Rodí se nový energetický zákon

Parlament ČR uspořádal na počátku dubna specializovaný seminář k novele energetického zákona. Jak známo, vládní návrh této novely byl předán PS Parlamentu a prošel tam 1. čtením. Absolvoval rovněž nezbytné mezirezortní připomínkové řízení a podrobil se řadě úprav. Vláda ČR jej odsouhlasila na svém jednání 5. ledna 2011. Nabízí se několik otázek. Doopravdy potřebujeme nový energetický zákon? K čemu a komu přinese největší efekty? V ČR už přeci máme příslušný zákon (č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů), jenž platí od 1. ledna 2001. Nahradil zákon 222/1994 Sb., který legislativně poprvé spojil všechna tři rozhodující energetická odvětví: elektroenergetiku, plynárenství i teplárenství. Hlavní předkladatel a ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek klade důraz na hledisko právní a věcné kontinuity a na postupnou úpravu pravidel, která umožňují podnikání a výkon státní správy, v tomto případě v energetických odvětvích. Na citovaném semináři neopomenul ani nutnost ústrojné implementace závazků, jež pro nás vyplývají z III. energetického balíčku EU. ČR LEGISLATIVNĚ NEZAOSTAVA Od roku 1994 disponujeme moderním legislativním dokumentem pro tato dynamická odvětví. Zahrnul v sobě i základy regulace v energetice a nahradil do té doby platné samostatné právní předpisy pro uvedená energetická odvětví, které vývoj překonal. Zohlednit bylo třeba hlavně nové společensko- ekonomické poměry v zemi a v oboru. Znalci problematiky patrně zdůrazní, že tato rozsahem i věcně obsáhlá norma vytvořila nová pravidla pro podnikání v energetice a vymezila působnost státní správy. Kritici naopak připomenou, že dotyčný zákon schválený v roce 2000 už mezitím doznal 15 novelizací. To muselo (logicky) narušit jeho původní sourodost a srozumitelnost. Z pohledu legislativců je stávající český energetický zákon homogenní normou, která v uplynulé dekádě do sebe dokázala vstřebat řadu impulzů a úprav, jež byly vygenerovány přijetím, prohloubením a posunem pravidel platných pro trh s elektřinou a s plynem v EU. Včetně pravidel na podporu kogenerované produkce elektřiny a tepla. Ať to posuzujeme prizmatem tzv. I. energetického balíčku (jenž kladl důraz na otevírání trhů s elektřinou a s plynem), nebo II. balíčku (jehož implementace umožnila zakotvit principy nediskriminačního přístupu třetích stran k energetickým sítím a rovné zacházení s účastníky trhu s elektřinou a s plynem) naše energetická legislativa transponovala řadu směrnic a nařízení EU o pravidlech vnitřního trhu s elektřinou a s plynem. V ČR byly právně definovány jak povinnosti, tak oprávnění energetických subjektů. Novely č. 670/2004 Sb. a č. 158/2009 Sb. pak dokonaly přechod od původně dominujícího technického charakteru předpisu do roviny technicko-organizačně-obchodní, při plném respektování platných jednotných pravidel EU. CAUSA UNBUNDLING Energetický subjekt se mohl původně zabývat výrobou, dopravou i prodejem energie (ať už elektřiny nebo plynu). Po přijetí II. energetického balíčku, resp. po jeho transpozici do našeho zákona, taková varianta odpadla. Právní oddělení provozovatelů energetických sítí, tj. provozovatelů distribučních soustav v elektroenergetice i v plynárenství, a právní oddělení provozovatele přenosové soustavy a provozovatele přepravní soustavy provedené podle požadavků EU, razantním způsobem transformovalo organizační strukturu naší energetiky. Energetický zákon postupně upravoval pravidla pro podnikání v energetických odvětvích. Souběžně modifikoval i pravidla pro ochranu práv zákazníků a pro regulaci v oblasti elektřiny, plynu a tepla. Do zákonné normy byla mj. implementována ustanovení zakotvující principy tzv. veřejné a univerzální služby. Byl ošetřen institut dodavatele poslední instance i způsoby řešení sporů. ČR A III. ENERGETICKY BALIČEK Souhrnně lze konstatovat, že současná novela je transpozicí požadavků III. energetického balíčku do tuzemské oborové normy. Bruselské administrativě možno tleskat, stejně jako ji za konkrétní rozhodnutí kritizovat. Přijímání jednotných pravidel pro vnitřní trh s elektřinou a s plynem však nelze označit za samoúčel. Vytvoření společného trhu s energií v rámci EU je jedním z nástrojů ke zvyšování konkurenceschopnosti Evropy v současném rozporuplném globálním světě. Pravidla citovaného III. energetického balíčku mají přispět k lepší transparentnosti a předvídatelnosti chování energetických společností i státní správy, k posílení ochrany zákazníka a (to zejména) k dotvoření jednotného vnitřního energetického trhu. Zatímco předchozí směrnice požadovaly „pouze“ právní a manažerské oddělení provozovatelů energetických sítí, III. balíček již požaduje vlastnické oddělení provozovatelů přenosových soustav v elektroenergetice a provozovatelů přepravních soustav v plynárenství. AKCENT NA NEZAVISLOST Podle EU existují tři rovnocenné způsoby a formy zajištění nezávislosti těchto provozovatelů. Základní formu představuje úplné vlastnické oddělení. Existuje rovněž varianta s tzv. nezávislým systémovým operátorem (ISO). Ten sice nevlastní ani přenosovou, ani přepravní soustavu. Respektuje však přísná pravidla garantující nezávislost provozovatele na ostatních činnostech v energetických odvětvích, které patří do stejné podnikatelské skupiny. Třetí možností je tzv. nezávislý provozovatel soustavy (ITO). Ten provozuje i vlastní zařízení přenosové nebo přepravní soustavy. Musí však být zajištěna jeho právní, organizační a rozhodovací nezávislost na ostatních činnostech prováděných stejnou energetickou skupinou, jejíž je součástí. V případě ČR je úplné vlastnické oddělení provozovatele přenosové soustavy v elektroenergetice splněno. ČEPS je vlastnicky úplně oddělen od činností výroby, obchodu i distribuce s elektřinou. Stoprocentním vlastníkem společnosti ČEPS je stát. V případě plynárenství se pro nás podle ministra Kocourka ukazuje jako nejvhodnější forma tzv. nezávislého provozovatele přepravní soustavy (ITO). I v tomto případě energetický zákon stanoví kritéria nezávislosti, která musí provozovatel přepravní soustavy naplnit a jež jsou vytvořena v souladu se směrnicí 2009/73/ES. Také provozovatel přepravní soustavy musí projít procesem certifikace nezávislosti. Ještě jeden zajímavý moment: možnost obchodování s elektřinou a plynem v ČR na základě oprávnění, která byla příslušným subjektům udělena v jejich mateřských zemích. Nový zákon to bude muset respektovat. Osobitý problém představuje zavedení povolovacích procesů na výstavbu nových energetických kapacit a právní oddělení provozovatelů podzemních zásobníků. Celkově lze shrnout, že všemi směrnicemi a nařízeními přijatými v rámci III. energetického balíčku se zdůrazňuje nutnost posilovat bezpečnost a spolehlivost energetických systémů, tj. elektrizační a plynárenské soustavy, jakožto nástroje k zabezpečování trvalých, plynulých a spolehlivých dodávek elektřiny a plynu pro zákazníky a jako jedna z podmínek vytvoření jednotného trhu s elektřinou a s plynem v rámci EU. Tyto požadavky se týkají všech účastníků trhu s elektřinou a s plynem a v návrhu energetického zákona jsou rozděleny do jednotlivých ustanovení týkajících se konkrétních fyzických nebo právnických osob, zejména držitelů licencí. KONTINUITA A CERTIFIKACE Pro podnikatelské prostředí i pro státní správu je důležité zachovávat kontinuitu základních legislativních principů. Jedním z těchto principů je možnost podnikat v energetických odvětvích na základě licence udělované ERÚ. To by mělo platit i nadále. Rozšiřuje se však možnost podnikat na území ČR pro osoby, které mají obdobné oprávnění v jiném členském státě EU. Návrh energetického zákona v tomto směru uvádí velmi jednoduchou proceduru uznání uvedeného oprávnění pro ČR. V platnosti rovněž zůstává jeden ze základních kamenů energetického zákona, tj. že přeprava plynu, přenos elektřiny, distribuce elektřiny a plynu, uskladňování plynu a výroba a rozvod tepla se uskutečňují ve veřejném zájmu. Vraťme se ještě na okamžik k požadavku na vlastnické oddělení provozovatele přenosové soustavy a provozovatele přepravní soustavy, resp. k požadavku na nezávislost těchto provozovatelů. Má se ověřovat certifikačním řízením. Jeho výstupem bude certifikát nezávislosti, který vydává ERÚ. Regulátor ověřuje, zda provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy splňují podmínky nezávislosti dané energetickým zákonem na základě III. energetického balíčku. Velmi zjednodušeně: tyto podmínky se týkají zákazu kontroly nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy ze strany výrobce nebo obchodníka s elektřinou nebo s plynem, zákazu kontroly provozovatele přepravní nebo přenosové soustavy nad výrobcem nebo nad obchodníkem s elektřinou a s plynem a zákazu členství v orgánech výrobce a obchodníka s elektřinou a s plynem. OCHRANA ZAKAZNIKA Je nedílnou součástí vládního návrhu novely energetického zákona. Nově jsou do zákona zakotveny povinnosti zveřejňovat podmínky dodávky elektřiny a plynu, právo zákazníka na odstoupení od smlouvy vázané na zveřejnění podmínek a ceny dodávky elektřiny nebo plynu a v neposlední řadě i právo zákazníka na výběr způsobu platby za elektřinu nebo plyn. Do této kategorie spadá rovněž úprava řešení sporů v elektroenergetice a v plynárenství. Jedním ze základních práv zákazníka je právo na volbu dodavatele elektřiny nebo plynu. Některá ustanovení doznají úprav i v tomto směru. Kupříkladu držitelé licence na přenos elektřiny, na přepravu plynu nebo na distribuci elektřiny nebo plynu a OTE mají povinnost v případě, že se zákazník rozhodne změnit svého dodavatele, provést všechny nezbytné úkony k naplnění tohoto práva. UPRAVA VYKONU STATNI SPRAVY Platný energetický zákon mj. upravuje působnost a pravomoci MPO, ERÚ a SEI. Nově byly do působnosti MPO ČR zařazeny ty požadavky III. energetického balíčku, jež se týkají sledování bezpečnosti a spolehlivosti elektrizační a plynárenské soustavy a samozřejmě také investic do nových elektroenergetických a plynárenských kapacit. V návaznosti na čl. 7 směrnice 2009/72/ES je působnost rezortu rozšířena o vydávání autorizace na výstavbu nových výroben elektřiny. MPO je státním orgánem zpracovávajícím Státní energetickou koncepci a nově i Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů. Ze směrnic EU rovněž vyplývají informační povinnosti členského státu směrem ke Komisi, kupř. o investičních projektech do energetické infrastruktury. MPO se stává orgánem závazně se vyjadřujícím k 10letým investičním plánům provozovatele přenosové soustavy a provozovatele přepravní soustavy, což přímo souvisí s bezpečností a spolehlivostí dodávek elektřiny nebo plynu. Úplně novým požadavkem je vytvoření mechanismu na mimosoudní urovnávání sporů v energetických odvětvích. Nejedná se o klasické řešení sporů (to je v kompetenci ERÚ a soudů), ale o mechanismus ke smírnému urovnávání sporů dohodou stran. Vždy bez duplicit k jiným ustanovením návrhu novely energetického zákona z této sféry. ERU A SEI JINAK III. energetický balíček klade velký důraz na nezávislost regulátora a na jeho působnost. Nezávislost lze garantovat dvěma základními způsoby: první spočívá ve způsobu financování regulátora a v zákonem stanoveném postavení regulátora ve vztahu k jiným orgánům státu a fyzickým a právnickým osobám. Druhým pilířem je způsob jmenování předsedy ERÚ a přesné vymezení působnosti regulátora. Ve vládním návrhu se upravuje obojí: předsedu by měl jmenovat prezident republiky na návrh vlády. Funkční období předsedy (nyní 5 let) by se mělo prodloužit na 6 let. Výrazné změny se navrhují v případě působnosti Státní energetické inspekce. Ta v současnosti provádí kontrolní činnosti týkající se energetického zákona, zákona o hospodaření s energií a zákona o podpoře výroby elektřiny z OZE. Nově se navrhuje, aby část působnosti SEI (ve vazbě na dodržování energetického zákona) byla přesunuta do působnosti ERÚ. Z toho vyplývá, že SEI by připadl úkol kontrolovat dodržování zákona o hospodaření energií č. 406/2000 Sb. a zákona o podpoře výroby elektřiny z OZE č. 180/2005 Sb., resp. nového zákona o podporovaných zdrojích poté, co bude přijat. Pod zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, spadá rozsáhlá činnost související s dozorem nad výrobky spojenými se spotřebou energie, které jsou uváděny na trh v ČR. K výkonu této dozorové činnosti musí SEI získat příslušná oprávnění. /bs/