V řídicím středisku NASA byli minulé úterý všichni velmi napjati, čekali, až se jim ohlásí vesmírná sonda New Horizons. Stalo se tak těsně před 21. hodinou tamního času – historicky první průlet sondy v těsné blízkosti trpasličí planety Pluto byl tedy úspěšný. Patnáctiminutová série zpráv o stavu sondy, která směřovala do operačního centra zřízeného v laboratoři aplikované fyziky při Johns Hopkins University, ukončila 21 hodin trvající mlčení. Sonda totiž byla naprogramována tak, aby během průletu posbírala co nejvíce dat a nezdržovala se komunikací se Zemí. Po téměř desetiletém letu se sonda přiblížila Plutu na zhruba 12 500 km, což odpovídá vzdálenosti mezi New Yorkem a Bombají. Nyní posílá na Zemi data rychlostí 2000 bitů za sekundu, přičemž rádiovým signálům trvá přes 4 hodiny, než doputují k Zemi. Bude trvat 16 měsíců, než NASA získá ze sondy všechna pořízená data. „Tímto úspěšným průletem kolem Pluta slavíme další milník zlatého věku planetárního výzkumu,“ řekl John Grunsfeld z ředitelství vědeckých misí NASA a dodal: „I když většina objevů na Plutu nás teprve čeká, je před námi již nová éra průzkumu sluneční soustavy. Předpokládáme, že mise NASA v příštích letech rozluští tajemství Marsu, Jupiteru, Europy a světů kolem cizích sluncí.“ Do hlubin Kuipertova pásu Pluto je prvním objektem z Kuipertova pásu – oblasti sluneční soustavy rozprostírající se od oběžné dráhy Neptunu až do vzdálenosti zhruba 55 astronomických jednotek od Slunce, který navštívila sonda vyslaná ze Země. Nyní se sonda do tohoto pásu, kde tisíce menších vesmírných těles skrývají velmi chladné klíče k poznání naší sluneční soustavy, začíná nořit hlouběji. „Pokračujeme ve stopách planetárních misí, jako byly Mariner, Pioneer či Voyager,“ uvedl vedoucí výzkumu mise New Horizons Alan Stern ze Southwest Research Institute v coloradském Boulderu. „Mise New Horizons tak uzavírá první etapu planetárního průzkumu – půl století trvajícího dobrodružství, které navždy zůstane odkazem naší doby,“ domnívá se Alan Stern. „Mise New Horizons je ukázkou toho, proč je základní výzkum tak důležitý,“ zdůraznil John Grunsfeld „Měli jsme přes 9 let času, abychom se připravili na to, co můžeme očekávat během průletu kolem Pluta a Charonu. Dnes již máme první vzorky tohoto vědeckého pokladu a mohu říci, že výrazně překonávají všechna naše očekávání,“ dodal. Ledové hory, hluboké kaňony První snímky, které dorazily na Zemi, zachycují ledové hory Pluta dosahující výše až 3500 m a velmi ostře také jeho největší měsíc – Charon. Vědci odhadují, že tyto hory vznikly maximálně před 100 miliony let a oblast zachycená sondou tedy může být stále geologicky aktivní. „Jde o jeden z nejmladších povrchů, které jsme doposud ve sluneční soustavě objevili,“ upozornil Jeff Moore z geologického týmu (GGI) při Ames Research Center NASA. Jaké síly určují geologickou aktivitu ledových světů, jako je ten Plutův, je v tuto chvíli pro vědce záhadou. Měsíc Charon zase vědce překvapil absencí kráterů. Na snímcích je patrný také pás útesů a úžlabin táhnoucí se v délce 1000 km, který dává tušit, že vznikly vlivem rozsáhlých vnitřních geologických procesů. Jeden snímek zachycuje dokonce kaňon hluboký 7 až 9 km. V okolí severního pólu Charonu jsou dobře viditelné temné skvrny s neostrými okraji – podle vědců půjde pravděpodobně o jakési povrchové usazeniny. Sonda vyfotografovala i ostatní měsíce Pluta: Nix, Hydru, Styx a Kerberos. Snímek Hydry je prvním, který přesně dokumentuje nepravidelný tvar tohoto tělesa a umožňuje odhadnout jeho rozměry: 43 × 33 km. Povrch tohoto měsíce je pravděpodobně pokryt vodním ledem. První data zaslaná sondou New Horizons tedy přinesla řadu nových a nadmíru zajímavých poznatků a můžeme se jen těšit, co dalšího se díky této misi o tajemném světě trpasličí planety Pluto a jejích měsíců dozvíme v příštích dnech. /pj/
