Ropovod IKL před 20 lety napojil ČR na západoevropskou ropovodnou síť, čímž významně snížil závislost země na dodávkách z RF prostřednictvím ropovodu Družba. Výstavba IKL (včetně tankoviště ve Vohburgu) proběhla v rekordním čase: téměř 350 km dlouhá trasa a 4 nádrže o celkovém objemu 200 000 m3 byly hotovy během necelých 2 let. Potrubní systém o délce 347 km propojil Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi s tankovištěm ropy v bavorském Vohburgu, kam putuje ropa z italského přístavu Terst. „ČR získala s ropovodem IKL jistotu, že v případě problémů na Družbě nezůstane tzv. na suchu. Prozíravost tohoto rozhodnutí se potvrdila již několikrát. K různým výpadkům dodávek z RF došlo z technických, politických i ekonomických důvodů kupř. v letech 2007, 2008 a 2012. Díky IKL je Česko bez problémů přestálo,“ konstatoval generální ředitel MERO ČR Stanislav Bruna. Výstavba ropovodu byla schválena usnesením vlády ČR ze 4. února 1992. Bavorská vláda vyslovila souhlas s projektem ropovodu 15. února 1992. Přes 2 roky zabralo vyřízení veškerých legislativních předpisů a norem, které byly velmi složité a přísné především na německé straně. Pro představu: povolovacího procesu se účastnilo 5 bavorských státních ministerstev, 6 zemských úřadů, 34 obecní rady, zemský úřad pro vodní hospodářství, zemský památkový úřad, 6 úřadů vodního hospodářství, 2 vrchní lesní hospodářství, 8 lesních úřadů, znalecká organizace TÜV a četní znalci v odborných otázkách. Přesto byl projekt realizován a již 9. ledna 1996 byl zahájen zkušební provoz. Slavnostní zahájení ostrého provozu se na Centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi uskutečnilo 25. března 1996. Ropovod byl v době výstavby nejmodernější a nejbezpečnější zařízení svého druhu. Použitá konstrukční řešení, technologie a postupy odpovídaly tehdejším náročným požadavkům německé legislativy. Kvalita svarových spojů na potrubí byla kupř. velmi pečlivě kontrolována a dokumentována, svary byly prověřovány ultrazvukem i rentgenem. Součástí zařízení po celé délce ropovodu (včetně tankoviště ve Vohburgu) je řídicí a komunikační systém SCADA. I přes technologickou vyspělost ropovodu investuje MERO do jeho průběžné modernizace zhruba 50 mil. Kč ročně. /rd/