Pražské ČVUT je nejstarší civilní
technickou univerzitou v Evropě,
vždyť letos slaví 300 let od svého
vzniku. Velmi rychle se rozvíjí,
v řadě oborů dosahuje vynikajících
úspěchů. Věda a výzkum se
nemohou v současném světě úspěšně
rozvíjet pouze lokálně. Mimo
jiné i proto se ČVUT pravidelně
a úspěšně zúčastňuje Mezinárodního
strojírenského veletrhu Brno.
Fakulta strojní, Ústav mechaniky,
biomechaniky a mechatroniky
představil stroj RedCaM. Podobně
jako vloni se strojem SlidingStar tak
demonstroval snahu a schopnosti
výzkumného týmu završovat svoje
výzkumy výstupy v podobě funkčních
modelů s mezinárodní patentovou
přihláškou.
REDCAM
Funkční model redundantního
kalibračního a měřicího stroje pro
6 stupňů volnosti byl postaven ve
výzkumném projektu AV ČR s cílem
použít a ověřit na funkčním modelu
možnosti dosažení podstatně zvýšené
přesnosti měření na základě redundantního
měření paralelních kinematických
struktur. Obráběcí stroje,
roboty a měřicí stroje musí být polohovány
s velkou přesností i navzdory
tomu, že nemohou být vyrobeny principiálně
s potřebnou přesností. Přesnost
polohování u obráběcích strojů
se požaduje kolem 10 ?m, u robotů
kolem 100 ?m a u měřicích strojů
v řádu ?m. Stroje jsou navrženy
s určitými nominálními rozměry, ale
vyrobeny jsou se skutečnými rozměry,
které se od nominálních liší
o výrobní odchylky. Tyto odchylky
je nutné identifikovat a zadat do
počítačového řídicího systému, který
umožňuje odchylky během pohybu
stroje kompenzovat. Polohování se
oproti použití pouze nominálních
rozměrů podstatně zpřesňuje. Proces
určení skutečných rozměrů stroje
oproti nominálním (projektovaným)
rozměrům se označuje jako kalibrace
stroje.
Kalibrace u sériové kinematické
struktury je relativně jednoduchá.
S přechodem na pětiosé obrábění
je postupný rozklad na dílčí rozměry
velmi obtížný. U paralelních
kinematických struktur je však
nemožný a je nutné všechny části
kalibrovat současně. Navíc je u nich
závislost přesnosti polohování na
znalosti skutečných rozměrů stroje
daleko větší než u sériových struktur.
Dnešní kalibrace se v principu
provádí buď měřením v jedné souřadnici
(laserový interferometr, ball
bar) nebo v několika málo bodech
prostoru na měřicích artefaktech.
Vznikající chyby měření a kalibrace
jsou příliš velké v důsledku sčítání
dílčích chyb z rozkladu na dílčí rozměry
nebo v důsledku užití sériové
kinematické struktury při měření
na artefaktech. Kromě toho jsou
současné kalibrace omezeny jen na
tři kartézské stupně volnosti a jsou
omezeny rychlostí provedení. Tak
vzniká zadání pro nový kalibrační
stroj, který by měřil v šesti stupních
volnosti s vyšší přesností, rychleji
v souvislém pracovním prostoru.
PRINCIP REDUNDANTNÍHO MĚŘENÍ
Potřebujeme-li ve fyzikálním měření
zvýšit přesnost, provedeme v čase
více měření a výsledky statisticky
zpracujeme. Mechatronika a dnešní
levná elektronika umožňují provést
totéž v jediném časovém okamžiku
pomocí více současně provedených
měření s opětným následným statistickým
zpracováním. V případě paralelních
kinematických struktur vzniká
další efekt omezení výsledné chyby
průnikem intervalů nejistoty. Veškeré
vyrobené komponenty a veškerá provedená
měření jsou vždy postižena
výrobními nepřesnostmi, ale jestliže
měření jsou předurčená, lze z jejich
matematického zpracování získat
výrobní nepřesnosti.
SAMOKALIBRACE PKM
Princip redundantních měření byl
již aplikován na paralelní kinematické
struktury a stroje (PKM), kde
se ukázalo, že pokud měříme v kinematické
smyčce více souřadnic
kinematických dvojic než je počet
stupňů volnosti, pak lze ze souboru
takových měření určit všechny rozměry
členů této kinematické smyčky.
Pokud měříme v kinematické
smyčce více souřadnic než je počet
stupňů volnosti plus dva a více,
tedy např. šest stupňů volnosti plus
dva a více, významně roste přesnost
určení těchto hledaných rozměrů.
RedCaM je založen na paralelní
kinematické struktuře s nadbytečným
počtem čidel v jejich kloubech.
Základny jednotlivých kinematických
řetězců RedCaMu jsou
dle potřeby rozmístěny a upevněny
v pracovním prostoru stroje, platforma
je spojena s tělesem výkonného
členu stroje, např. upevněna
místo nástroje do vřetene kalibrovaného
stroje. Ten pak pohybuje
platformou RedCaMu v pracovním
prostoru a jsou snímány relativní
pohyby v měřených kloubech. V prvé
fázi se z těchto měření provede
samokalibrace vlastního RedCaMu
pro zvolené rozmístění v pracovním
prostoru stroje a v další fázi
již probíhá měření polohy vřetene
kalibrovaného stroje v 6 stupních
volnosti v prostoru.
Pomocí optimalizace kalibrovatelnosti
byla optimalizována řada
možných variant struktur a řešení
RedCaMu. Po intenzivní optimalizaci
bylo dosaženo schopnosti
určit polohu platformy v 6 stupních
volnosti v prostoru užitím 9
čidel s přesností blížící se přesnosti
každého jednotlivého čidla. Nedochází
tak ke sčítání chyb, jak je to
běžné u dnešních struktur měřicích
strojů. Tato jedinečná vlastnost přenosu
chyb mezi čidly a výslednou
polohou v podstatě v poměru 1:1
byla již ověřena i experimentálně
pávě na prezentovaném funkčním
modelu RedCaMu.
MOŽNOSTI VYUŽITÍ
RedCaM může být nasazen jako
kalibrační stroj pro běžné, netradiční
i paralelní obráběcí stroje v 6 stupních
volnosti. Podobně ho lze využít
pro kalibraci dalších typů výrobních
strojů, průmyslových robotů i měřicích
strojů. Sám RedCaM může
sloužit jako přenosný měřicí stroj.
Lze však uvažovat i s jeho trvalým
umístěním v zakrytované části obráběcího
stroje pro trvalé kalibrování
rozměrů obráběcího stroje během
obrábění, kdy by mohly být takto
určené teplotní deformace ihned
kompenzovány řídicím systémem.
Lze uvažovat i o průběžném měření
polohy vřetene obráběcího stroje pro
přímé řízení jeho polohy za účelem
vyšší přesnosti obrábění a dosahování
vyšší dynamiky a produktivity
pohonů.
TELESKOPICKÁ JEDNOTKA
– ŘEMENOVÉ PROVEDENÍ
Výsledná teleskopická jednotka
vzniká skladbou těl jednotlivých
lineárních jednotek, kdy první je
poháněna samostatným pohonem
a ostatní pevně spojené se sousedními,
si odvozují pohon svým translačním
pohybem, kdy se odvaluje
valivý prvek po stacionární části
lineární jednotky předchozí. Takto
se přenáší posuvný pohyb na příslušný
počet propojených jednotek.
Vzniká tak teleskopické rameno
s kontrolovatelným vysouváním
a zasouváním, které umožňuje jediný
pohon pouhou změnou smyslu
otáček.
TELESKOPICKÁ JEDNOTKA
– ŠROUBOVÉ PROVEDENÍ
Teleskopická jednotka vzniká
skladbou těl lineárních jednotek,
kde rotace pohybového šroubu uděluje
posuv jednotlivým jednotkám.
Tento posuv je pak převáděn na
rotaci matice pevně spojené s ozubeným
kolem, přes nepohyblivý
šroub. Hnané ozubené kolo pak převádí
rotaci na spoluzabírající ozubené
kolo, pevně spojené s dalším
pohybovým šroubem, který uděluje
posuv další lineární jednotce.Tak
se přenáší posuvný pohyb na příslušný
počet sériově propojených
jednotek. Vzniká tak teleskopické
rameno s kontrolovaným vysouváním
a zasouváním, které umožňuje
jediný pohon změnou otáček hnacího
šroubu. Tyto sériově propojené
lineární jednotky mohou být vzájemně
propojeny paralelně za vzniku
teleskopické plošiny s kontrolovaným
pohybem, a to opět pouze
jediným pohonem. Druhou variantou
je kluzné provedení. Tato teleskopická
jednotka vzniká skladbou
těl lineárních jednotek, jejichž hnací
hřídel a další hřídele jsou opatřeny
současně šroubovicemi a levým
i pravým smyslem stoupání. Rotace
pohybového šroubu uděluje posuv
převodové jednotce a zároveň roztáčí
kluznou matici pevně spojenou
s ozubeným kolem. Hnané ozubené
kolo pak převádí rotaci na spoluzabírající
ozubené kolo, pevně spojené
s dalším pohybovým šroubem,
který uděluje posuv další lineární
jednotce.
Teleskopické jednotky se uplatní
zejména v oblastech, kde jsou
potřebné dlouhé výsuvy oboustranně
ovládané, přesné polohování
apod.
Všechny uvedené teleskopické
jednotky jsou podloženy přihláškou
vynálezu. Tyto jednotky byly
vytvořeny v Ústavu výrobních strojů
a mechanismů, Fakulty strojní
ČVUT.
PLANTOGRAF V05
Ve spolupráci s FTVS UK v Praze,
FEL ČVUT v Praze a Rehabilitační
kliniky FNKV v Praze vnikl
systém pro biomechanické vyšetřování
stavu tlaku mezi ploskou nohy
a maticově uspořádanými miniaturními
snímači tlaku. Jedná se o kompaktní
přenosný přístroj, který spolu
s připojeným PC zpracovává v reálném
čase signály o průběhu tlaků
ve statickém a dynamickém režimu
zatěžování.
Snímač na aktivní ploše 400 x 300
mm obsahuje 7500 čidel a je schopen
poskytnout 60 snímků za 200 ms,
což ho řadí ke špičkovým světovým
výrobkům.
Možnosti aplikace jsou v medicíně,
v anatomickém modelování, v robotice,
v průmyslu, ve sportovním
lékařství a metodologii. Obslužný
SW poskytovaný s přístrojem umožňuje
naměřená data nejen zobrazovat
a ukládat, ale umožňuje i jejich
základní zpracování.
SYSTÉM EASYCONTROL®
Univerzální ovládací systém prezentovaný
Katedrou kybernetiky
Fakultou elektrotechniky již získal
řadu ocenění a je neustále zdokonalován
tak, aby bylo možno k němu
připojit různé periferie a prostřednictvím
nich řídit různé typy výstupních
zařízení k ovládání PC nebo jiných
technických zařízení. Existuje možnost
využití různého počtu tlačítek
(FingerSwitch) nebo jednoduchého
senzoru rozlišujícího pouze otevřené
a zavřené oko (BlinkSwitch). Prostřednictvím
systému může uživatel
ovládat různá technická zařízení
(např. PC, jednoduché hračky, speciální
komunikační zařízení, TV,
rádio…).
SYSTÉM 14CONTROL®
Systém bezkontaktního ovládání
PC očními pohyby, případně pohyby
hlavou pochází z téhož pracoviště
ČVUT jako předchozí systém. Oko
určuje směr pohybu jako joystick
a ten je přenášen na počítačový kurzor
po dobu výchylky z rovnovážné
polohy. Klik a dvojklik je dán mrknutím
oka trvajícím určitou časovou
konstantu. Využití u speciálních
editorů pro rychlejší komunikaci,
v medicíně, průmyslu, rehabilitaci
apod.
ČVUT nabízí spolupráci na komplexním
vývoji standardních i netradičních
strojů a zařízení i jejich
komponent od ideového návrhu
přes výpočty až po stavbu prototypů
a měření. Spolupracuje se společností
INOMECH na kompletních inovačních
cyklech. /an/