Větrné elektrárny a ekologie nových investorů je dost

Ve světě se ke konci roku 2004 postavily větrné elektrárny s instalovaným výkonem téměř 47 000 MW. V porovnání s celkovou světovou spotřebou energie je to málo, ale instalovaný výkon v tomto směru prudce roste od roku 1997, kdy byl necelých 8000 MW. Hlavní podíl na větrné energetice přísluší s téměř třemi čtvrtinami celkového výkonu Evropě, ale např. Asii jen 10 a Americe 15 %. Nepochybně se bude dále zvyšovat v souvislosti s ubývajícími zdroji ropy. Zatím však jde o poměrně nákladné investice s dlouhodobou návratností. Využívání větrné energie - to je nejen promyšlený systém její ekologické výroby, ale také potřeby ocelových konstrukcí, které jsou pro výrobu vysokých stožárů se značným větrným zatíženém potřebné. V ČR byl koncem roku 2004 instalovaný výkon větrných turbín 10 MW, což je oproti roku předchozímu růst téměř o polovinu. Největším výrobcem elektrické energie v Evropě je hlavně Německo, které od roku 1997 dává velký prostor programu využívání obnovitelných zdrojů energie a větrná energetika se tam podílí na celkové výrobě elektřiny šesti procenty. V Evropě se Německo prezentuje zhruba třetinou větrné energetiky, kterou je možné registrovat zejména na severu země, kde je účinek větru nejvyšší. Jsou tam, podobně jako v Dánsku, postaveny celé větrné farmy. Německo nyní provozuje na 16 tisíc větrných turbín s celkovým výkonem 15,3 tisíce MW. Proud vyrábějí průměrně 2000 h ročně. Snahu pokračovat v dalším využívání větrné energie mají i další státy Evropy, Česko nevyjímaje. Světové agentury v současnosti uvádějí, že nejúspěšnější náhradou klasických energetických zdrojů je právě vítr. Je ovšem problém, jak naplnit závazek 22 % dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů, stanovených EU, do roku 2010. Podíl obnovitelných zdrojů nyní činí v EU jen necelých 6 %, a to je příliš málo. Je nutné najít nové trendy a trendy a způsoby, které tento podíl zvýší. Dvacetiprocentní podíl obnovitelných zdrojů ve výrobě elektřiny patrně splní v nedaleké budoucnosti jen Německo, Dánsko, Finsko a Španělsko. EU přehodnotila své nároky a zvažuje s odhadem jen 10 % obnovitelných zdrojů energie do roku 2010. Finové navíc rozeběhli výstavbu největšího energetického zdroje, ale ten je z kategorie jaderné energie. Přes tyto pesimistické předpoklady je však v ČR zájem o výstavbu větrných elektráren poměrně velký. Řadu z nich nechal postavit a provozuje ČEZ, byť s různým stupněm úspěšnosti. První větrná elektrárna ČEZ byla uvedena do provozu v listopadu 1993 v Dlouhé Louce u Oseka v Krušných horách. Šlo o demonstrační zařízení, kde se hlavně zkoušelo a měřilo - například vliv turbulence vzduchu na výkon, ekologii, optimalizace provozu a vlivy další. Nyní tato elektrárna slouží jako výzkumně vývojové středisko v jiné lokalitě. V chodu jsou elektrárny na hoře Mravenečník v Jeseníkách, ale problémová je farma šesti elektráren v nedaleké Ramzové. Investorů, kteří jsou přesvědčeni o vhodném investování do výroby elektrické energie prostřednictvím větrných elektráren, je ve světě i v Česku dostatek. Například firma Ventureal tvrdí, že brzdou ve výstavbě větrných elektráren je hlavně nepříliš jasná legislativa. Zákon totiž zatím investorům nedává příliš jasnou podobu podnikání v tomto směru a jistotu pevných výkupních cen elektřiny, třeba až na patnáct let dopředu. A tak se takováto investice nedá řádně spočítat či vůbec odhadnout. Odborník z Akademie věd ČR Josef Štekl tvrdí, že pro ekonomické fungování větrné elektrárny je nutné, aby rychlost větru byla pokud možno co nejdéle okolo 7 m/s. Ale přírodě se poručit nedá. Před časem informovala větrná farma Chomutov české akciové společnosti Czech Venti, že hodlá postavit v Krušných horách téměř 200 větrných elektráren, přičemž investice by dosáhla skoro 14 mld. korun. Projekt provázejí nejrůznější povolovací problémy a nesouhlas některých obcí s realizací. Podle představ Czech Venti se má třetina věží a zařízení vyrábět v novém závodě v Chomutově. Pokud by se projekt podařil v plném rozsahu, dodávaly by jednotlivé větrné elektrárny až 600 MWh elektřiny za rok. Mezi sebou mají být propojeny podzemními kabelovými trasami na trafostanice a rozvodny s připojením do přenosové sítě u elektrárny Prunéřov. Mluvčí Severočeské energetiky uvedl, že zájemců o využití větrné energie je kolem padesátky a elektráren by mělo být v Krušných horách na 600. Kdyby se všechny projekty realizovaly a elektrárny by měly trvale předpokládaný výkon, vyráběly by tolik elektřiny jako jeden blok Jaderné elektrárny Temelín. Vítkovičtí výrobci ocelových produktů však i v tomto směru docela bodují. Zájem o jejich plechy a výpalky trvale stoupá, zejména ve spolupráci s firmou Siag Corp. v Chrudimi. Značné objemy výpalků směřují zahraničním odběratelům, zejména v zemích západní Evropy, kde má zájem hlavně Německo. Projektů pro výstavbu větrných elektráren je v ČR celá řada, ale v řadě případů jen ve stadiu úvah. Z elektráren dlouhodobě provozovaných lze uvést kapacitu v Božím Daru. Nyní funguje jako zkušební polygon pro výzkum pracovníků Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. V Jindřichovicích pod Smrkem ve Frýdlantském výběžku jsou v provozu od poloviny května 2003 dvě elektrárny německého výrobce Enercon. Jak uvedl Ivo Svěrčina z poradenské společnosti Resec, který tento projekt řídil, příprava výstavby trvala tři roky. Elektrárna Enercon E-40/600 má výkon 600 kW, výškou stožáru téměř 70 m a průměrem rotoru 44 m. Zařízení je bezpřevodovkové s proměnlivou rychlostí otáčení. Vrtule jsou tři a jsou vyrobeny z epoxidové pryskyřice s integrovanou ochranou proti blesku. Startovací rychlost, při níž elektrárna začíná dodávat proud do sítě, je 2,5 m/s. Rychlost, kdy je nutno elektrárnu odpojit z provozu, je 34 m/s. Generátor Enerecon je poháněn přímo, je synchronní s variabilní frekvencí a napětím 440 V. Podle vyjádření Ivo Svěrčiny se počítá s návratností vložené investice okolo 11 let. Zařízení je velmi moderní, protože při užití elektrárny s převodovkou by byl na místo, kde je půl roku sníh, vcelku problematický dovoz převodovkového oleje k výměně. Tvář Frýdlantska se možná promění po výstavbě elektráren dalších. Projekt s využitím 15 elektráren, každá s výškou 80 m, se připravuje v Albrechticích. Chystají se další projekty, za nimiž stojí většinou soukromý německý kapitál, ale počítá se i s podílem státním. Na světě je také rozsáhlý projekt výstavby elektráren u Koclířova v Pardubickém kraji. Tam chce stavět firma Větrná energie Morava spolu s rakouským investorem jeden z největších větrných parků v ČR. Jde o 10 elektráren s výkonem 30 MW, což by postačily pro zásobování 18 000 domácností. Velký zájem rakouských investorů je také o výstavbu větrných parků na jižní Moravě, kde jich má stát v několika lokalitách přes padesát. U jedné elektrárny se zde počítá s investicí okolo 65 mil. korun a návratností 8 - 10 let. /bas/