Po mnoha letech se v České
republice začalo hovořit o nových
trendech a technologiích v energetice
a o potřebě investovat do
energetiky. Výbornou zprávou je
(a to nejen pro výrobce energetických
zařízení, mezi něž patří Škoda
Power ze skupiny Škoda Holding,
ale i pro spotřebitele a pro všechny,
kteří mají na mysli ochranu životního
prostředí), že se po mnoha letech
do energetiky opravdu začalo investovat.
Ano, 90. leta energetice nepřála,
a tudíž i české firmy, které byly na
energetice závislé, tento obor nerozvíjely.
A pokud vůbec toto období
"půstu" přežily, tak velmi oslabené.
Toto období se bude těžko překonávat,
protože se negativně promítlo
i do počtu mladých inženýrů, kteří se
turbínám věnovali a kteří získali patřičné
zkušenosti. Vždyť obor parních
turbín je syntézou specifických nauk
- aerodynamiky, nauky o materiálu,
pevnosti a pružnosti a rotordynamiky.
Technické školství obzvláště v tomto
oboru ztratilo na atraktivitě a jakoby
téměř jedna generace odborníků chyběla.
Příkladem je třeba to, že všechny
investice na začátku 90. let do projektů
odsíření realizovaly zahraniční firmy
s velmi marginální účastí českých
podniků a tento obor v ČR prakticky
vymizel. Na současné projekty již
zde není žádná česká firma, která by
vůbec byla schopna se výběrových
řízení zúčastnit.
Třebaže tento negativní vývoj
zasáhl rovněž plzeňskou Škodovku,
jsem rád, že na ní neměl destruktivní
dopad. Škodovka z tohoto období
vzešla o poznání štíhlejší, nicméně
na technické úrovni se to neprojevilo.
Ba naopak. Škoda Power (v minulosti
Škoda Turbíny a Škoda Energo), jako
typický dodavatel turbín výkonů přes
50 MW, byla od roku 2000 schopna
prosadit se v zahraničí. A bylo to
v aplikacích typických industriálních
turbín, turbín pro paroplynové celky,
turbín pro elektrárny na spalování
biomasy.
Od roku 2001 Škoda Power investuje
minimálně 5 % ze svých tržeb do
výzkumu a vývoje a stále si udržuje
a rozvíjí svoji technickou kompetenci.
Spolupracuje na výzkumných
a vývojových projektech s mnoha
pracovišti. Nositelem oboru je samozřejmě
tým vlastních vývojových pracovníků.
Firma realizuje stamilionové
investice do softwarů a IT techniky,
do technologií pro kvalitní a efektivní
výrobu. Získává zakázky ve
Švédsku, Německu, Finsku, Dánsku,
Indii, Turecku, Itálii a jiných zemích.
Zakládá inženýrské centrum v Indii
a plánuje expanzi na tento nesmírně
rostoucí trh. Obor se neustále vyvíjí
a před Škoda Power teď stojí teploty
kolem 700 °C i nová generace turbín
na sytou páru pro jaderné elektrárny
III. generace. V tomto stavu Škodu
Power zastihují první zásadní investice
do české energetiky, obnova zdrojů
skupiny ČEZ.
Jaké jsou projekty výzkumu
a vývoje, na kterých Škoda Power
několik let pracuje a s kterými přichází
na český trh? Co je Škoda
Power schopna nabídnout a s čím
by do budoucna mohla opět česká
energetika uspět i v zahraničí?
Ve Škodě Power je výzkum a vývoj
zaměřen na tři hlavní témata: na účinnost
turbíny, na zvýšení teploty cyklu
a na vývoj konstrukčních modulů.
Zmíněné výzkumné cíle jsme zvolili
podle výsledků rozboru požadavků
trhu a jeho vývoje v budoucích 10-15
letech. Neustále se zvyšující požadavky
na zmírnění dopadů výroby elektrické
a tepelné energie na životní
prostředí vynesly účinnost turbíny na
čelo skupiny hodnotících parametrů
kvality nabídky produktu.
Z tohoto hlediska je postavení firmy
dnes úplně jiné než v dobách
rozděleného světa. I tehdy měla dobrou
technickou úroveň produktu, aby
mohla exportovat do zemí s tvrdou
konkurencí. Jen namátkou uveďme
dodávky do Dánska, Finska, či Spojených
arabských emirátů. Podmínky
na trhu ale byly takové, že handicap 1-
2% na účinnosti bylo možno vyrovnat
zajímavou cenou. Dnes se v soutěžích
o zakázku přední světové firmy pohybují
v pásmu do 0,5 %, jinak není reálná
šance na výhru v tendru. Vyrobená
elektřina má stále větší cenu. V SRN
jsou dotace pro projekty se spalováním
biomasy úměrné účinnosti. Dalším
driverem je obchodování s emisními
povolenkami a stále se zvyšující
ceny paliv.
I když parní turbína je stroj, kterému
je přes 100 let, za posledních 10 let
se jeho účinnost zvýšila významným
způsobem. Parní turbína je lopatkový
stroj, kde je proudění média tak
složité, že je nemožné postihnout vše
exaktním výpočtem. Výrobci měli
svoje know-how postavené na experimentu
na modelových zkušebních turbínách,
kdy se měřil výsledný výkon
v závislosti na určitých konstrukčních
parametrech. Na těchto zkušebních
stendech se ověřovaly profily, které
byly proměřeny na stojících lopatkových
mřížích. Celý děj přeměny energie
proudu na mechanickou energii je
ale děj nestacionárního charakteru. Až
rychlý vývoj numerických výpočtových
metod umožnil poznat skutečný
charakter proudění a najít tak další
desítky možností, jak zlepšit účinnost
turbínového stupně. Poznatky z analýz
Computational Fluid Dynamics
ukázaly nový směr v konstrukci profilů
a lopatek - 3D lopatkování. Komplikované
prostorové tvary lopatek by
nebylo možné vyrobit bez moderních
numericky řízených obráběcích strojů,
které jsou konstruovány speciálně pro
výrobu těchto 3D lopatek.
Jestliže generace velkých parních
turbín vyvinutých v 70. letech 20.
století (a tyto stroje jsou stále základem
energetiky) měla účinnost VT
dílu mírně nad 80 %, dnes se pohybuje
kolem 90 %. Na dosažení takto
vysoké účinnosti se podílí i aplikace
moderních těsnicích materiálů mezi
rotujícími a statorovými částmi stroje
- použití nástřiků ze speciálních
materiálů a voštinového těsnění. Další
pokrok ve vývoji vysokopevnostních
ocelí umožnil vývoj jednoho z nejsložitějších
konstrukčních uzlů parní
turbíny - posledního nízkotlakého
stupně.
Škoda Power ve spolupráci s dodavatelem
oceli rakouskou firmou
Bohler zahájila vývoj turbínové
lopatky o délce 1220 mm. Později se
k vývoji připojil také italský Ansaldo.
Vývoj takové lopatky je souhrou
odborníků z oblasti aerodynamiky
a specialistů z oboru pevnosti a vibrací.
V provozu se špička lopatky pohybuje
rychlostí 2400 km.h-1 a rychlost
páry je hodně v nadzvukové oblasti.
Tento turbínový stupeň má o 3 % vyšší
účinnost než starší typ a umožňuje
zvýšení jednotkového výkonu turbíny
při dané konfiguraci (a tedy i stejné
hmotnosti) o 20 %.
Výsledkem investic do výzkumu
a vývoje už byla kupř. modernizace
nízkotlakových dílů turbín v elektrárně
Dukovany, kde se zvýšila účinnost NT
dílů o 4,9 %. Díky vysoké účinnosti
získala Škoda Power vítězství v tendru
pro projekt v Dánsku. Škoda Power připravila
moderní stroj s vysokou účinností
o výkonu 200 MW pro retrofit
elektrárny Tušimice. Celý tento projekt
byl podporován grantem Ministerstva
průmyslu a obchodu ČR.
Další cestou, jak zmírnit nepříznivé
dopady z výroby elektrické energie na
životní prostředí, je zvyšování teploty
páry v cyklu. Zvýhodnění technické
úrovně před nízkou cenou umožnilo
uvažovat o použití relativně drahých
materiálů - vysoce legovaných ocelí
a niklových slitin. Po dlouhá leta se
ekonomicky výhodná teplota páry
v elektrárnách pohybovala v rozmezí
540-560 °C. Možnosti použití dražších
materiálů a jejich vývoj posouvají hranici
dosažitelnosti teplot na 600-620
°C a v další etapě na 700 °C při použití
niklových slitin. Účinnost uhelných
elektráren by se tak mohla dostat až
nad kýžených 50 %.
Škoda Power zahájila výzkumný
a vývojový program využití vyšších
teplot vstupní páry v roce 2001. Na
konci tohoto vývojového projektu
je turbína na nadkritické parametry
o výkonu 660 MW s teplotou ostré
páry 595 °C a s jedním přihřátím na
teplotu 605 °C. Turbína je odvozena
z ověřeného typu 500 MW, který byl
naposled uveden do provozu v čínské
elektrárně ShenTou. V dalším výhledu
je zvýšení teploty na 620 °C, ještě
za použití ferritických ocelí. Turbíny
660 MW pro nadkritické parametry
by mohly být jedním ze stavebních
kamenů moderní české energetiky. ING. JIŘÍ ZAPLETAL