Mars se zemskou atmosférou v blízké budoucnosti?

Planeta Mars je atraktivní destinací nejrůznějších sond a v budoucnosti v důsledku obrovských zásob podpovrchového ledu včetně ledového moře o rozměrech 800 x 600 km, objeveného v roce 2005, i možným objektem pozdější kolonizace. Problémem zůstává velmi řídká atmosféra, kterou se nejrůznější projekty snaží řešit postupně, ať již rostlinstvem, nebo technickými prostředky (zrcadla na oběžné dráze). Zdá se, že nejrychlejší způsob zvýšení hustoty atmosféry Marsu bude převedení jeho měsíce Deimos na sestupnou dráhu do oblastí obsahujících velké množství podpovrchového ledu. Podívejme se ve velmi zjednodušené formě na základní výpočty: potenciální energie měsíce Deimos je 2.17E+22 J, to je ekvivalent 1.5E15 kg TNT (atomová bomba shozená na Hirošimu měla asi 20 kilotun TNT). Led může přímo sublimovat a vzniknout by tak mohlo asi 8E15 kg páry. Pokud budeme předpokládat výsku atmosféry 10 km, vychází, že se do jednoho m3 atmosféry na celé planete uvolni asi 5,7 g. Na Zemi je koncentrace vodních par kolem 10 g/m3.Pokud by se uvedl na sestupnou dráhu větší Phobos, uvolní se přibližně 4krát více energie a množství vodní páry na 1 m3 vzroste na 23 g. Skutečný efekt bude nižší, protože potenciální energie z časti absorbuje mechanická deformace, dojde k male změně dráhy Marsu, rotace aj. Zásadní otázkou je uvedení měsíce Marsu na sestupnou dráhu. Po roce 2050 mohou být k dispozici pohonné jednotky milionkrát výkonnější než Saturn V. Saturn V má tah zhruba 30.106 N, pokud by motor budoucnosti měl konstantní tah 30.10112 N, pak by stačilo zhruba 5 hodin na změnu rychlosti o 300 m/s To je velmi zajímavý údaj, dokonce by nevadila doba „svrhávání“ a přesného zacílení měsíce Deimos do ledové oblasti na Marsu v časovém horizontu let. Uvedený nový přístup ke zvýšení hustoty atmosféry Marsu stojí jistě za úvahu… Pro zájemce o podrobnější rozbor, popř. výpočty uvádíme vybrané základní charakteristiky: MARS: atmosféra: tlak ............................................... 0,7-0,9 kPa oxid uhličitý ......................................95,32 % dusík ......................................................2,7 % kyslík ...................................................0,13 % oxid uhelnatý .......................................0,07 % vodní páry ...........................................0,03 % ozón ............................................0,000 003 % povrchová hustota ........................ 0,02 kg/m3 molekulární váha ....................... 43,34 g/mol rovníkový průměr ....... 6805 km (0,533 Země) hmotnost................................ 6,4185*1023 kg gravitace na rovníku ....................... 3,69 m/s2 úniková rychlost ........................... 5,027 km/s průměrná hustota........................ 3,934 g/cm3 povrchová teplota .........210 K průměr (-63 °C) - rozsah denních teplot ..............-89 až -31 °C PHOBOS rozměry .................................21,0*21,6*19,8 (22,2) km gravitační parametr ..........0,000 7138 km3/s2 průměrná hustota........................ 1,867 g/cm3 gravitační zrychlení ... 0,0019 až 0,0084 m/s2 poloměr oběžné dráhy ...... 9380 km (stále se přibližuje o 1,8 m / století) perioda ............................................ 0,319 dne DEIMOS rozměry ................. 15,0*12,0*10,4 (12,4) km gravitační parametr ..........0,000 1497 km3/s2 průměrná hustota........................ 2,247 g/cm3 gravitační zrychlení .................... 0,0039 m/s2 poloměr oběžné dráhy .................. 23 460 km perioda ............................................ 1,262 dne RNDR. BOHUMÍR ŠTĚDROŇ, CSC. MIROSLAV LOCHMAN Miroslav Lochman studoval astronomii ve Velké Británii; v současnosti pracuje jako šéfredaktor v nakladatelství Grada. RNDr. Bohumír Štědroň, CSc., studoval kybernetiku a právo, pracuje jako vysokoškolský učitel na VŠE a ČVUT Praha. Publikoval řadu systémových a technologických prognóz v USA, Velké Británii, Německu a ČR; je prezidentem HTA. Je rovněž marketingovým expertem Americké obchodní komory v Praze.