Voda: inteligentní živel a zdroj inovací
Po kyslíku je voda nejdůležitější složkou pro náš život. Na zemi jsou z jejího celkového množství jen 3 % vody sladké. Z toho se 70 % využije v zemědělství, protože na 1 kg hovězího se spotřebuje až 20 000 litrů. Až 20 % potřebuje průmysl a energetika. Dostatek kvalitní pitné vody je pro nás podstatný po všech stránkách.
Bez pitné vody není svoboda a pokrok
Nedostatkem vody trpí i vzdělávání, tím pádem nápady milionů mladých lidí, kteří by mohli přispět k vyšší přidané hodnotě. Každoročně se zamešká 443 mil. školních dnů kvůli nemocem způsobených infikovanou vodou.
Jiný pohled: k výrobě jednoho čipu se spotřebuje asi 133 litrů vody. Společnost Intel každý měsíc produkuje miliony čipů - takže voda je faktorem, který omezuje hojnost informací. V USA 20 % vody, která nejde do zemědělství, pohlcuje energetika. Voda nepřímo přispívá i ke svobodě lidí. Podle prof. Edwarda Miguela se zjistilo, že větší srážky vody v Africe znamenají méně konfliktů a občanských válek odehrávajících se uvnitř zemí. Na druhé straně asi 200 řek a 300 jezer tvoří hranici mezi zeměmi, které se zrovna nemají v lásce. Například řeka Jordán tvoří společnou hranici s Palestinou. Naštěstí Izrael vybudoval nejmodernější odsolovací zařízení na světě na mořskou vodu a čističky odpadních vod na Jordánu, takže se s Palestinci, kteří nic takového nevymysleli, nemusí přít o vodu v suchých měsících. To je „jen" povrchová voda.
Ztrácíme nenahraditelné aneb zlatý život majitelů stáčíren
Avšak to nejcennější co máme, je tzv. fosilní voda z podzemních jezer. Jako vždy se lidstvo chová velmi macešsky ke všem zdrojům, které vypadají hojně. Ročně spotřebuje 50 miliard litrů balené vody, do níž se z PET láhví uvolňují ftaláty a jiné chemikálie. Podzemní rezervoáry, jež se plnily miliony let, se již nedají znovu naplnit. Honba za ziskem systémem „po mně ne potopa, ale sucho", plní kapsy stáčíren, ale naše děti či vnuci se o čisté fosilní spodní vodě jen dočtou.
Pokud se drancováním spodní i povrchové vody zhroutí ekosystémy, dojde i ke zhroucení civilizace, jak před tím varuje prof. Paul Ehrlich a další. Podle jednoho profesora z Jeruzalémské univerzity se voda v krajině chová jako inteligentní systém, který jsme jako lidé ještě nedokázali objevit. Chemicky je voda obyčejnou H2O. Ale fyzikálně má tolik tváří a spolu s přírodou vytváří takové synergie, že jednou z toho užasneme. Doufám, že budeme mít ještě příležitost.
Aby nedošlo ke zhroucení ekosystémů, musíme podle dr. Diamandise (2013) nasadit všechen um a technologie včetně součinnosti vlád, vědeckých institucí, podniků i vlivných jednotlivců. Naše zemědělské postupy se budou muset zcela změnit, a totéž platí pro průmyslovou výrobu. Budeme potřebovat zařízení s nulovou nebo minimální spotřebou vody, novátorská infrastrukturní řešení a mnoho nekompromisní upřímnosti k planetární populaci, která bude brzo čítat 9 miliard. Jestliže 97,3 % vody je ta slaná v mořích, a pouze 2 % jsou vázána v polárním ledu, pak změna v rozsahu řádů může vzejít jen z hádek o zbývajících 0,5 % zásob sladké vody.
Filtrace, reverzní osmóza, nanotechnologie
Jedním z řešení, jak mohou technologie zajistit dostatek vody, je odsolovací a čisticí zařízení na mořskou a znečištěnou vodu. Příkladem může být fyzik Dean Kamen - vlastní 440 patentů. Vymyslel speciální destilační přístroj, který recykluje 98 % energie a produkuje sterilní vodu, kterou lze vstřikovat pacientům do žil. Zařízení pojmenoval Slingshot. Je velké jako malá lednička. Kamen chce přístroj umístit do nejzapadlejších vesniček na světě. Jeho Sterlingův motor dokáže běžet bez údržby 5 let a funguje také na spalování sušeného velbloudího trusu. Zároveň může dobíjet mobilní telefony a PC.
Z 1,1 miliardy lidí ve světě, kteří nemají přístup k pitné vodě, jich 85 % žije na venkově. Z dětí, které každý rok zemřou kvůli kontaminované vodě, tvoří většinu děti venkovské. Naštěstí je ve světě díky tvořivosti několik technologických konceptů, které mezi sebou soupeří o co nejvyšší využitelnost a uplatnitelnost. Další technologie, a ta má šanci zachránit miliony životů, je láhev s geniálním filtrem Livesaver. Filtr s otvory 15 nanometrů dokáže během sekundy odfiltrovat bakterie, viry, cysty, parazity, plísně a další patogeny obsažené ve vodě. Den provozu zařízení stojí 5 centů. Dalším převratným přístrojem je láhev na kondenzaci vzdušné vlhkosti do pouště, od americké firmy NBD Nano. Její biologové studovali broučka „sběrače rosného" z čeledi potemníkovitých, který, když má žízeň, vyletí na vrchol písečné duny a roztáhne krovky. Má v nich množství mikroskopických kanálků, kondenzujících vzdušnou vlhkost, a ta ve formě mikroskopických kapiček stéká broučkovi do sosáčku. Odborníci tento princip využili a pomocí nanotechnologie vyrobili strukturu láhve, která za hodinu vysráží asi 1 až 3 litry vody - podle velikosti. To je úžasné poselství pro všechny lidí žijících v pouštích a okolí či v prostředí bez pitné vody.
Dalším zdrojem může být odsolená mořská voda. Asi 40 % světové populace žije ve 100kilometrovém pásu podél mořského pobřeží. Ze 7000 odsolovacích zařízení, které jsou ve světě v provozu, jich většina pracuje na principu termální desalinizace - mžiková několikastupňová destilace - nebo se používá tzv. rezervní osmóza. Již je na světě filtr, který spotřebovává o 20 % méně energie a produkuje o 70 % více čisté vody než filtry stávající. Na každé úžasné řešení v oblasti nanotechnologií připadá obdobný vývoj v biotechnologiích. Na každé úžasné řešení v biotechnologiích připadá jedno úžasné řešení v oblasti čištění odpadních vod.
Pamatuje si voda?
Jak už jsem se zmínil, voda má vlastnosti, které zatím neznáme, ale tušíme. Například homeopati se domnívají, že voda si nějak „pamatuje" látku, která v ní byla rozpuštěna. Ostatní odborníci se tomu vysmívají. Ani jedna strana nemá přesvědčivé důkazy. Avšak jestliže se v budoucnu ukáže, že měli homeopaté pravdu, byl by to docela průšvih. Protože jestliže někde lidé pijí opakovaně čištěnou vodu, pak do sebe dostávají informace o jedech a patogenech, které obsahovala, a tím si možná škodí. Teprve pak budeme litovat, že jsme vodou z podzemních jezer zalévali pole či golfová hřiště. Uvidíme.
Inteligentní informační systém o veškeré vodě
Tak jako tak musíme šetřit čistou vodou. Šéf projektu Velká zelená revoluce Peter Williams říká, že největší příležitost nespočívá ve vodě samé, ale v v informacích o plýtvání. Průměrně 30 až 25 % vody se ztratí v rozvodech a netěsnících trubkách. Williams říká: „Ukažte mi nějaký problém týkající se vody a já vám ukážu, že je to informační problém. Řešením informačního problému je vytvoření inteligentních sítí pro všechna vodní díla - Inteligentní síť pro vodu. V plánu je rozmístit od přehrad až přes trubky Smartpipe ke spotřebiteli a od něj do kanalizace miliardy čipů, které jako kolektivní inteligence budou hlásit důležité informace o tlaku, průtoku, znečištění apod. Senzory přijdou na dno řek, jezer i oceánů." Podle odborníků by tato inteligentní síť mohla ušetřit 30-50 % z celkově dnes spotřebované vody. Na tento projekt se těší IBM, Helvet Packard, ten v Detroitu již instaloval inteligentní systém. Další obrovské množství vody lze ušetřit systémem toalet bez splachovací vody.
Příště: Fekálie jako zdroj bohatství.
Karel Červený MSc., MBA Talent Innovation