Česká ekonomika roste už pátým rokem v řadě. Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) očekává, že za letošní rok vzroste hrubý domácí produkt o 3 %. Už před rokem ve svých predikcích upozorňoval, že rekordní loňská tempa růstu letos Česko neudrží a růst průmyslové produkce a přidané hodnoty mírně zpomalí. Přestože se českým firmám daří, už několik měsíců narážejí na hranice svých výrobních kapacit. Největší brzdou dalšího růstu je katastrofální nedostatek pracovních sil. Firmy v srpnu nabízely 313 000 volných pracovních pozic. Na úřadech práce bylo registrováno 230 000 nezaměstnaných. Navíc už čtyři měsíce počet registrovaných uchazečů o práci neklesá. Nejvíce chybějí řemeslníci, opraváři, obsluha strojů a zařízení a řidiči. „Nyní potřebujeme doplnit stav pracovníků ze zahraničí. Poslali jsme premiérovi Andreji Babišovi dopis, že potřebujeme 50 000 Ukrajinců a Srbů, abychom nemuseli odmítat zakázky. Nejde o nekvalifikované pracovníky, kteří by pracovali za nízké mzdy. Potřebujeme také zrychlit proces jejich přijímání,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků se může ještě zhoršit. Vláda plánuje zrušení třídenní karenční doby pro vyplácení náhrady mzdy v nemoci. Svaz průmyslu odhaduje, že dočasná pracovní neschopnost by mohla tímto opatřením vzrůst o 2 až 3 %. „Firmám by pak mohlo chybět dalších zhruba 20 až 40 000 zaměstnanců. Svaz průmyslu proto požaduje, aby případné zrušení karenční doby bylo provázáno na plošné spuštění e-neschopenky, která by měla pomoct zabránit zneužívání nemocenské,“ uvedl Jan Rafaj, 1. viceprezident SP ČR. Svaz rovněž požaduje, aby vláda dodržela slib a kompenzovala firmám náklady způsobené zrušením karenční doby, a to v reálné výši. Až 60 000 pracovníků navíc by firmy potřebovaly, kdyby se podařilo odborům prosadit zkrácení zákonné pracovní doby ze 40 na 37,5 hodin týdně. Navíc by vzrostl objem přesčasové práce, stávající zaměstnanci by byli přetížení. Odbory návrh obhajují tím, že Češi pracují v průměru déle než Němci. Jenže v Německu pracuje 28 % zaměstnanců na částečný úvazek, v Česku je to jen 7 %. Pokud se srovná skutečně odpracovaná doba na plný úvazek, je obrázek opačný. Za týden loni průměrný Němec odpracoval 40,9 hodiny, zatímco průměrný Čech 40,3 hodiny. Novela zákoníku práce zlepš ení nepřinese V srpnu se začala projednávat novela zákoníku práce. I když některé návrhy SP ČR hodnotí pozitivně, celkově novela nepřispěje k vyšší flexibilitě pracovněprávních vztahů. Některé požadavky zaměstnavatelů se do návrhu vůbec nedostaly. Firmy chtějí například zkrácení výpovědní doby, zjednodušení postupu při výpovědi pro porušování povinností zaměstnance, umožnění výpovědi bez udání důvodu se zvýšeným odstupným, zásadní snížení odstupného při skončení pracovního poměru z důvodu dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance nebo zpružnění úpravy konta pracovní doby. „Výpovědní doba dnes neodráží důvody, pro které firma zaměstnance propouští. Pokud se zaměstnanec dopustí závažného porušení povinností, zaměstnavatel ho musí přesto ještě následující dva, nebo dva a půl měsíce zaměstnávat,“ upozornil Jan Rafaj. Digitalizace průmyslu vázne „Svaz dlouhodobě prosazuje Evropu bez bariér. Zasazujeme se o jejich odstranění ve volném pohybu zboží, služeb, lidí a kapitálu a teď k nim přidáme zajištění volného pohybu dat v EU,“ řekla viceprezidentka SP ČR Milena Jabůrková. Pro vládu to ale znamená, že musí být na evropské úrovni aktivní, zejména po odchodu Velké Británie z Evropské unie. Právě Velká Británie byla v EU lídrem v oblasti digitalizace. Svaz přivítal koncepci Digitální Česko a aktivity zmocněnce pro digitalizaci a IT. Nyní je zásadní, aby se teze z koncepce přetavily také do praxe. V této oblasti vidí SP ČR řadu rizik. „Ministerstvo průmyslu a obchodu digitalizaci nezvládlo. Nedokončilo pořádně výběrová řízení na stavbu infrastruktury pro vysokorychlostní internet. Bez něj ve firmách nezavedeme digitalizaci ani se neposuneme k umělé inteligenci,“ kritizoval vládu Hanák. Samostatnou kapitolou je v Česku zavádění e-Governmentu. Svaz přivítal, že se vláda pustila do nových aktivit, jako Portál občana nebo elektronické občanské průkazy. Teď je třeba na ně navázat ještě konkrétními službami pro občany. ČR potřebuje reformu školství i podporu investic Se situací na trhu práce souvisí reforma školství. Prioritou by měla být podpora technických oborů, protože tito pracovníci nejvíce na trhu práce chybí. Svaz průmyslu prosadil maturitu z matematiky a trvá na jejím zachování. Je třeba také zkvalitnit polytechnické vzdělání na základních školách a jazykové znalosti absolventů. „Od začátku podporujeme prvky duálního vzdělávání, spolupráci odborných škol s firmami. Řada firem má dokonce vlastní průmyslovky. Celý systém však samotné firmy nezvládnou zajistit a potřebují pomoc vlády, zejména ministerstva školství, doporučujeme navýšit pravomoci ředitelů škol, aby si mohli rozhodnout o spolupráci s podniky,“ říká Hanák. Svaz průmyslu už před rokem zahájil pilotní projekt duálního vzdělávání v Moravskoslezském kraji. V příštím roce ho chce rozšířit do Zlínského, Středočeského a Ústeckého kraje. Česká ekonomika sice posledních pět let funguje dobře, nicméně potřebuje dál inovovat a podporovat investice do výzkumu a vývoje. Vláda by měla dotáhnout změnu systému odpočtů na výzkum a vývoj a změnit přístup Finanční správy, aby se firmy odpočtů nebály a přicházely s novými projekty, jak je obvyklé v zahraničí. Investiční pobídky musí projít zásadní revizí, aby zohledňovaly přidanou hodnotu investičních záměrů pro ekonomiku. „Hlavním pilířem investiční podpory už nemůže být počet vytvořených míst. Stát si ale musí zachovat možnost podpořit unikátní technologie, investice s významnou přidanou hodnotou pro ekonomiku, stávající investory nebo investice kvůli řešení významných lokálních problémů,“ dodává viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar. Pozitivním impulsem pro průmysl by podle SP ČR bylo přijetí eura. „Logickým argumentem pro společnou měnu je silná vlastnická a obchodní provázanost Česka a eurozóny. Když přijmeme euro, bude to i signálem pro investory, že jsme nedílnou součástí vyspělé EU. Z našich společných šetření s Českou národní bankou vyplývá, že téměř pětina podniků už dnes používá euro i v tuzemských transakcích,“ dodal Hanák. /pj/
