Němci budou těžit plyn na Sibiři

Vyjednávání německého koncernu E.ON s ruským Gazpromem trvalo pět let. Nyní se oba energetické koncerny dohodly, že budou od příštího roku společně těžit zemní plyn na bohatém západosibiřském ložisku Južno-Russkoje. Dohoda byla uzavřena na okraj návštěvy kancléřky Angely Merkelové v Petrohradě. Němci na jejím základě získají 25 procent minus jednu akcii v podniku Severněftěgazprom, která vlastní těžební licenci. Právě z Južno-Rusského má pocházet plyn pro chystaný plynovod Severní proud, který po dně Baltského moře spojí Rusko s Německem. Palivo jím má do Greifswaldu na severu země proudit 15 až 25 let, konstatuje smlouva. Kontrolu nad Severněftěgazpromem získal ruský plynárenský gigant v roce 2002. Ověřené zásoby na Južno-Rusském převyšují 600 miliard m3 a ročně se tam vytěží na 30 miliard m3 plynu. Ložisko se nachází v oblasti zapolárního Urengoje v Jamalsko-Něneckém autonomním okruhu. Podepsaná smlouva rovněž předpokládá, že německý koncern sníží svůj podíl na Gazpromu ze současných téměř 6,5 procenta na 3,5 procenta. Těmito akciemi o tržní hodnotě kolem čtyř miliard eur pokryje svůj podíl ve společném podniku. Jistou nespokojenost Rusů vyjádřil v rozhovoru pro rakouský list Die Presse vicešéf Gazpromu Alexandr Medveděv – připomněl, že jeho firma má zájem o větší podíl na aktivech Němců v západní Evropě. Uzavřený obchod je přesto podle analytičky finanční skupiny Otkrytije Natalji Milčakovové úspěchem Gazpromu: „Bez zahraničních investorů nedokáže splnit svůj obří investiční program,“ tvrdí. Její kolega z finanční společnosti Kit Finance Konstantin Čerepanov oceňuje velmi dobrou cenu. „Od května se hodnota akcií Gazpromu na burze snížila na polovinu,“ říká a jen potvrzuje, že E.ON podepisoval v nepříliš výhodné době. Zda po snížení podílu v Gazpromu přijde německý koncern o křeslo v dozorčí radě, se nedalo v současně době zjistit. Přitom právě z tohoto místo mohou Němci „nahlížet do kuchyně“ firmy, která je známa svou neprůhledností, poznamenává deník. Celkové zásoby zemního plynu na Zemi odhaduje německý koncern RWE na 511 bilionů m3 a vystačí podle něj na 200 let. Při současné technické a ekonomické úrovni se z nich dá vytěžit třetina, takže vystačí – při stávající úrovni těžby – zhruba do roku 2060. Největšími zásobami, více než čtvrtinou světových, disponuje Rusko; na ně a další postsovětské země připadá dokonce 37 procent, zhruba stejně jako na blízkovýchodní státy.(kp)