Titul Česká astrofotografie
měsíce za září 2007 obdržel snímek
známé galaxie M 31 v souhvězdí
Andromedy, jehož autorem
je Ing. Martin Myslivec z Hradce
Králové. Je to možná ta nejstarší
a nejvzdálenější stařenka, kterou
kdy kdo viděl na vlastní oči. Je
sice kanibalka, ale je krásná. A je
možná také nejfotografovanější
a nejportrétovanější na severní
polokouli. A nikdo nezná její
pravé jméno. Říkáme jí všelijak
– „Velká mlhovina v Andromedě“,
NGC 224 či M 31. Ano, řeč
bude o galaxii ležící v úctyhodné
vzdálenosti 2 a půl milionu světelných
let, a přesto takřka za humny.
Ovšem svou pravou podstatu
před námi dlouho skrývala. William
Herschel ji umístil do vzdálenosti
dvěstěkrát větší než vzdálenost
Síria a jeho syn John poprvé
vyslovil domněnku, že se skládá
z mnoha hvězd. V roce 1885
zazářila v mlhovině jasná hvězda
– supernova S Andromedae. Ta se
stala argumentem jak pro skupinu
podporující „hvězdné“ složení
galaxie, tak paradoxně pro skupinu
odpůrců, kteří si nedovedli
vysvětlit nepředstavitelnou svítivost
nové hvězdy.
Edwin Hubble roku 1923 pomocí
100palcového reflektoru na Mt.
Wilsonu objevil přímo v galaxii 12
cefeid a stanovil její vzdálenost na
285 000 parseků. Nyní víme, že ani
on se úplně netrefil, a dnes ji odhadujeme
na téměř 770 kpc, tedy přibližně
2 a půl milionů světelných let.
Její průměr je odhadován na 180
000 světelných let. A co je zajímavé,
rychlostí 310 km/s se přibližuje
k naší domovské galaxii. Co to pro
nás znamená? Asi za dvě miliardy
let, tedy ještě v době aktivního
života našeho Slunce, se obě galaxie
přiblíží a proletí velkou rychlostí
těsně kolem sebe. Poté se na
svých drahách obrátí a za další tři
miliardy let splynou do jedné, pravděpodobně
eliptické galaxie. Slunce
bude vyvrženo ze své dráhy a usadí
se ve vzdálenosti asi 100 000 světelných
let od středu této nově vzniklé
galaxie, asi 4krát dále od středu než
dnes. Spirální ramena naší galaxie
– Mléčná dráha – zmizí a namísto ní
uvidíme nad hlavami chaos mnoha
hvězd.
Dnes se však můžeme kochat fotografií,
kterou do ČAM zaslal Martin
Myslivec. Na snímku můžeme
obdivovat krásně vyvinutá spirální
ramena a mnoho dalších detailů,
které stojí za povšimnutí. Mimo
dvě satelitní galaxie, eliptickou
M 32 a poněkud netypickou NGC
205, je to zejména velké a jasné
hvězdné mračno NGC 206. Tento
objekt je velmi podobný hvězdnému
oblaku M 24 ve Střelci, je však
mnohem větší. Porovnáme-li snímek
s podrobnou mapou, nalezneme
i mnoho kulových hvězdokup,
plynných i prachových mlhovin,
cefeid i jasných hvězd. Krása autorovy
fotografie tkví v precizním
pohledu na dobře známý astronomický
objekt ve hře barev a tvarů,
v čistém pohledu do krásných hlubin
vesmíru. Ukazuje galaktickou
dámu v tom nejlepším světle.