Na bruselské půdě vznikl ne zrovna promyšlený projekt OZE, který zahrnuje i spalování biomasy. V malém komunálním měřítku, konečně proč ne? Zvláště při současných dotacích. Problém se však ukázal jinde. Ona tzv. lesní biomasa, tedy spadlé a uschlé větve a ostatní v očích laiků nepořádek v lese však znamená pro stromy výživu. Pálit celé stromy bylo také nekoncepční, protože by okamžitě stouply ceny tohoto poměrně drahého materiálu. Proto se přistoupilo k využívání rychle rostoucích rostlin a dřevin. Mezi „energetickými“ dřevinami v této době nejen u nás kraluje především japonský topol. Jak se ovšem lidé z oteplovací horečky vzpamatovávají a zjišťují o kolik musí kvůli tomuto nápadu doplácet na elektrický proud, poslanci dávají od OZE poznenáhlu ruce pryč a dotace na obnovitelné zdroje začínají klesat. Bohužel, japonský topol se povětšinou hodí pouze na štěpky. Při hledání ideální dřeviny však odborníci objevili velice zajímavý strom původem z Číny, který se tam směl v ozdobné formě pěstovat díky svým překrásným modrofialovým květům pouze v císařských zahradách. Byla to paulovnie. Paulovnie dosahovaly v císařských zahradách výšky kolem 10 m a tvořily rozvětvenou korunu. Na jaře vykvetly dříve, než nasadily listy. Můžeme je vidět i u nás v některých parcích a je na ně v době květu opravdu úchvatný pohled. V Praze je jeden poblíž Starých zámeckých schodů, také jsou nově vysazené u stanice metra Anděl. V subtropech má strom ne zrovna dobrou pověst invazivní rostliny, protože po poškození hlavního kmene odnožuje z kořenů a dále má mnoho lehkých semen s poměrně dobrou klíčivostí. U nás ozdobné kultivary povětšinou vymrzají. S touto vlastností se už setkalo mnoho zahrádkářů, kteří zakoupili semena stromu a do prvních mrazíků se radovali, jak jim paulovnie skvěle roste. Pro průmyslové účely se však tento okrasný kultivar moc nehodí. Naštěstí existuje mnoho druhů paulovnií, takže se šlechtitelé měli o co opřít. Významné jsou především druhy P. tormentosa, elongata a fortunei. Jejich vysoká odolnost vůči suchu, nenáročnost na kvalitu půdy a značný rozsah teplot pro pěstování, a to od -20 do +40 °C, a přitom poměrně vysoká kvalita dřeva znamená, že v současné době patří mezi velmi perspektivní stromy, které se již začaly ve velkém vysazovat nejen v USA a Asii, ale také v Evropě. Dřevo paulovnií se kromě energetiky používá na výrobu nábytku, hraček, hudebních nástrojů, sportovních potřeb, ale také při výrobě lodí i letadel. Paulovnie je schopná zdárně růst i v chudých, znečištěných a erozí ohrožených půdách. Jde o ideální dřevinu pro rekultivaci půd. Umí díky své schopnosti absorbovat těžké kovy a tuto zátěž z půdy z velké části odstranit. Má velké a tenké listy, které se po opadnutí rychle rozkládají. Vzhledem ke své velké listové ploše a vysoké fotosyntéze, ta je větší než u většiny ostatních listnatých stromů, po opadu dodává do půdy velké množství minerálních živin a organických látek. Během vegetace tak tyto stromy na sebe poutají nevídaná množství CO2. Paulovnie je u nás novým druhem v oblasti rychle rostoucích dřevin naše úřady na její existenci zatím nereagovaly. Proto se pěstuje v rámci kolonky „okrasné dřeviny“. Odpůrci argumentují převážně poukazováním na její invazivní charakter. Zkušenost a praxe však ukázala, že v našich podmínkách se vyplatí pěstovat převážně hybridy, které mají sterilní nebo nevyklíčitelná semena. Jak se mohli mnozí přesvědčit, semenáčky z okrasných druhů žádnou zvláštní vitalitu také neprojevují. Z původních zástupců rodu Paulovnie lze u nás pěstovat P. elongata, ovšem pouze tam, kde neudeří mrazy okolo – 18 °C. Největší naději na pěstování má P. tormentosa, která snese -29 °C, což je mohutný solitér, vhodný do alejí. Založit ovšem plantáž paulownií není zas až tak jednoduché. Ani tato odolná dřevina neroste všude. Nevhodné jsou například půdy s pH 4,0 až pH 8,9, takže je jasné, že například v Moravském krasu se jim moc dařit nebude. Také má ráda trochu vlhkosti. Měsíčně alespoň 100 mm3. Nehodí se do mrazových kotlin nebo na pláně, kde převažují větry s rychlostí více než 28 km/h, což je nebezpečné zvláště pros malé stromky. Za to se strom odmění vysokou výtěžností, která je až třikrát vyšší než u tzv. japonského topolu. Rychlost růstu okolo 1,8 až 2,5 cm denně ji mezi stromy řadí k rekordmanům. Paulovnie se v České republice potýká s jediným větším problémem. Na rozdíl od obdrženého certifikátu EU, od získaných povolení v téměř všech sousedních zemích a na rozdíl od stejně, ne-li značně více invazivního japonského topolu, české úřady s povolením vysazovat paulovnie váhají.
Antonín Karoch