Nad Evropou létá letadlo poháněné pouze
sluncem. Přelétává hranice států, vydrželo
dokonce ve vzduchu celou noc. Jako
další má v letovém plánu překonat Atlantský
oceán a pak se chce vydat na cestu kolem
světa.
Projekt se – stejně jako letadlo – jmenuje Solar
Impulse. Jeho tvůrci z několika evropských zemí
nepředpokládají, že by sluneční energie dokázala
být jediným pohonným zdrojem pro velká dopravní
letadla, alespoň ne v dohledné budoucnosti.
„Ale na slunce budou moci létat malá letadla
a také bezpilotní stroje, které se udrží i dlouhé týdny
ve vzduchu třeba při sledování dopravní situace
na silnicích. Svým projektem navíc chceme ukázat,
že využívání sluneční energie se rozvíjí a že
se vylepšují i baterie, které jsou pro její skladování
nezbytné,“ řekl jeden z členů týmu vyvíjejícího
sluneční letadlo Gregory Blatt pro Technický týdeník
před časem na odborné konferenci v Bruselu.
NENÁPADNÝ ZAČÁTEK
První let prototypu slunečního letadla řízeného
pilotem byl nenápadný, vlastně až legrační. Začátkem
prosince 2009 se na letišti nedaleko Curychu
zvedl stroj pokrytý slunečními panely a uletěl necelé
čtyři stovky metrů ve výšce asi metr nad zemí.
Trvalo to 28 sekund. Ovšem konstruktéři byli nadšeni.
Byl to průlom, protože do té doby probíhaly
jenom bezpilotní pokusy.
„Deset let pracujeme na tom, aby se naše letadlo
vzneslo i s pilotem. Teď se to povedlo,“ říkal radostně
Bertrand Piccard, zakladatel a prezident projektu
Solar Impulse. V minulosti na sebe nejvíce upozornil
v roce 1999, když obletěl bez zastávky svět v balonu.
NOČNÍ LET JEN NA ENERGII Z BATERIÍ
Po dalších experimentech si sluneční letadlo
trouflo loni v červenci na noční let. Odstartovalo
ráno z letiště u švýcarského městečka Payerne.
Během dne sbíralo energii ze slunečních
panelů a ukládalo ji do baterií. „Je to fantastický
pocit pozorovat, že letadlo vyrábí víc energie,
než spotřebuje,“ hlásil vysílačkou z řídicí
kabiny pilot André Borschberg, který společně
s Bertrandem Piccardem projekt řídí.
Celý den kroužil letoun nad Švýcarskem.
A pak přišel klíčový okamžik – nastala noc.
Energie už musela pocházet pouze z baterií nabitých
během dne. A vydržela. Ráno, už za slunečního
světla, po 26 hodinách letu, stroj zase
přistál.
O něco později letěl Solar Impulse do Ženevy
a do Curychu. Cílem bylo dokázat, že se dokáže
sladit i s hustým leteckým provozem a přistát
na velkém mezinárodním letišti.
Loni v létě pak na Solar Impulse čekala úplná
spanilá jízda. Či vlastně spanilý let. Letěl
do Bruselu, kde se představil zástupcům Evropské
unie. A odtud na mezinárodní veletrh
na letišti Le Bourget v Paříži. Tím představil
své schopnosti politikům i leteckým expertům.
Další na řadě by měl být už letos transatlantický
let a propagační turné ve Spojených státech.
A zřejmě v roce 2014 by měl být hotový
o něco větší prototyp, od něhož se čeká, že
zhruba za tři týdny obletí celý svět: Posádka se
zřejmě bude měnit každých pět dnů během kratičkých
mezipřistání.
INSPIRACE PRO VELKÉ VÝROBCE
Na projektu se podílí pět desítek konstruktérů
a techniků podporovaných například penězi
od Deutsche Bank, belgické chemické korporace
Solvay, švýcarské hodinářské firmy Omega, společnosti
vyrábějící výtahy Schindler a mnoha dalších,
včetně Evropské komise. Spolupracují také
s Evropskou kosmickou agenturou (ESA).
Letoun Solar Impulse má obrovské rozpětí křídel
63,4 metru, a to při délce trupu 21,85 metru. Prakticky
stejné rozpětí má velký dopravní letoun Airbus
A340. Sluneční letadlo se díky velkým křídlům
udrží ve vzduchu s menším vynaložením energie.
Je poháněno čtyřmi vrtulemi a postaveno
z kompozitů uhlíkových vláken. Váží 1600 kilogramů,
unese jednoho pilota a dokáže vystoupat
až do výšky osmi a půl kilometru. Pohánějí je čtyři
elektrické motory, z nichž každý podává výkon asi
šesti kilowattů.
Právě hmotnost baterií a prostor, který zabírají,
jsou limitujícím činitelem pro budoucnost solárního
letadla. Kvůli nim zatím unese jen jednoho člověka.
Pilot má pro sebe k dispozici prostor jenom
1,3 m3. „To fakt není pohodlí jako ve třídě business
v dopravním letadle,“ říká s úsměvem další z výzkumníků
Gregory Blatt.
„Takto opravdu nebudeme moci dopravovat
pasažéry, ale tento technologický vývoj nás inspiruje,“
hodnotil na pařížském aerosalonu Louis
Gallois, výkonný ředitel EADS – korporace, pod
kterou patří i výroba letadel Airbus.
Třeba k tomu, že i běžná letadla by mohla část
spotřebované energie brát přímo ze slunce.
Josef Tuček
Foto: Solar Impulse