Za jedno z nejprogresivnějších řešení budoucí energetiky vědci považuji efektivní a bezpečnou výrobu i exploataci vodíku. Vodík ovšem nelze (kupř. jako uhlí) těžit a spalovat bezprostředně. Je nám ale s to posloužit coby perspektivní nosič energie. Komplexně zvládnutá produkce, distribuce a akumulace vodíku je bazální předpoklad pro vznik a nástup nových generací palivových článků a akumulace energie ve velkém, pro rozmach a ekologizaci řady současných průmyslových a logistických procesů i pro koncipování ucelených, ekologicky akceptovatelných vodíkových hospodářství. Vodík nepochybně přispěje jak k dalšímu rozvoji tzv. zelené energetiky, tak jaderných aplikací. Má všechny předpoklady podpořit nástup tzv. lokální energetiky i větší dynamiku smart technologií. Velké naděje se vkládají do vodíkových aplikací při rozvoji budoucí transportní techniky a logistických systémů. Na druhé straně: jeho pozitiva nelze nekriticky přeceňovat. Na levnou a bezpečnou výrobu, uskladnění, distribuci a finální užití vodíku můžeme zatím pomýšlet jen do té míry, nakolik „čisté“ a ekologicky akceptovatelné jsou a budou primární zdroje energií i surovin, použité při jeho řízené produkci. Je logické, že konkrétní parametry vodíku se analyzují v souvislosti s nutností razantně redukovat uhlíkové stopy současných generací, resp. eliminovat nynější obří objemy emisí skleníkových plynů a prachových částic v důsledku spalování fosilních paliv. Osobitá úloha připadá cílevědomě generovanému a distribuovanému vodíku na národní bázi při nezbytném snižování závislosti jednotlivých států na importu drahých fosilních paliv z politicky problémových regionů (zejména ropy, plynu a uhlí) a při posilování jejich energetické bezpečnosti. Vodíku máme habad ěj U řady prvků nás děsí jejich klesající (někdy už minimální) disponibilita. U vodíku to paradoxně neplatí. Je to nejhojnější prvek v dosud známém vesmíru a 3. nejhojnější na Zemi. Vodík vykazuje nejnižší hustotu a 2. nejnižší bod varu ze všech známých látek (cca 20 K = –253 °C). Při porovnání s benzínem má kapalný vodík jen desetinovou měrnou hustotu a čtvrtinovou hustotu energie. Při úvahách konstruktérů exploatovat vodík pro mobilní aplikace se jeví jako optimální použít stlačený vodík. Nejsou pouze plusy, ale i minusy. Tím nejzjevnějším je reaktivita vodíku a poměrně značné nároky na zabezpečení všech etap od jeho výroby po konečné užití. Češi kooperují se sv ětem Je přirozené, že pozitivní vlastnosti vodíku a možnosti jeho řízené produkce a exploatace si průmyslově vyspělý svět již plně uvědomil. Neušly ani EU. A co je pozitivní: ani nám, v ČR. S posláním cílevědomě podpořit vývoj vodíkových technologií a zavádět u nás vodíkové hospodářství se etablovala Česká vodíková technologická platforma (HYTEP). Přispívá ke koordinaci aktivit subjektů vývoje vodíkových technologií a vodíkového hospodářství mezi sebou a v návaznosti na programy a finanční zdroje domácí i zahraniční. Oficiální spolupráci v oboru vodíkových technologií a palivových článků navázala Česká republika rovněž s evropským vodíkovým gigantem SRN. České a německé subjekty mohou kooperovat jak v rámci německého Národního inovačního programu, tak v mezivládní skupině pro rozvoj vodíkových technologií, a to po boku partnerů ze Švédska, Rakouska, Nizozemska, Británie, Francie a Dánska. Nadšencům pro nové vodíkové aplikace neušel na sklonku roku 2015 fakt, že zájem společně rozvíjet vodíkové technologie deklarovaly také členské země Visegrádu. V této perspektivní oblasti energetiky se chtějí přiblížit úrovni západní Evropy. „V Česku, Polsku a v dalších středoevropských zemích jsme zaznamenali řadu úspěchů v oblasti experimentálního výzkumu a vývoje funkčních zařízení na uskladnění energie, kupř. metodou vysokoteplotní elektrolýzy. Částečně se nám podařilo dohnat zpoždění, které jsme měli začátkem 90. let za západní Evropou. Vzniklo tu několik pracovišť na vysoké úrovni. Stále však v našem regionu naléhavě chybí strategické uchopení této perspektivní oblasti energetiky ze strany státu i průmyslu. Bez systematické podpory nám hrozí, že zaspíme modernizaci celé energetiky, kterou Evropa dnes prochází,“ uvedl místopředseda České vodíkové technologické platformy Aleš Doucek. „Vodíkové technologie a palivové články pomáhají řešit dva palčivé problémy spojené s nefosilní energetikou – skladování energie a stabilizaci distribuční sítě. Na evropské úrovni je přístup k nim jasně definován strategickými dokumenty organizace Fuell Cell and Hydrogen Joint Undertaking Vedle HYTEP je v projektu Posilování kompetencí ve vodíkových technologiích ve V4 zastoupena rovněž Slovenská technologická univerzita v Bratislavě, Maďarská asociace pro vodík a palivové články, polský Energetický institut a rumunský Národní institut výzkumu a vývoje pro kryogeniku a izotopické technologie. /uai/
