Z hlediska počtu odbavených cestujících je největším leteckým uzlem světa od přelomu do 21. století Hartsfield-Jackson v americké Atlantě. V roce 2014 z globálně letecky přepravených 6,6 mld. cestujících využilo jeho služeb 96 mil. pasažérů. Z téměř 2000 letišť na naší planetě, která od roku 1991 sdružuje asociace ACI (Airport Council International), letos projde nejvíce cestujících jejich branami v Asii a Pacifiku. Vůbec nejdynamičtěji jich však přibývá v oblasti Středního východu. Mezinárodním letištěm v Pekingu již prošlo 85 mil. cestujících, čímž předstihlo tokijskou Naritu, známou jako nejrušnější leteckou křižovatku Asie. Pokud měříme pouze mezinárodní provoz, pak první místo obsazuje Dubaj, jehož třemi terminály prošlo 70 mil. cestujících. Pozici nejvytíženějších nákladních letišť si stále udržují Hongkong, americký Memphis a Šanghaj v Číně, které zvládly společně 12 mil. tun nákladů – zhruba 1/10 celosvětového objemu. HONGKONG TO VYŘEŠIL, ALE CO TY OSTATNÍ? Počet cestujících ročně vzrůstá o 6 %. I velká mezinárodní letiště, stavěná na okraji nečekaně se rozšiřujících velkoměst, již nemají možnost kam přistavět další dráhy a terminály. Osídlení, která je obklopila, nedovolují kvůli hlučnosti noční provoz. Problém zatím nejlépe vyřešil Hongkong přesunem nového letiště na umělý ostrov, Londýn se zatím marně pokouší prosadit přesun na projektovaný umělý ostrov Thames Hub v ústí Temže. Peking, Dubaj i Istanbul to řeší výstavbou obrovských terminálů ve vzdálenostech až 50 km od centra i od dosavadních letišť, což ale vyžaduje promyšlenou dopravní návaznost na centrum i dosavadní letiště, jejichž hlavní funkce postupně přejmou. Nová letiště se mají stát důstojnou branou do měst a země pro turisty i k přilákání mezinárodního obchodu. Jejich podobu proto investoři svěřují nejúspěšnějším světovým architektským kancelářím, v nichž vedou britská Zaha Hadid nebo Norman Forster či studio Pininfarina. Příkladem rychlého a perspektivního řešení v současné době jsou Peking, Dubaj a Istanbul... PEKING VSKUTKU NENÍ ŽÁDNÝ TROŠKAŘ Nástupní prsty budoucího terminálu 3 letiště Daxing Int. podle projektu nizozemské společnosti NACORozmach světového obchodování s Čínou překonává všechny předpoklady, proto se Peking rozhodl pro možná až megalomanský projekt – vybudovat na jižním okraji do roku 2019 nové mezinárodní letiště, které s dosavadním na severním okraji bude propojeno vysokorychlostní dráhou a plně napojeno na městskou síť metra i autobusů. S kapacitou až 130 mil. cestujících ročně, zatím s pracovním jménem Daxing International Airport, má mít 8 vzletových a přistávacích drah. Sedm pro civilní provoz, 8. dráha bude sloužit armádnímu letectvu. Aby superletiště splnilo všechny mezinárodní normy a požadavky, byl záměr od roku 2012 konzultován s nejzkušenější nizozemskou poradenskou firmou NACO, která má ve svém portfoliu podíl na projektech většiny modernizovaných nebo nově budovaných letištích světa. Vlastní projekt byl svěřen francouzské stavební firmě ADPI, na futuristickém designu terminálů se podílí britsko-irácká architektka Zaha Hadid. Hlavní terminál je protažen do 5kilometrové haly s rozvětvením a střechou v podobě mořské hvězdice. Budoucí největší letiště světa v Pekingu podle návrhu Zahy HadidVstupní hala prvního terminálu pekingského letiště Daxing podle návrhu Zahy Hadid Hangáry a stojánky pro 875 letadel se rozvíjejí hvězdicovitě, osou letiště prochází dvoukolejná rychlodráha a pod ní stanice podzemních drah. Odbavovací haly se protínají ve velkoryse řešeném centru, umožňujícím setkávání cestujících a jejich doprovodu. Koridor zabírá plochu 2700 ha. Náklady na výstavbu se odhadují na 14 mld. dolarů. Buldozery se do úpravy pozemku zakously poprvé v prosinci 2014. NOVÉ SUPERLETIŠTĚ K ZAHÁJENÍ EXPO 2020 Dubaj na východním cípu Arabského poloostrova se hodlá stát nejživější leteckou křižovatkou mezi Evropou a Asií. Nejrychleji se rozpínající město s nedávno dokončenou nejvyšší budovou světa už mezinárodní letiště dávno má, ale jeho kapacita narazila na hranice možností. Když ale připravované EXPO k němu má obrátit pozornost světa, chce se pochlubit i špičkou světových letišť. Z 15 let starého letiště Al Maktoum, které původně sloužilo jen nákladní dopravě a nyní ho používají převážně nízkonákladové společnosti, hodlají představitelé Emirátů ve třech etapách vybudovat špičkové mezinárodní letiště s konečnou kapacitou až 160 mil. pasažérů ročně. Na ploše 14 000 ha má být v prvé etapě do zahájení EXPA postaveno 5 hlavních drah, schopných přijímat a odbavovat až stovku dvoupatrových A-380 souběžně. Dráhy budou 4,5 km dlouhé, 60 m široké, a odstup 800 m umožní jejich plně frekventovaný souběžný provoz. A aby přitáhlo do města i turisty, hned první terminál nabídne služby, jaké se jinde nenabízejí. Kromě hotelů a obchodních center to budou i lázně a zábavní parky pro trávení volného času cestujících. Maketa terminálů nového letiště Al Maktoum, které má být otevřeno do zahájení EXPO 2020 v DubajiZ dosavadního mezinárodního letiště Dubai International Airport se sem přestěhují služby dominantních aerolinek Emirates. Systém automatického transportu zavazadel cestujících má mít ohromující kapacitu 240 mld. kusů ročně. Přestože za rychle rostoucí metropolí stojí obrovské dluhy, podařilo se Emirátům na stavbu letiště Dubai World Central (DWC) s novým terminálem Al Maktoum získat potřebných 32 mld. dolarů. V této částce je započítán i přírůstek nákladních terminálů a rychlé propojení s dnešním mezinárodním letištěm. Rozsáhlé logistické zázemí má dosáhnout až k 10 km vzdálenému přístavu Jebel Ali, a stavba, která ještě nezačala, má zaměstnávat 320 000 lidí. Megalomanský projekt jakoby nepočítal s tím, že stát se euro-asijskou křižovatkou se snaží i Singapur, který rozšířením o čtvrtý terminál brzo dosáhne roční kapacity 82 mil. cestujících, nebo Hongkong, plánující zvýšit kapacitu dokonce na 102 mil. pasažérů ročně. DO SOUBOJE VSTUPUJE TURECKO Vizualizace tří terminálů budoucího tureckého letiště v Istanbulu podle projektu AECOM, jejichž stavba právě začínáAni dvě dosavadní letiště již 16milionovému Istanbulu nestačí, a tamější ministerstvo dopravy se rozhodlo 35 km od centra na pobřeží Černého moře zahájit stavbu třetího mezinárodního letiště, které by se ve třetí etapě výstavby v roce 2025 roční kapacitou 150 mil. cestujících stalo největším na světě. Dílo, prozatím s tureckým názvem Istanbul Yeni Havalimani, bude mít 6 startovacích a vzletových drah na ploše 3500 ha (třikrát více než zabírá londýnský Heathrow). Projekt byl svěřen nejzkušenější americké konstrukční kanceláři AECOM, která se podílela na projektu 5 z 10 největších letišť světa. Tendr na výstavbu za 32 mld. eur získalo v mezinárodní soutěži turecké konsorcium IGA Holding. Aerodynamicky tvarovaná 95 m vysoká věž pro řízení provozu na letišti Istanbul podle návrhu studia PininfarinaStavba první etapy se rozběhla 7. června 2014 přes silný odpor okolního obyvatelstva, které se snažilo zabránit kácení pro krajinu vzácných lesů. První dráhy, hlavní terminál, nástupní haly a řídicí centrum s okázalou věží, mají být uvedeny do provozu koncem roku 2018. V této podobě díky kapacitě až 57 mil. cestujících ročně, má nové letiště posloužit zejména plánovaným Letním olympijským hrám 2020. Architektura letiště s centrální halou 750 × 135 m bude odpovídat orientálnímu stylu. Řídicí věži s dominující výškou 95 m dalo italské designérské studio Pininfarina tvar tulipánu, navazujícího na silný kulturní odkaz Istanbulu k této květině. Design terminálu navrhla norská Nordic Office of Architecture ve spolupráci s britskou Haptic Architects. Zatímco plány na využití okolí pro výstavbu nejmodernější obchodní části Istanbulu se teprve rodí, existují již konkrétní plány interiérového vybavení nového letiště, které má ohromit cestující a přitáhnout mezinárodní obchod Dutyfree na ploše 53 000 m2, laděné opět do stylu tureckého tulipánu ve směsi s orientálním folklorem. Zatím ale není známo, jak vyřeší Turecko nutné vysokorychlostní železniční a silniční spojení s centrem Istanbulu a vzájemné propojení s oběma dosavadními letišti. Západoevropské letecké společnosti turecký plán, který hluboce ovlivní dosavadní hlavní trasy leteckého spojení evropských měst s Asií i Dálným východem, sledují s rostoucími obavami. Ing. Jan Tůma
