TOS Kuřim – historie a současnost (II)

Jedním ze základních předpokladů úspěšného rozvoje TOS Kuřim byla a je, kromě vysoce kvalifikovaných dělníků, silná vývojová základna. Ta umožnila již od počátku zachytit trend rozvoje programově a později numericky řízených strojů. Na počátku 60. let bylo vyvinuto narážkové programové řízení PPF se čtením instrukcí z děrované filmové pásky. Komplexní přístup k řešení problematiky spolehlivosti a přesnosti programově řízených strojů vedl ve vývojovém úseku ke vzniku pracoviště sedmi numericky řízených strojů. Pracoviště bylo zaměřeno na sledování provozní spolehlivosti, stanovení optimálních technologických podmínek, výběr vhodných součástí, zaučování obsluh strojů a programátorů a předvádění strojů při obchodních jednáních. Další etapou vývoje byla aplikace dvouosých systémů MTC5 a 7 zahraniční výroby u frézek FB32 a 40, později tuzemských systémů PPS. V polovině 70. let byl vyvinut ve spolupráci se ZJŠ Brno vlastní řídicí systém RCT-1 s lineárním interpolátorem, jehož licence byla prodána norské firmě Vapenfabrik Konsberg. Úrovni řídící elektroniky musela být přizpůsobena konstrukce strojů z hlediska zvýšení dynamických tuhostí a zlepšení vlastností strojních uzlů, což vedlo k použití servopohonů, kuličkových šroubů a valivých vedení a k řádovému zvýšení přednosti polohování. V TOS Kuřim probíhal již od druhé poloviny 50. let vývoj a zavedení výroby přesných kuličkových šroubů. V té době byl TOS Kuřim jediným výrobcem kuličkových šroubů ve východní Evropě. První dodávka se uskutečnila v roce 1967 švédské firmě SAAB. Použití laserinterferometrie pro kontrolu přesnosti šroubů již koncem 70. let zaznamenalo první použití této metody v československém strojírenství vůbec. Tento úspěch byl založen na těsné spolupráci firemního vývoje s vědeckým pracovištěm ČSAV v Brně a Metrou Blansko. O kvalitě v Kuřimi vyráběných kuličkových šroubů svědčí dodávka šroubu vyrobeného z titanu, který instalovali na družici Phobos vyslané do vesmíru v rámci programu Interkosmos v roce 1976. Spolupráce s VÚOSO vedla v roce 1972 k realizaci prvního československého obráběcího centra FWV2, které se stalo později součástí integrovaného výrobního úseku IVÚ 800/1250 pro opracování skříňových součástí. Koncepce integrovaného úseku, stejně jako koncepce obráběcích center MC800, zaznamenaly ve své době špičkové technické řešení. Vývoj strojů a řídicí elektroniky zaznamenal v průběhu let 1970–1980 trvalý technický vzestup. Vliv trhu se projevil rozšířením sortimentu vyvíjených a vyráběných typů strojů. V té době jsou to konzolové frézky FD40NC, stolové frézky FC63NC a frézovací a obráběcí centra FSR80NC, MCFHC80 a MCFHD80, které přinesly řadu obchodních úspěchů a technických ocenění. Rovněž nelze opomenout celou řadu unikátních jednoúčelových a víceúčelových strojů a automatických linek, z nichž zejména řada strojů s automatickou výměnou vícevřetenových operačních hlav představovala ve své době zcela nová řešení. Další rozšíření výrobního sortimentu představuje široká paleta strojů a obráběcích center, od nástrojařských frézek FNK25A/ B, FNG63CNC, nástrojařských center FNGQ63CNC, konzolových frézek FGS63CNC-A, stolových frézek FCQ63CNC, k ložovým frézkám a centrům FS a FSQ80/100, obráběcím centrům MCFHD80A a bezobslužným pracovištím BOS. Rozsáhlá investiční činnost pokračovala také za branami závodu. Po vybudování slévárny se v roce 1957 rozšířila nářaďovna, o dva roky později byla postavena nová správní budova. V tomto období je výzkum podniku soustředěn v nově vybudovaném objektu H 22. Poslední velkou investiční akcí je propojení H 16 s H 8. V rámci rozvoje výroby jednoúčelových strojů a automatických linek byl postaven montážní objekt H 8A a objekt 14A sloužící jako příjem zboží, vstupní kontrola a řezárna vybavená výškovým mechanizovaným skladem hutního materiálu. Z hlediska přiřazení jiných závodů do působnosti TOS Kuřim prošel závod dlouhým vývojem. Zajímavostí je začlenění firmy Mechana Brno jako výrobce přesných strojů a nástrojů do TOS Kuřim, které se uskutečnilo již v roce 1948. Od roku 1952 byly po dobu šesti let součástí TOS Kuřim také tehdejší Moravské závody brusiva v Kunštátě společně s odloučenou provozovnou v Novém Jičíně. Od roku 1958 se TOS Kuřim rozrostl o dva významné závody TOS Lipník a TOS Olomouc. Závod TOS Lipník, který vznikl z firmy Vaverka, navázal na její tradici výrobou univerzálních soustruhů SU a SS a celé řady obráběcích jednotek určených pro jednoúčelové stroje a automatické linky a dále výrobu konvenčních i NC konzolových frézek. Závod TOS Olomouc vznikl z dřívějších firem Svoboda a Wagner a specializoval se především na výrobu konzolových frézek. V roce 1946 se začlenil do národního podniku TOS Kuřim i Agrostroj Galanta a od roku 1967 se připojil i závod Jasová u Nových Zámků a později i nově vybudovaný závod Znojmo. Závod Galanta sloužil jako opravna konzolových frézek. Závod Jasová se zabýval mimo výroby teleskopických krytů v licenci firmy Kabelschlepp výrobou příslušenství obráběcích strojů, jako jsou např. otočné stoly, děličky, mazací agregáty apod., školních frézek FC16CNC a brusek na pilové kotouče. Do závodu Znojmo byla v roce 1979 z Kuřimi předána výroba variátorů, kterých se v Kuřimi vyrobilo přes 125 000. S výrobou variátorů bylo původně započato ještě v brněnské Zbrojovce v roce 1945 a v roce 1952 přechází tato výroba do TOS Kuřim. Jako celek se stává národní podnik TOS Kuřim v roce 1965 součástí Továren strojírenské techniky se sídlem v Praze, krátce na to dochází k osamostatnění TOS Olomouc a TOS Galanta. Od té doby patří k mateřskému závodu TOS Kuřim, který se po 1. 1. 1991 stává akciovou společností, závody v Lipníku nad Bečvou, ve Znojmě a v Jasové. Teprve převratné politické změny uskutečněné koncem 80. let a z nich plynoucí snaha o odstátnění podniků způsobily, že od 1. 5. 1992 vzniklo 5 nových samostatných subjektů – akciové společnosti TOS Kuřim, Slévárna Kuřim, TOS Lipník, TOS Znojmo a TOS Jasová. Původní státní akciová společnost ukončila činnosti na základě vyhlášeného konkurzu. Tradici, pracovníky, know-how, ochrannou známku a výrobu přebírá TOS KUŘIM – OS, s.r.o., ta se poté transformuje na akciovou společnost.