Detailní analýzy ukázaly již před
rokem, že bude nutné skončit těžbu
černého uhlí v jednom centru OKD
- Dole Dukla - nedaleko severomoravského
Havířova. Historie dolu
začala v roce 1905 rozhodnutím
začít hloubit větrní a těžní jámu
v roce 1905, ale souběžně i povrchové
objekty. První těžba z porubu
proběhla v roce 1912 a tonáž
meziročně prudce stoupala.
V období mezi válkami se těžilo
okolo 300 000 t uhlí ročně, ale v 80.
letech už to byly až 2 mil. t. Při
rekonstrukci byla vyhloubena nová
těžní jáma, zatímco ta původní byla
upravena na jámu výdušnou se skipem,
jejíž betonová věž s 95 m výšky
se stala dominantou okolí.
PRŮBĚŽNÉ ZMĚNY
Během stoleté historie se měnili
majitelé i provozovatelé dolu.
Zpočátku to byl Důl Kaiser Franz
Joseph Schacht, dále Jáma Suchá
a další, zatímco v poslední fázi nyní
jako Důl Dukla organizačně patří
pod Důl Paskov. Na tomto dole byli
vždy v popředí se zaváděním nové
techniky, například to byla elektrifikace
důlních provozů, první využití
individuální hydraulické výztuže,
používání razicích kombajnů, úpravy
mechanizovaných výztuží pro
dobývání v úklonu nebo dobývání
slojí o mocnosti až 6 m. Šlo také
o zavedení automatizované pásové
dopravy s využitím zásobníků nebo
pásových souprav, řízených pomocí
průmyslové televize. „Důl měl
vynikající výsledky v objemu ražby
i těžby,“ připomenul Pavel Hadrava,
ředitel Dolu Paskov při slavnostním
vytěžení a vyvezení uhlí v posledním
vozíku na Dukle.
Podle Iva Horkého, vedoucího provozu
důlně bezpečnostní služby Dolu
Dukla, byl tento důl vždy v popředí
bezpečnosti v rámci Ostravsko-karvinského
revíru (OKR). Měl řadu
prvenství při zavádění nových bezpečnostních
opatření i nové techniky.
Přesto však zde došlo před 45 lety
k velkému důlnímu neštěstí, které
znamenalo 108 obětí.
Zajímavé je i srovnání objemu
těžby na jednoho pracovníka počas
celé doby životnosti dolu. Například
v roce 1918 vytěžilo 788 důlních
pracovníků celkem 275 000 tun uhlí,
ale o 20 let později to bylo 934 lidí,
ovšem s těžbou 400 000 tun.
Od roku 1977 se již každoročně
těžily méně než 2 mil. t, od roku 2002
už to bylo méně než milion. S klesající
těžbou prudce klesal i počet
pracovních míst. Efektivnost těžby
stále klesala, stále větší problémy
byly s obhospodařováním movitého
majetku za stovky milionů korun.
Ortel vedení Ostravsko-karvinských
dolů (OKD) byl proto nemilosrdný
– těžbu skončit, vše zlikvidovat.
Slavnostního a symbolického
vyvezení posledního vozíku černého
uhlí se 10. ledna zúčastnily na dvě
stovky lidí. Shromáždily se v tzv.
ohlubni, což je prostor u těžní věže,
kde se vyvážejí vozíky z těžních klecí
nebo kde horníci do klecí nastupují.
Vážnost okamžiku se snažila zpestřit
hornická dechovka, která po vyvezení
posledního vozíku nakonec zahrála
truchlivě znějící hornickou hymnu.
Těžební období Dolu Dukla tak skončilo.
Dříve zvažované pokračování
těžby by znamenalo nutnost ročních
dotací v řádu milionů korun.
Další osud důlního areálu vůbec
jasný není. Havířovská primátorka
Milada Halíková by zde ráda viděla
průmyslovou zónu, která má dobré
dopravní spojení i vybudovanou
infrastrukturu. Jenže samotné vedení
OKD o dalším vývoji likvidovaného
dolu příliš jasno nemá. Ano, ještě
letos padnou obě věže a řada zcela
jasně nevyužitelných objektů s technologiemi,
například úpravna uhlí.
Budou zasypány jámy. Na dotaz TT
odpověděl generální ředitel OKD
Josef Goj: „Na zásypy bude potřeba
220 000 m3, které musí mít předepsanou
zrnitost. Materiál musí být certifikován
a po legislativní stránce musí
danému použití plně vyhovovat“.
Ovšem při kladení dalších dotazů
ze strany TT byl již „neprůstřelný“.
Odmítl odpověď na otázku nákladovosti
těžby jedné tuny uhlí Dolu
Dukla, a to i v porovnání s ostatními
závody OKD. Neodpověděl ani na
dotaz o způsobu likvidace těžních
věží s tím, že na tyto záležitosti se
připravují projekty, ani na to, co vše
v hloubce šachty zůstane. Bude to prý
jen dále nevyužitelný materiál a věci,
které jsou nutné k zajištění větrání.
Objekty na povrchu mají zmizet
kromě čtyř všechny. Ony čtyři jsou
památkově chráněné objekty, a to:
budova někdejší Jámy Suchá, lampovna,
kombajnová dílna a kompresorovna.
Zbylý prostor bude upraven do
původní podoby, ale náklady na likvidaci
prý vedení OKD neví. Majetek za
zhruba 350 milionů korun nemá další
využití, na likvidaci bude nutné ročně
vydávat desítky milionů korun. Celkové
náklady na likvidaci Dolu Dukla
údajně dosáhnou několika miliard
korun. A v podzemí zůstane nejméně
3,5 milionu tun uhlí, jak bylo zjištěno
při výzkumu v roce 2005.
Vše využitelné bude využito
Bližší informace o postupu likvidace
uvádí Ivo Horký, vedoucí provozu
důlně bezpečnostní služby Dolu
Dukla, zástupce závodního dolu:
? Jaký bude časový průběh likvidace?
Začneme letos, budou to asi čtyři
objekty. Zbytek připadne na rok
2008: jde ojednoúčelové stavby, které
nelze využít pro další činnost –třeba
třídírna uhlí nebo budova důlních
ventilátorů, a samozřejmě obě věže.
? Co musí z podzemí ven?
Budou to zejména stroje a zařízení,
určené k dalšímu využití. Strojní
a elektrické zařízení bez možnosti
využití musí ven také, aby nedošlo
ke kontaminaci důlních vod. Dřevo
se vyklízet nebude a železo jen podle
výběru.
? A chodby či překopy?
Ty likvidovány nebudou, protože
jejich budoucí destrukce se neprojeví
na povrchu s ohledem na jejich malý
objem. Jámy budou zlikvidovány
nezpevněným zásypovým materiálem
– hlušinou s přesnými parametry.
Zhutňování zásypu jam je dáno pádovou
výškou a možností dosypání jámy
při sednutí zásypu. Likvidaci bude
zajišťovat dodavatelská organizace
– VOKD, přičemž stavy pracovníků
jsou určeny podle jednotlivých pracovních
postupů. Kontroly při zásypu,
a také následné kontroly sedání zásypu
jsou dány vyhláškou ČBÚ a organizace
je povinna kontroly provádět.
? Co se bude dít se sutí po demolicích,
které bude nepochybně hodně?
Objem suti nebude patrně nijak
obrovský. Suť bude nabídnuta dodavatelské
likvidační firmě k dalšímu
využití, případně ji bude nutné vyvézt
na skládku. Zbývající objekty areálu
Dolu Dukla budou nabídnuty k dalšímu
využití pro komerční účely. /sas/
