Německá vláda vyřešila dilema zbývajících jaderných elektráren stylem „chytré horákyně“. Odchod od nukleární energetiky je v Německu sice vepsán do zákona, od 1. ledna je přímo zakázáno v zemi provozovat jaderné zdroje,dvě ze tří stávajících jaderných elektráren by však do poloviny dubna 2023 měly zůstat v rezervě.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck uvedl, že zátěžové testy potvrdily důležitost atomových elektráren Neckarwestheim 2 v Bádensku- Württembersku a Isar 2 v Bavorsku z pohledu energetické bezpečnosti země během následující zimy. Podle Habecka Německo v souladu s dlouhodobým plánem letos v prosinci všechny reaktory odpojí od sítě, nicméně dvě JE zůstanou v rezervě: „Obě atomové elektrárny Isar 2 a Neckarwestheim by měly do poloviny dubna 2023 ještě zůstat k dispozici, aby v případě potřeby mohly během zimy poskytnout v jižním Německu dodatečný příspěvek do energetické sítě,“ uvedl v prohlášení zároveň s informací, „že všechny tři jaderné elektrárny, které jsou v Německu ještě připojeny k síti, budou podle plánu na konci roku 2022 řádně odpojeny“. Zátěžový test, který si ministerstvo objednalo, měl ukázat, zda by delší doba provozu reaktorů mohla pomoci v energetické krizi a v extrémních situacích. Ve dvou ze tří simulovaných scénářů pro zimní období se potvrdilo, že by ponechání dvou ze tří zatím fungujících jaderných elektráren v záloze bylo velmi žádoucí. Třetí jaderná elektrárna Emsland v Dolním Sasku údajně ke zvládnutí situace ani v jednom případě významně nepřispěla. Proto se ke konci letošního roku počítá s jejím definitivním odstavením. O ukončení provozu jaderných elektráren v Německu rozhodla už předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové. Popudem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011. Podle Habecka nyní odborníci na právo prověřují, jaké zákonné úpravy budou potřebné. Ministr počítá mimo jiné i s provozními výjimkami. Dodal, že reaktory nadále považuje za vysoce riziková zařízení. Rozhodnutí o dostavení se už stalo předmětem mohutné kritiky. Asi zatím nejvlivnější přišla od skupiny nezávislých ekonomů, kteří v rámci pracovní skupiny přezdívané někdy „Pět mudrců“ mají za úkol hodnotit ekonomické dopady kroků německé vlády (podobnou institucí v Česku je poradní NERV). V textu zveřejněném novinami Frankfurter Allgemeine Zeitung členové německé ekonomické rady napsali, že kdyby jaderné zdroje zůstaly v provozu, snížilo by to německé ceny elektřiny. Právě cena energií je pochopitelně pro německé občany v tuto chvíli hlavní otázkou dneška. /jj/
