Se značnou dávkou sebevědomí vstoupila letos do ne právě vlídného prostředí automobilového trhu již čtvrtá generace korejského modelu Kia Carens. Od minulého provedení tohoto kompaktního vanu uplynula poměrně drahná doba, proto konkurence docela s napětím očekávala, s čím nový Carens přijde. A opravdu, pro nový vůz technici opět vytáhli torzní tyč a klikovou zadní nápravu, ke které patří, nahradili dosavadní nápravu víceprvkovou, která je náročnější na prostor. Dá se tedy říci, že po všech stránkách moderně ztvárněný vůz dostal to, čemu říkáme osvědčená technika. Samozřejmě nejnápadnější změnou na voze je jeho design. Dynamické proporce, které k němu patří, se postaraly o nový pocit vnitřního prostoru, nakonec o 5 centimetrů (na 2,75 m) se zvětšil i rozvor náprav. Řidič a spolujezdec sedí na vysokých sedadlech, ale jejich nízké ukotvení spíš navozuje atmosféru kombíku, zvlášť při vysoké spodní linii oken. Při nárůstu prostoru nic nebránilo nově vymyslet jeho variabilitu. A tak tři sedadla ve druhé řadě jsou samostatná s možností posunu a sklopení opěradel až do vodorovné polohy. Délka základního prostoru pro zavazadla o objemu 536 l se tak může z 95 cm prodloužit až asi na 170 cm. Výška hrany zavazadelníku je 65 cm a zadní víko, i vzhledem k relativně nízké výšce vozu 1,6 m oproti nejbližší konkurenci, vychází příjemně krátké. Tady je třeba dodat, že 4,52 m dlouhý Carens lze za příplatek objednat s dvojicí sklápěcích sedadel třetí řady, a díky širokým dveřím i posuvným sedadlům není cesta k nim velkým utrpením. Zůstaneme-li ještě v kabině, tady řidič vládne stále ještě v království tlačítek a otočných knoflíků, které jsou pro každou funkci zvlášť – čili je jich opravdu hodně, i na volantu. I když je dnešní trend spíš v integraci ovladačů a v dotykových obrazovkách, každému novinky tohoto typu vyhovovat nemusí. Pro pohon předních kol modelu Carens je možnost vybrat si ze dvou čtyřválců s přímým vstřikem benzínu (1.6 GDI a 2.0 GDI) či zvolit naftový agregát moderního střihu 1,7 CRDI o výkonu 85 nebo 100 kW, což je záležitost příslušného odladění. V principu se jedná o motor s hliníkovou hlavou válců, rozvodem DOHC s pohonem ozubeným řemenem, přímým vstřikem nafty common-rail (vstřikovací tlak výrobce nepublikuje i přesto, že může hodně vypovědět o vyhořívání směsi), přeplňovaný je turbodmychadlem s variabilní geometrií kanálů rozváděcího kola turbíny. Komprimovaný vzduch pro sání prochází chladičem, což zvyšuje plnicí účinnost motoru. My jsme měli k dispozici slabší verzi motoru s 85 kW (260 Nm), ta představuje měrný výkon 50,4 kW/l, od kterého se, u vozu s provozní hmotností cca. 1,6 tuny, nedá očekávat žádná ztřeštěná dynamika. Ovšem pro automobil rodinného typu jsou jeho jízdní výkony naprosto dostačující (viz tabulka). Motor uklidňuje velmi kultivovaným chodem, výborně s ním harmonizuje precizně řadicí 6stupňová manuální převodovka. Jak známo, hodnoty spotřeby získané v laboratorních podmínkách v poněkud pokřiveném jízdním režimu, které udává továrna, mají význam spíš pro porovnání. Z toho také vyplývá, že v reálném provozu jsme s vozem spotřebovali v průměru 6,3 l/100 km, zatímco laboratoř dospěla k 4,9 l/100 km → 129 g CO2/km. Vůz neměl ve výbavě funkci start/stop, tu je ale možné za příplatek získat. Jízda je v podstatě bez problémů, pokud bychom vzali hodně přísný metr, asi by bylo možné diskutovat, zda odpružení a tlumení je vybalancováno optimálně, ale to je samozřejmě výrazně závislé na zatížení vozu. Pro řidiče je důležité, že má obecně pocit jistoty, mírná nedotáčivost v dynamicky projížděných zatáčkách je snadno předvídatelná. Výkonnost brzd, hodnocená brzdnou dráhou 37,8 m za sucha ze stovky, je velmi dobrá. Nakonec ještě třeba zmínit záruku, kterou Kia poskytuje po dobu 7 let.
