Ve čtvrtek 7. května snížila bankovní rada České národní banky dvoutýdenní repo sazbu o 75 bazických bodů (bps – setina procentního bodu) na 0,25 %. Jedná se tak již o třetí snížení základní úrokové sazby od propuknutí pandemie koronaviru v České republice. Nyní bylo toto rozhodnutí provedeno na základě prvních tvrdých dat maloobchodních tržeb, průmyslové produkce a míry nezaměstnanosti. Ty se dle Jaroslava Brychty, hlavního analytika mezinárodní brokerské společnosti XTB, pohybují v předpokládaných hodnotách. „Zatímco u maloobchodních tržeb registrujeme meziroční propad o 9,3 %, průmyslová produkce spadla meziročně o 10,8 %. Míra nezaměstnanosti v dubnu vzrostla o 3,4 %. Nyní je tak na Úřadu práce evidováno přes 254 000 uchazečů o zaměstnání,“ dodává Brychta. Na tato čísla musela Česká národní banka reagovat a i výroky členů bankovní rady z uplynulých týdnů naznačovaly, že centrální banka chce i nadále podporovat českou ekonomiku. Aktuální snížení však bylo větší, než trh očekával. „Snížení repo sazby bylo logickým krokem, čekali jsme však, že dojde ke snížení o 50 bps na 0,5 %. Toto snížení je již třetím v řadě. K tomu první došlo již 16. března těsně po propuknutí pandemie koronaviru v České republice na mimořádném zasedání bankovní rady, kdy byla základní úroková sazba snížena o 0,5 procentního bodu na 1,75 %. Naposledy pak byla základní úroková sazba snížena na konci března, a to o 0,75 procentního bodu na 1 %,“ rozebírá Jaroslav Brychta. Snížení základní úrokové sazby má pomoci jak podnikatelům, tak ostatním obyvatelům České republiky. Od sazeb centrální banky se totiž odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům pak nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz a domácnostem zase levnější půjčky na bydlení. Podle názoru Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ING Bank ČR, však samotné snížení ekonomiku nezachrání: „Pokles úrokových sazeb nebude příliš účinným lékem s ekonomickými následky současné nepříznivé situace, a hlavní tíha tak leží na opatřeních vlády.“ Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank, však doplňuje: „Jedná se o důležitý signál, který uvolní na trh další významný objem likvidity na úkor úložek bankovních domů u ČNB, a později přispěje k rehabilitaci ekonomiky krutě zasažené koronavirovým šokem.“ „ČNB mj. také snížila lombardní sazbu, a to o jeden procentní bod na 1 %. To znamená, že si nyní mohou obchodní banky u centrální banky půjčit peníze oproti zástavě cenných papírů levněji. Diskontní sazba pak zůstává na své původní hodnotě, která činí 0,05 %. Na ni jsou navázány například penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně,“ vysvětluje Brychta. Z poslední tiskové zprávy taktéž vyplývá, že se očekává pokles ekonomiky až o 8 %. „Přestože guvernér ČNB Jiří Rusnok upozornil, že je v době pandemie obtížné vytvářet ekonomické předpovědi, počítá se až s osmiprocentním propadem ekonomiky. V dalším roce by poté mohla vzrůst o 4 %, avšak k jejímu úplnému obnovení nedojde ani do konce příštího roku. Musíme však zůstat pozitivní a realističtí a nebát se zariskovat,“ uzavírá Jaroslav Brychta za společnost XTB. /tz/
