Jen několik kilometrů od Karlových
Varů leží obec Vřesová.
V Malé československé encyklopedii
(1987) je o ní třířádková
zmínka: 347 obyvatel (1980), Hnědouhelný
kombinát (elektrárna,
plynárna, briketárna). Od té doby
uplynuly téměř dvě desítky let
a údaj je nutno opravit. Vřesová se
nejen rozrostla v bytové a občanské
výstavbě, ale co hlavní, pyšní
se doslova ojedinělým provozem
paroplynové elektrárny, patřící
pod Sokolovskou uhelnou, právního
nástupce a.s. Zatím jako jediná
svého druhu v Evropě umožňuje
výrobu čisté ekologické energie.
Unikum elektrárny spočívá v tom,
že jako paliva využívá plyn vyrobený
z hnědého uhlí. Jaké jsou však
s provozem elektrárny zkušenosti?
Co všechno tato technologie obnáší
a jaké vůbec jsou možnosti zplynování
uhlí i dosažený efekt v současné
době? Nastolených otázek bylo
hodně. Ale berme je postupně.
Cestou do Vřesové musí člověk
vnímat nejen podmanivost přírodních
krás, ale také obrovské změny
reliéfu velké části sokolovské uhelné
pánve. Není divu, vždyť ročně vytěží
tento energetický komplex kolem 10
mil. t hnědého uhlí.
OHLÉDNUTÍ O NĚKOLIK LET ZPĚT
Do roku 1989 provoz kombinátu ve
Vřesové de facto stagnoval v důsledku
neujasněné státní energetické
koncepce. Jejím původním posláním
bylo vyrábět svítiplyn. Avšak vládním
rozhodnutím z té doby, že místo svítiplynu
se bude Česká republika orientovat
na zemní plyn (dovoz z tehdejšího
SSSR), bylo vedení společnosti
postaveno před otázku - co s tlakovou
plynárnou? Z několika možných
řešení byly nakonec posouzeny tři
varianty: 1) uzavřít její provoz, 2) ze
svítiplynu vyrábět metanol, 3) vystavět
podle dostupné technologie paroplynový
cyklus a vyrábět elektrickou
energii. Ten poslední zvítězil a bylo
to prozíravé řešení. V té době totiž,
kdy byly první a druhý blok uvedeny
do provozu na plyn vyrobený z hnědého
uhlí - energoplyn (1995 - 1996),
klesly ceny metanolu na světovém
trhu na minimum a provoz by bylo
nutno uzavřít. Avšak výroba elektrické
energie z energoplynu se ukázala
i v tomto období podstatně efektivnější
z pohledu účinnosti i ekologie.
ALE VRAŤME SE DO SOUČASNOSTI
- K ELEKTRÁRNÁM VE VŘESOVÉ
Jedna je klasická, tepelná s granulačními
kotli, druhá - o níž si budeme
povídat více - je paroplynová, v níž
se zpracovává plyn, který si sami
vyrábějí. Alternací je i zemní plyn,
který nakupuje Sokolovská, a.s. od
RWE Transgas.
Přeměna uhlí na ušlechtilejší formy
energií je ve své podstatě energetickým
komplexem technologických
procesů. Vzájemně propojeným a na
sebe vázaným. Počínaje přípravou
a úpravou základních surovin, výroby
páry, zplyňování hnědého uhlí,
čištění vyrobeného plynu, zpracování
a čištění doprovodných látek a odpadů
až po konečnou fázi využití čistého
plynu - energoplynu - pro výrobu
elektrické a tepelné energie
NA ZAČÁTKU JE VŠAK UHLÍ
V současné době jej těžíme ve
dvou lomech - Jiří a Družba, uvádí
mně do problematiky Ing. Stanislav
Kapr, vedoucí dispečinku Sokolovské
uhelné. Zatím co z menšího lomu
Družba (roční těžba cca 2 mil. tun) je
uhlí určeno převážně externím zákazníkům,
z hnědouhelného lomu Jiří,
vybaveného pěti kolesovými rýpadly
a dálkovou pásovou dopravou (roční
těžba až 8,5 mil. tun), přichází k nám
90 - 95 procent uhlí do dvou elektráren
Vřesová, kde vyrábíme elektrickou
energii a brikety.
Uhlí, určené k výrobě briket má vyšší
kvalitu, tedy co nejnižší obsah popele
a síry. Uhlí se podrtí na zrnitost do 6 m/
m, projde drticími linkami a poté "přejde"
do sušičů. Sušení je nepřímé. Čili
pára je v prostoru mezi trubkami a stěnou
sušáku a trubkami prochází uhlí.
Po vysušení jde do lisů, kde vznikají
brikety. Ty mají tu výhodu, že obsah
vody, které je v našem uhlí přibližně 40
%, se sníží na 10 - 11 %. Výhřevnost
se tak zvedne - což je pro zákazníka
výhodné - na přibližně 25 megajoulů/
kg. Briketárna je schopna vyrobit ročně
až 700 000 t briket. V současné době se
pohybuje zhruba na 50procentní kapacitě.
Protože však dochází ke zvyšování
cen zemního plynu, elektrické energie,
zákazníci opět projevují zájem o tyto
produkty z fosilních paliv.
TECHNOLOGICKÝ PROCES
POKRAČUJE VŠAK DÁL
Uhlí (cca 3,5 mil. tun/rok), které
doputuje přepravníky do elektrárny
ve Vřesové, prochází tzv. hrubou
drtírnou. To je uhlí s průměrnou
20procentní popelnatostí. Po rozdrcení
se předsouší a třídí. Odtříděná
jemná frakce je spalovaná v klasické
teplárně. Hrubá frakce pak tvoří
vsázku pro tlakovou plynárnu. Uhlí
je za tlaku 2,7 MPa zplynováno kyslíkoparní
směsí v generátorech se
sesuvným ložem (Lurgi).
Selektivní vypírkou Rectizol jsou
z plynu odstraněny benzíny, veškerý
sirovodík, některé organické sloučeniny,
a také zbytky popelovin. Protože
vyrobený plyn se používá jako
palivo pro plynové turbíny, ponechává
se v něm většina oxidu uhličitého,
který koná mechanickou práci v plynové
turbíně a jeho obsah působí příznivě
na omezení oxidu dusíku při
spalování v plynové turbíně.
Odsířením expanzních plynů ze
selektivní vypírky je získáván další
cenný produkt z uhlí - kyselina sírová
(96 % hm). Odsíření je založeno
na principu termického spalování
sirovodíkových plynů na oxid sírový
a následnou kondenzací na kyselinu
sírovou ve skleněném reaktoru.
Provozní soubor odsiřovací jednotky
je koncovým stupněm výroby energoplynu
s roční produkcí cca 15 000
t kyseliny sírové, určené k dalšímu
využití. Je v podstatě určen k likvidaci
plynu z provozu Rectizol, který
obsahuje kromě uhlovodíků také
sulfan a organické sloučeniny síry.
"Odplyny" odcházející do atmosféry
obsahují zanedbatelné množství oxidu
siřičitého, stopy oxidu sírového
a oxidů dusíku, což nepředstavuje
- v porovnání s dřívější dobou - žádné
výrazné ekologické zatížení životního
prostředí.
Cítíte něco? - obrátil se na mně
s provokativní otázkou inženýr Kapr.
Ne, necítím nic. Kromě pocitu horka.
Ale to bylo od slunce, které tehdy
pálilo uprostřed areálu elektrárny
jako divé. Tady všude, celé okolí Vřesové,
bylo vyplněné ještě před několika
lety občasným charakteristickým
zápachem merkaptanu. Uplatněním
nové technologie při odsíření teplárny
a plynárny - s aplikací našich
i zahraničních poznatků - se nám
podařilo tyto pachy odstranit na
minimum!
Energoplyn, vyrobený tlakovým
zplyněním uhlí je v technologii
paroplynové elektrárny používán
jako základní palivo. Paroplynová
elektrárna je tvořena dvěma bloky,
každý o instalovaném výkonu 200
MW. Součástí každého bloku je plynová
a parní turbína. Doplňkovým
palivem, umožňujícím rychlé změny
výkonů bloku a palivem záložním, je
zemní plyn. Obě paliva jsou spalována
ve spalovacích komorách plynové
turbíny. Vzduch pro spalování
a pro chlazení průtočné části turbíny
je dodáván turbokompresorem, který
je umístěn na jedné hřídeli s turbínou.
Spaliny o teplotě kolem 1100
oC vstupují do plynové turbíny, která
pohání generátor. Na výstupu z turbíny
mají spaliny teplotu cca 540 oC
a jsou vedeny do kotle na odpadní
teplo. Kotel je dvoutlaký, bez přitápění.
Pára je vedena do dvoutělesové
dvoutlaké kondenzační parní
turbíny se dvěma regulovanými
odběry, která pohání vlastní generátor.
Teplo obsažené ve spalinách je
před výstupem na komín využito pro
předohřev vody k vytápění karlovarské
aglomerace. Spaliny vypouštěné
z kotle plně vyhovují všem normám
pro ochranu ovzduší.
FINÁLE - ELEKTRICKÁ ENERGIE
vyrobená oběma bloky je přes blokový
transformátor vyvedena linkou
220 kV do rozvodné sítě. Řídicí
systém bloku umožňuje plně využít
vlastností plynové turbíny a dává
při vysoké automatizaci provozu
možnost využívat zdroj jako špičkový.
Parní část provozu elektrárny
je těsně propojena s klasickou
teplárnou ve Vřesové. Spojení obou
technologií vytvořilo pružný a provozně
spolehlivý celek. Napojení
plynové turbíny na parní část bloku
a moderní řídicí systém umožňují
plně využít dynamických vlastností
spalovací turbíny a získat tak
špičkový zdroj elektrické energie
za přijatelných provozních i investičních
nákladů. Zvýšení dynamických
vlastností bloku bylo výrazně
posíleno vybudováním nové výrobní
jednotky kyslíku firmou Linde
GAS, která byla uvedena do provozu
v červenci 2005. Energetická
účinnost od vstupu uhlí po výstupní
svorky bloku se pohybuje v úrovni
cca 45 %.
ÚDRŽBA, SERVIS - ZÁKLADNÍ
KAMENY SPOLEHLIVOSTI ZAŘÍZENÍ
Zkušenosti s celkovým provozem
- za celé to období - máme vesměs
pozitivní, říká David Neuvar, vedoucí
sekce paroplyn, jenž u Sokolovské
pracuje přes 12 let. Elektrárna, která
je dílem především našich výrobců,
pracuje řádově 8000 provozních
hodin ročně. Dál to záleží na letních
opravách, v jakém rozsahu jsou prováděny.
Využitelnost bloků se pohybuje
v posledních letech na úrovni
99 %, bez plánovaných odstávek.
A poruchovost? Minimální. Vyplývá
to z kvality zařízení, jež se neustále
zdokonaluje, a systému údržby, stanovené
výrobcem. Těžištěm servisní
činnosti celého komplexu elektrárny
je pochopitelně plynová turbína, jejíž
servis zabezpečují speciálně vyškolení
naši lidé pod dozorem šéfmontéra
výrobce. To se nám za celá leta velice
osvědčilo.
Vřesovská klasická elektrárna
(teplárna) vyrobila za rok 2005 1698
GWh elektrické energie. Je to historicky
nejvyšší výroba elektrické
energie, přičemž v průběhu celého
roku nedošlo k žádné vážnější
provozní poruše. Obdobně tak i na
technologii PPC bylo v tomto roce
vyrobeno 1900 GWh. To zařadilo
Sokolovskou uhelnou na první místo
mezi nezávislými výrobci elektrické
energie v České republice. Významné
jsou též karbochemické produkty
(hnědouhelný dehet, fenolový
koncentrát, kapalný čpavek, kyselina
sírová), jež jsou jak na vnitřním
trhu ČR i v Evropě ojedinělé, neboť
obdobné produkty jsou jinde vyráběny
výlučně na bázi černého uhlí,
ropy nebo zemního plynu.
Zplynování uhlí, parciální oxidace
kapalných uhlovodíků a výroba
elektrické energie ve Vřesové je příkladem
výjimečného a funkčního
spojení klasické uhelné technologie
s moderní technologií elektrárenskou.
Vznikla tak účinná jednotka
s výhodnými regulačními vlastnostmi,
která vyrábí čistou, ekologickou
elektřinu z hnědého uhlí při aplikaci
vysoce účinných technologií na
ochranu životního prostředí. Výroba
elektrické energie v kombinátu ve
Vřesové je tak ojedinělou jednotkou
nejen v rámci České republiky, ale
zřejmě i v celosvětovém měřítku.
OLDŘICH HOUŠKA