během
této fáze mohou výrobci pokračovat
v manuálním sběru dat pro plánovací
systém. Dalším krokem je zavedení
systému MES s plnou kapacitou, který
je doplněn možností registrovat automatická
data procesu a také nastavovat
a přepínat data. Nakonec pomocí
srovnávání dat procesu v reálném čase
s vygenerovaným plánem mohou
výrobci vyhodnocovat funkčnost systému
a mít možnost rychlého zviditelnění
plánovacích problémů.
Výroba pneumatik je složitý proces.
Integrace řízení a informací
spolu s plánováním konečného rozsahu
umožňují výrobci dosáhnout
plynulého toku operací. Tím se dá
dosáhnout značných finančních
úspor, včetně vyšší průchodnosti
výrobního zařízení a všech výhod
plynoucích ze zviditelnění, monitorování
a regulace operací.