Tým vědců Carnegie Institution for Science a jejich kolegů vyvinul novou formu uhlíku. Takzvaný skelný uhlík je velice pevný, velice lehký, elastický a také dobře vede elektřinu. Materiál s tak zvláštním souborem vlastností by se mohl uplatnit v mnoha různých aplikacích – od vesmírných technologií až po vojenské aplikace. Už dlouho víme, že uhlík je prvkem nekonečných možností. Je to tím, že uspořádání elektronů uhlíku dovoluje tvorbu mnoha různých vazeb mezi atomy. A tyto vazby zase určují vlastnosti materiálu, který je vytvořen z uhlíku. Není divu, že tentýž prvek uhlík je základem tak nesmírně rozdílných materiálů, jako je průhledný a extrémně odolný diamant anebo naopak černý a zcela mazlavý grafit. Materiáloví vědci postupovali tak, že výchozí uhlíkový materiál vystavili extrémním tlakům 250 000 atmosfér a teplotám okolo 1000 °C. V důsledku takového extrémního zacházení se změnila struktura materiálu a vznikl skelný uhlík (anglicky glassy carbon). Nový materiál tvoří kousky struktury grafitu a také kousky struktury diamantu smíchané dohromady. Právě to dává skelnému uhlíku jeho pozoruhodnou kombinaci vlastností. Vzhledem k extrémním podmínkám, které jsou nutné k jeho výrobě, není skelný uhlík právě laciný. Podle samotných badatelů by ale i tak mohl nalézt celou řadu zajímavých uplatnění. Lehké materiály, které jsou zároveň pevné, a také ohebné, se mohou prosadit tam, kde jde v první řadě o váhu výrobku, a ostatní věci jsou jen podružné. Včetně ceny. Příkladem by mohly být kosmické technologie, v nichž jde především o hmotnost nákladu vynášeného do vesmíru. Objev skelného uhlíku přinesl ještě jeden zajímavý bonus. Postup použitý pro výrobu skelného uhlíku by se mohl v určitých obměnách hodit pro objevení ještě dalších, doposud neznámých forem tohoto neuvěřitelně flexibilního prvku.
