Ropná krize už je tady!

Vysoká poptávka po ropě žene její cenu rychle vzhůru. Státní zásahy mohou situaci jen zhoršit. Klíče k řešení situace má, podobně jako před téměř čtyřiceti lety, ropný kartel OPEC. Ropná krize, třetí od 70. let minulého století, je už tady, tvrdí šéf koncernu BP Tony Hayward. Tehdy ji vyvolalo zastavení dodávek do západní Evropy a USA v reakci na izraelskou agresi na Blízkém východě v roce 1973. Členové OPEC současně snížili těžbu o pět procent, americká ropa tehdy zdražila z počátečních tři na pět a posléze až na 12 dolarů za barel. Druhý ropný šok v roce 1979 po islámské revoluci v Íránu vyhnal cenu až na 38 dolarů, což odpovídá dnešnímu necelému stu dolarů. Po následujícím uklidnění se její úroveň stabilizovala a oscilovala kolem 20 dolarů za barel. Nynější „ropný šok“ začal teprve předloni, kdy se reálná cena poprvé dostala nad historické maximum na přelomu 70. a 80. let. Vyspělý svět prožil v té době sérii krizí a světová ekonomika stagnovala. Nicméně se podařilo – i díky využití petrodolarů z vysokých ropných účtů – transformovat světové hospodářství a odpoutat je od závislosti na ropě. Nejdále došla Francie, která právě v té době zahájila program výstavby jaderné energetiky, jež dnes kryje na 80 procent domácí spotřeby proudu. Nerovnováha nabídky a p optávky Odpovědnost za současné poruchy na světovém ropném trhu připisuje Hayward státům, jež znárodnily svá ložiska, zatěžují výrobu vysokými daněmi a uzavírají oblasti pro průzkum. Kvůli tomu totiž světová těžba stoupá jen velice pomalu. Normální tržní reakci na tento cenový vývoj podvazuje na poptávkové straně rozsáhlé dotování cen pohonných hmot v rychle se rozvíjejících zemích, poznamenal Hayward při prezentaci firemní ročenky světového energetického trhu. Potvrzují to její údaje. Přes razantní vzestup cen světová těžba loni poprvé za pět let klesla – o 0,2 procenta, tedy 130 000 na 81,5 milionu barelů (jeden barel je 158,9 litru) denně. Spotřeba současně stoupla o 1,1 procenta, tedy milion barelů, na 85,8 milionu barelů denně. „Řada lidí tvrdí, že cenu ropy ženou nahoru technické faktory jako spekulace nebo slabý dolar. Ve skutečnosti je tento vývoj důsledkem nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou,“ citoval Haywarda německý Handelsblatt. Zdroje jsou omezené Podobně argumentoval už dříve šéf Mezinárodní energetické agentury (EIA) Nobuo Tanaka, který v rozhovoru pro agenturu Bloomberg rovněž použil spojení ropná krize: „Na ropném trhu vznikl kritický strukturální problém, neboť nabídka nestačí poptávce.“ A Hayward uklidňoval: „Celosvětově netrpíme nedostatkem zdrojů.“ Problém spatřuje v tom, že „zdroje, které mají k dispozici soukromí investoři, jsou omezené. Naše potíže mají nikoli geologický, nýbrž politický charakter.“ Nicméně za nezbytné považuje prospekci a otevírání nových ropných a plynových polí. Do popředí se dostává Arktida, dále stále větší mořské hloubky, ropné písky a stále obtížněji dosažitelná ložiska plynu. Na druhé straně umožňuje technický pokrok získat ze stávajících vrtů podstatně více ropy. Zásadní otázkou je pro šéfa BP, zda to postačí pro celý svět požadující takové množství dodatečných energetických zdrojů? Soudí, že světovou těžbu lze dále zvyšovat, zatímco šéf francouzského petrochemického gigantu Total Christophe de Margerie předpovídá, že její maximální úroveň nepřekročí 100 milionů barelů denně. Co bude dál, si netroufá odhadnout zatím nikdo. (kp)