Automatizovaný proces frézování umožní eliminovat příčné a podélné nerovnosti a zajistit dodržení správných sklonových a odtokových poměrů. Celkově to znamená vyšší přesnost práce, a tím i zvýšení kvality později položené asfaltové vrstvy. Silniční fréza, která pracuje automaticky a je řízena pomocí informací z Digitálního modelu stavby (DiMS) — to je další z možností, jak může využití metody BIM zefektivnit a zlepšit práci stavařů. Robotická fréza totiž dokáže pracovat mnohem přesněji, a připravit tak lepší podmínky pro položení asfaltové vrstvy. Díky tomu bude možné zajistit dodržení její tloušťky v celém rekonstruovaném úseku, to znamená také delší životnost opravené silnice. Jak to funguje v praxi, se budeme moci přesvědčit již v následujících měsících při opravě silnice v ulici 9. května v Třebíči (II/351). Realizační fázi této stavby zařadila totiž Krajská správa a údržba silnic Vysočiny mezi své pilotní projekty BIM, kterými se Kraj Vysočina připravuje na povinné využívání metody BIM u nadlimitních veřejných zakázek zaváděné od července 2023. Metoda BIM je v současnosti nejslibnější cestou k digitalizaci stavebnictví, tedy Stavebnictví 4.0. Jejím základem je sdílení důležitých informací napříč celým životním cyklem stavby a všemi stavařskými profesemi. Součástí těchto informací je právě Digitální model stavby, který je jakýmsi odrazem fyzické stavby ve virtuálním světě. Nejde ale — jak se někdy nepřesně říká — o pouhý 3D model. DiMS v sobě totiž nese nejen grafické, ale i negrafické — alfanumerické — informace (vlastnosti), stejně jako přesné geografické umístění v prostoru. Proto může být využit i pro řízení různých automatických strojů. Jedním z příkladů může být robot využitý pro vrtání kotvicích otvorů při stavbě nového sídla Nejvyššího kontrolního úřadu. U liniových staveb (zejména silnice) se dnes automatické stroje řízené informacemi z DiMS a GPS používají velmi často. Vzhledem k tomu, že Krajská správa a údržba silnic Vysočiny využije metodu BIM u projektu Via Futuri prozatím jen pro realizační fázi, vznikne DiMS na základě mračna bodů pocházejícího z detailního 3D skenování části vozovky, která je určena k opravě. Digitální model podle tohoto skenu bude vytvořen s využitím Datového standardu staveb (DSS) a pro zatřídění bude sloužit mezinárodní klasifikační systém CCI. Požadavky zadavatele na informace pro stupeň DSPS (dokumentace skutečného provedení stavby) bude specifikovat příloha smlouvy o dílo BIM Protokol, který vychází z metodik a podpůrných materiálů odboru Koncepce BIM České agentury pro standardizaci. Výsledný digitální model pak bude následně využit při stavebních pracích pro řízení silniční frézy, která bude osazena GNSS řízením nivelace. Automatizovaný proces umožní zefektivnit celé frézování vozovky a ve srovnání s běžnou frézou obsluhovanou člověkem dosáhnout přesnějšího výsledku za kratší čas. Předem připravený model umožní předejít komplikacím, které by se jinak projevily až během samotných prací a znamenaly by náklady navíc nebo prodloužení času opravy. Důležitá je také optimalizace odfrézovaného materiálu a díky tomu snížení negativních vlivů k životnímu prostředí. Krajská správa a údržba silnic Vysočiny získá po skončení frézování aktualizovaný DiMS. O jeho využití pro následnou pokládku asfaltu (opět s pomocí robotického stroje) bude rozhodnuto podle konkrétní situace na trhu. Informace z Digitálního modelu stavby (DiMS) budou ale následně využity i pro správu a užívání stavby (FM). /jl/
