VLÁDA ČR: skokový růst cen elektřiny nehrozí

Mechanismus k omezení skokového nárůstu cen elektřiny spočívá v promítnutí podpory OZE do cen pro konečné spotřebitele pouze v omezené míře. Vláda ČR dokryje prostředky provozovatelům přenosových a distribučních soustav v takové výši, aby zvýšení příspěvku nezpůsobilo zvýšení cen elekřiny pro koncové uživatele o více než 5,5 %. Podle premiéra Petra Nečase: „Nutné zajištění rozpočtových zdrojů je na straně státního rozpočtu realizováno růstem příjmů prostřednictvím tří opatření. Zaprvé: zvýšením odvodu za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a nově nastaveným způsobem sdílení příjmů z těchto poplatků i do příjmů kapitoly Ministerstva životního prostředí.“ Dalším opatřením bude zavedení srážkové daně ve výši 26 % pro elektřinu vyrobenou ze slunečního záření v zařízeních uvedených do provozu v letech 2009-10. „Třetím opatřením je zavedení darovací daně na emisní povolenky přidělené v letech 2011-12 ze stanovené ceny jedné povolenky ve výši 385 Kč.“ Z nově aktualizovaných odhadů ERÚ vyplývá, že do konce roku 2010 bude připojeno cca 1600 MW instalovaného výkonu z fotovoltaických elektráren, což způsobí nárůst příspěvku na podporu všech OZE, který je součástí konečné ceny elektřiny. Konkrétně: z dnešních 166 Kč/ MWh na 582 Kč/MWh. Z hlediska dopadu by tato částka vyvolala zvýšení ceny elektrické energie koncovým zákazníkům přibližně ve výši 11,8 % pro domácnosti a 15,1 % pro průmysl. ? ? ? Teplárenské sdružení ČR je proti úhradám emisních povolenek. Ve svém prohlášení zásadně nesouhlasí s návrhem ministra financí Miroslava Kalouska na zpoplatnění emisních povolenek podnikům a přerozdělení takto získaných prostředků ve prospěch distributorů elektřiny. Tento návrh by měl negativní sociální dopady na 1,6 mil. domácností v ČR, které odebírají teplo od tepláren. „Považujeme za neetické a zcela nepřípustné, aby odběratelé tepla prostřednictvím zvýšených cen tepelné energie dotovali vysoce ziskové provozovatele fotovoltaických elektráren,“ prohlásil předseda TS ČR Alexej Nováček. „Uplatnění návrhu ministra financí by ve svém důsledku vedlo k podstatnému snížení investic do ekologické obnovy energetických zdrojů v ČR“. Teplárenská asociace připomněla, že podle platné legislativy EU měly být prostředky získané prodejem části povolenek podnikům použity na modernizaci domácí energetiky. Návrh ministra financí jde podle jejich názoru proti záměru EU o poskytování části emisních povolenek bezplatně, resp. o postupném náběhu aukcí na emisní povolenky po roce 2012 (směrnice Evropského parlamentu a Rady, 2009/29/ ES, z 23. dubna 2009, která je právně závazná pro všechny členské státy unie). Pokud mají teplárny za všechny povolenky platit, budou nuceny promítnout tyto vícenáklady do ceny tepla společně s náklady na již započatá ekologická opatření, což dále zvýší cenu tepla. Případně budou teplárny muset výrazně omezit investice původně plánované do ekologických opatření. Uplatnění návrhu na zpoplatnění emisních povolenek, které mají teplárny získat bezplatně, by fakticky znamenalo, že stát potrestá ty domácnosti, které jsou zásobovány ekologickým teplem z kogeneračních zdrojů. Tyto domácnosti navíc nezřídka patří k sociálně slabší skupině obyvatelstva. Prioritou by mělo být nejdříve co nejvíce snížit částku na podporu fotovoltaiky. Taková řešení se zatím podle TS ČR neobjevují. ? ? ? Do diskuse okolo řešení dopadů fotovoltaického boomu se zapojila rovněž Inženýrská Akademie ČR. Zdůraznila, že náklady na výstavbu se pohybují průměrně kolem 75 mil. CZK na 1 MWp instalovaného výkonu. Výkupní cena je daná legislativou a nyní (v roce 2010) činí 12,15 Kč.kWh-1. Provozní náklady jsou převážně fixní. Dojde-li v budoucnu ke srovnání výkupní ceny fotovoltaické energie s výkupními cenami z ostatních výrobních zdrojů, ztratí fotovoltaika při dnešním stavu pro velkou síťovou elektroenergetiku na atraktivnosti. V investičních nákladech na výstavbu FV elektrárny tvoří hlavní podíl ceny (cca 2/3) cena za FV panely. Zbytek připadá na přípravné montážní práce a vlastní systémy připojení, regulaci a ochranu objektu. Vlastní panely a regulační systémy jsou importovány. Pro české firmy zbývá minimum práce. Většina z investovaných peněz se tedy „vyváží do zahraničí“. Pouze malé procento panelů je vyráběno v českých firmách. Dotační politika nevytváří rovnou příležitost k hospodářské soutěži s provozovateli jiných zdrojů elektrické energie. Problematický může být rovněž zábor využívané zemědělské půdy. Nicméně tento argument ztrácí na účinnosti, jsou-li FV panely instalovány na střechách, nebo na nevyužitelných plochách v tzv. brownfieldech. FV zdroje elektrické energie patří nepochybně k těm moderním. Jejich výhodou je jednoduchá montáž a připojení do elektrizační soustavy, nízké nároky na obsluhu a údržbu. Nevýhodou je nízká účinnost a závislost výstupního výkonu na přírodních podmínkách a také vysoká pořizovací cena. Nedořešenou otázkou nasazení FVE je rezervní/ záložní výkon a nutnost regulovat elektrizační soustavu jinými zdroji. FV zdroje s akumulací energie jsou ideální do míst bez elektrizační sítě. Atraktivnost pro investory je dána vysokou dotovanou výkupní cenou, jež uměle zvyšuje konkurenceschopnost tohoto způsobu výroby elektrické energie. Blokování zemědělsky (nebo jinak využitelné) půdy (pokud k němu dochází) je z národohospodářského hlediska nesprávné. Inženýrská Akademie ČR podporuje rozvoj FV zdrojů všude tam, kde se jedná o smysluplné využití již zastavěného území a kde jde o využití pro vlastní potřebu. Zároveň vyzývá odpovědné orgány ke stanovení rovných ekonomických podmínek pro podnikání v této oblasti elektroenergetiky. /ex/