Do Prahy byla ve středu 5. února 2014 přivezena olympijská pochodeň ze zimních olympijských her v Soči, ve které se olympijský oheň z Atén na své dlouhé pouti poprvé v historii dostal až na severní pól. Jde o jednu ze 14 oficiálních pochodní, které putovaly během olympijské štafety přes celé Rusko i za jeho hranice. Na severní pól ji 19. října loňského roku dovezl jaderný ledoborec 50 let vítězství, který je součástí ruské civilní jaderné flotily Rosatomflot. Olympijskou pochodeň přivezl do Prahy kapitán ledoborce 50 let vítězství Valentin Davydjanc. „Přivézt do Prahy olympijskou pochodeň, která se dostala až na severní pól, je pro mě velká čest. Lze říci, že první rekordy letošní olympiády padly právě díky cestě našeho ledoborce s olympijskou pochodní na severní pól. Poprvé v dějinách arktické námořní plavby byl pokořen severní pól během polární noci, a navíc jsme po cestě s pochodní dosáhli rychlostní rekord – vzdálenost z Murmansku k severnímu pólu, což je bezmála 2600 kilometrů, jsme urazili za pouhých 91 hodin,“ prohlásil Valentin Davydjanc. Tloušťka ledu, na němž se uskutečnil slavnostní ceremoniál dobytí severního pólu olympijským ohněm, byla 130 centimetrů. V rámci štafety se olympijský oheň dostal ve speciálních kapslích až na dno Bajkalu, největšího jezera na světě. Do vesmíru, na palubu Mezinárodní kosmické stanice, pak také putovala olympijská pochodeň. Olympijská pochodeň Soči 2014 bude vystavena po dobu trvání zimních olympijských her do neděle 23. února 2014 ve vestibulu Národního technického muzea v Praze na Letné, kde si ji mohou zájemci prohlédnout každý den kromě pondělí.
Jak jsou pochodně vyrobeny
Pochodně jsou základním atributem olympijské štafety. Pro Soči 2014 jsou vyvedeny v pestrých a teplých barvách, které mají symbolizovat pohostinnou, radostnou, upřímnou a inspirativní atmosféru her. Obě pochodně – pro olympiádu a paralympiádu – mají stejný tvar a rozměry, ale liší se barevným provedením. Olympijská má barvu červenou, která je pro ruský sport charakteristická, zatímco paralympijská je nebesky modrá a má symbolizovat sílu ducha i pevnou vůli postižených sportovců. Koncepce vychází z kontrastů pořádající země, z nichž hlavním je tradice a modernizace. Motivy z ruských pohádek se prolínají s vizemi inovací a technologického rozvoje. Tvar pochodně připomíná siluetu pera pohádkového ptáka Ohniváka, které podle legend přináší štěstí. Tým designérů pod vedením Vladimira Pirožkova a Andreje Voďanika se především soustředil na funkčnost a spolehlivost pochodní v extrémních podmínkách ruské zimy – za silného větru a mrazu. Korpus je vyroben metodou lití z olověných slitin a má kovově lesklý povrch. V horní části je ozdoben emblémy olympijských a paralympijských her, vyvedenými formou inkrustace. Rukojeť a středová ozdobná část jsou odlity z mimořádně pevného, průhledného polymeru. Pochodeň váží přibližně 1,8 kilogramu, její výška dosahuje 95 centimetrů, šířka (v nejširším místě) 145 centimetrů a tloušťka 54 milimetrů. Váha a vyvážení jsou přizpůsobeny co nejpohodlnějšímu držení při běhu. Celkově bylo vyrobeno 14 olympijských a přes 1000 paralympijských pochodní, které byly testovány v extrémních podmínkách.
Zdroje příjmů
Mezinárodní olympijský výbor je privátně sponzorovanou organizací. Ve skutečnosti, již od prvních moderních her, které se uskutečnily v Aténách v roce 1896, olympijské hnutí dostává finanční příspěvky od mezinárodních korporací a zpravodajských společností. V současnosti generuje olympijské hnutí zisky v rámci různých programů, z nichž nejvýznamnější přináší právě prodej vysílacích práv a sponzorství. Pro ilustraci, během období let 2009–2012, kam spadají zimní olympijské hry ve Vancouveru (2010) a letní olympijské hry v Londýně (2012), vydělalo olympijské hnutí cca 8 miliard USD, včetně 3,9 miliard z vysílacích práv a 950 milionů USD od hlavních sponzorů. Z těchto získaných prostředků pak olympijský výbor celých 90 procent rozdělí mezi pořadatelské organizace, olympijské týmy, sportovce a mezinárodní sportovní federace. Zbývajících 10 procent zůstává na pokrytí administrativních nákladů olympijského hnutí. Jako majitel vysílacích práv pro olympijské hry je Mezinárodní olympijský výbor zodpovědný za záruku práv pro televize, rádia, internetové a mobilní vysílání po celém světě a je současně garantem toho, že se hry dostanou k maximálnímu počtu diváků a posluchačů. Právě probíhající hry v Soči jsou v tomto směru historickým milníkem zimních olympijských her, poněvadž zpravodajská vysílání pokrývá více komunikačních platforem než kdy dříve. Olympijské hry jsou přenášeny celosvětově do 200 zemí, počítá se s 1300 hodinami přenosu. Pro srovnání, zpravodajství z Vancouveru 2010 obsáhlo celkem 900 hodin. Poprvé v historii olympijských přenosů bude více hodin vysíláno na digitálních platformách než na televizních/ lineárních platformách.
„Nervový systém “ her zajišťuje Atos
Během zimních olympijských her budou všude hrát prim informační technologie: počínaje olympijským „nervovým centrem“ – Technology Operations Centre – přes jednotlivá olympijská sportoviště až po mobily a tablety fanoušků. Vytváření a distribuce informací jsou pro úspěch her klíčové. Francouzská společnost Atos má za úkol prostřednictvím svých 3000 technologických specialistů zachytit a předat dále prostřednictvím televize či internetu každý sportovní okamžik. Jeho zdárné provedení vyžaduje soubor specializovaných dovedností a zkušeností a současně také dokonalé porozumění tomu, co organizátoři, soutěžící a publikum očekávají. Jako hlavní integrátor, projektový a IT manažer je Atos odpovědný za celou IT infrastrukturu her, tzn. její včasné navržení a vybudování v celé její komplexnosti, její zabezpečení včetně preventivních opatření – to vše samozřejmě podle specifikací organizátorů her a při dodržení stanoveného finančního rámce. Atos má s olympijskými hrami bohaté zkušenosti. Při letních olympijských hrách v Londýně v roce 2012 například sesbíral a vyfiltroval více než 15 milionů podezřelých událostí, aby byl schopen rozpoznat jakékoli bezpečnostní riziko pro IT systémy. Mezi nimi identifikoval téměř 700 reálných hrozeb, avšak všechny byly odstraněny bez jakýchkoli dopadů na průběh sportovních soutěží a jejich zprostředkování. V Soči nyní pracuje Atos stejným způsobem. Jeho řídicí systémy podporují plánování a operace, jako jsou například akreditace pro zhruba 200 000 osob, registrace 5500 sportovců nebo správa portálu dobrovolníků, pomáhajících s organizací, kterých je v Soči kolem 25 000. Celý soubor systémů Atos pracuje mimořádně rychle: médiím dodává soutěžní výsledky v reálném čase. Jeho součástí jsou například aplikace Commentator Information System a myInfo+. » myInfo+ – Tato nová internetová aplikace umožňuje akreditovaným zástupcům médií nebo sportovcům a jejich realizačním týmům přístup k informacím, jako jsou rozpisy soutěží, jejich výsledky nebo dopravní informace » Commentator Information System (CIS) – CIS poskytuje zástupcům médií technologii s dotykovou obrazovkou, která přináší soutěžní výsledky v reálném čase, takže novináři mohou vidět výsledky dříve, než se ozve oslavný ryk přihlížejících davů.
Audio a videotechnika od Panasoniku
Panasonic Corporation vybavil olympijské hry pokročilou audio/video technikou, jako jsou ploché televizní obrazovky, digitální video kamery, DVD přehrávače apod. První profesionální zvukovou aparaturu dodal Panasonic již v roce 1984 na olympijské hry v Los Angeles. V Soči je nainstalováno 5 obřích LED obrazovek s plochou 745 m2. Dvě hostí Bolšoj Ice Dome, dvě další jsou na stadionu, kde probíhá krasobruslení (Iceberg Skating Palace). Poslední z gigantických obrazovek je nainstalovaná v Sanki Sliding Centre v Krasnoj Poljaně. Video konferenční zařízení od Panasonicu vzájemně propojuje 52 míst v olympijském areálu. Organizační výbor tak může prostřednictvím video hovorů napřímo komunikovat se všemi organizačními složkami. Podobné konferenční zařízení bylo nainstalováno na vedení Mezinárodního olympijského výboru v Lausanne a svoji funkčnost prokázalo už při olympijských hrách ve Vancouveru (2010) a v Londýně (2012). Panasonic rovněž podporuje realizaci záznamu přenosů olympijských turnajů. Mezinárodní vysílací středisko vybavil nejnovějším zařízením P2HD. Celkem se pak v Soči uplatňuje 100 těchto zařízení plus 50 P2HD nahrávacích kamer. Z produkce Panasonic je také 50 moderních, ultramoderních a ultrasvětelných projektorů a více než 3000 monitorů,
Technologie, které pomáhají
Společnost Samsung Electronics podporuje jamajský národní bobový tým na zimních olympijských hrách v Soči 2014. Současně oslavuje ducha olympijských her a úsilí, vytrvalost i obětavost všech sportovců, kteří se zúčastnili kvalifikace na cestu do Soči, ve video kampani Keep on Pushing. Jako součást kampaně uspořádal Samsung setkání olympijských nadějí pro rok 2014 s jamajským bobovým týmem z roku 1988, aby se členové podělili o své zkušenosti a vášeň pro sport a olympijské hry. Olympijské ambice jamajského bobového týmu pomáhá Samsung udržet finanční podporou při cestování a tréninku i pomocí mobilních zařízení Galaxy Note 3 a tabletů. Začátkem ledna obletěla svět zpráva, že se Winston Watts a Marvin Dixon kvalifikovali do závodu dvojbobů v Soči, ale potýkají se s finančními problémy. Aby podpořil jejich neutuchající snahu vyplnit si svůj sen, rozhodl se Samsung spolu s fanoušky jamajského týmu poskytnout finanční pomoc na trénování a bobové vybavení. Jeho cílem je šířit poselství naděje a odhodlání. Samsung se do olympijských her poprvé zapojil již v roce 1988 jako lokální sponzor v Soulu 1988. Počínaje zimními hrami v Naganu 1998 se Samsung stal celosvětovým partnerem olympijských her v kategorii mobilních komunikačních zařízení. Tehdy poskytl podporu v rámci programu mobilní komunikace nazvaného Wireless Olympic Works (WOW) a také dodávkou mobilních telefonů. Inovativní mobilní technologie zajistily olympijské rodině aktuální informační a komunikační služby. Samsung je autorem řady digitálních marketingových kampaní, které povzbuzují veřejnost k účasti na hrách prostřednictvím vlastních chytrých mobilních technologií. Samsung bude celosvětovým partnerem olympijských her i v Riu de Janeiru v roce 2016.