Ekonomické problémy v Eurozóně
zahraniční investory neodrazují.
Celkový počet nových
investičních projektů byl vloni
dokonce vyšší než v předkrizových letech.
Nejvíce se dařilo přilákat investory
Velké Británii, Německu a Francii.
Ze zemí východní Evropy se v top
desítce umístily pouze Rusko a Polsko.
Propad naopak zaznamenaly další
země střední a východní Evropy.
ČR si drží investiční atraktivitu. Zůstáváme
v první dvacítce investorsky
nejatraktivnějších zemí. V evropském
žebříčku jsme na 12. místě v počtu
vytvořených pracovních míst a na 16.
místě v počtu investičních projektů.
Vyplývá to z již 10. průzkumu
atraktivnosti Evropy pro zahraniční
investory (European Attractiveness
Survey), který pravidelně provádí společnost
Ernst & Young.
Vloni bylo v Evropě ohlášeno celkem
3906 nových přímých zahraničních
investic, což je o 4 % více než
v roce 2010. Důležitější než samotný
počet investičních projektů je fakt,
že jde o výrazně větší investice, které
v průměru vytvořily o 15 % víc nových
pracovních míst (157 824). Dominujícím
zahraničním investorem v Evropě
nadále zůstávají USA. Drží si přibližně
čtvrtinový podíl.
„Evropa má zahraničním investorům
stále co nabídnout,“ říká Magdalena
Souček, vedoucí partnerka Ernst &
Young v ČR. „S 500 miliony bohatých
spotřebitelů je to totiž stále největší
jednotný trh na světě. Navíc trh se stabilním
a transparentním právním a regulačním
prostředím.“
JAK SE NÁM BUDE DAŘIT LETOS?
„Investiční atraktivita ČR sice rok od
roku mírně klesá, nejedná se však o zásadní
propad jako u některých jiných
zemí střední a východní Evropy. Česká
republika láká investory především
díky kvalitním lidským zdrojům. Nejvyšší
počet pracovních míst se podařilo
loni vytvořit v automobilovém
průmyslu. Investoři ČR
pozitivně hodnotí také v oblasti
digitálních technologií,
kde by se do budoucna mohla
realizovat řada projektů.
Nejvíce u nás chtějí investovat
Němci, Američané a Britové.
Hned po nich následují
investoři z Asie,“ připomíná
Magdalena Souček.
„Rok 2011 byl z pohledu
agentury CzechInvest rokem
rekordním. Podařilo se nám
během něj zprostředkovat
nejvíce investičních projektů
od roku 1993: celkem 233.
Celková výše těchto investic
přesahující 33,5 mld. Kč byla
oproti předloňsku dokonce
dvojnásobná,“ konstatuje
generální ředitel agentury
Czech Invest Miroslav Křížek.
Příliv přímých zahraničních
investic do ČR lze letos
zbilancovat pouze za 1.
čtvrtletí: meziročně vzrostl
o 51 % (na 26,3 mld. Kč).
Podle analýzy vývoje české
ekonomiky MPO ČR nejvíce
investic k nám přišlo v podobě
reinvestovaných zisků. Přímé zahraniční
investice (v hodnotě 3,3 mld.
Kč) byly určeny k posílení základního
kapitálu domácích společností.
Aktivně investují rovněž naše podniky:
v 1. čtvrtletí vykázaly přímé
investice v zahraničí v hodnotě 8,95
mld. Kč. To v meziročním srovnání
představuje nárůst o 39 %. Tuzemští
investoři významnou část svých zisků
z předchozích investic reinvestovali
(5,6 mld. Kč).
Experti se zatím zdráhají odhadovat
výsledky na konci roku. Na vině je
především nepříznivá ekonomická situace.
Investoři se svým rozhodnutím
o umístění investice také vyčkávali na
okamžik, kdy nabude účinnosti novela
zákona o investičních pobídkách. To
se stalo 12. července a ČR tak může
investorům nabídnout další významný
benefi t. Mimo jiné mohou nově pobídky
čerpat nejen projekty ze zpracovatelského
průmyslu, ale také technologická
centra a strategické služby.
JAK OBSTÁLA JEDNOTLIVÁ
ODVĚTVÍ?
I vloni byly pro zahraniční investory
nejatraktivnější ekonomické služby se
666 investičními projekty (pětinový nárůst
ve srovnání s rokem 2010) a vývoj
softwaru se 436 projekty (15procentní
nárůst). Oběma sektorům se podařilo
přilákat celkem 28 % všech přímých zahraničních
investic realizovaných v Evropě
a vytvořit více než 16 000 nových
pracovních míst. Mírný meziroční nárůst
investičních projektů zaznamenal rovněž
automobilový sektor: z 258 na 270.
Navíc byl nejúspěšnější v počtu nových
pracovních míst. Vytvořil jich 37 790.
V automobilovém průmyslu se dařilo
rovněž zemím střední a východní Evropy
– zejména ČR, Slovensku, Rumunsku
a Srbsku. Vytvořily 53 % nových pracovních
míst.
Naopak nejméně se vloni dařilo fi -
nančním zprostředkovatelským službám
a elektrotechnickému průmyslu.
Tady se počet přímých zahraničních investic
v Evropě snížil celkem o 16 %,
resp. o 8 %.
Česká republika, SRN, Maďarsko,
Velká Británie, Francie, Švédsko a Polsko
mají podle investorů potenciál stát
se evropskými lídry v exportu digitálních
produktů a služeb.
ODKUD ZAHRANIČNÍ INVESTICE
PŘICHÁZEJÍ?
Vedle již zmíněného lídra - USA -
u svých sousedů významně investují
také některé evropské státy. V první
desítce největších zahraničních investorů
jich je hned 7. Nejúspěšnější je
SRN (412 realizovaných zahraničních
projektů), Velká Británie (294) a Francie
(192). Pokud jde o mimoevropské
investory, do první desítky se kromě
USA dostaly pouze Japonsko (150 projektů)
a Čína (140).
Mezi investory panuje „opatrný
optimismus.“ Přes 80 % respondentů
průzkumu věří, že se Evropanům
podaří ekonomickou krizi překonat.
Nicméně kvůli ní teď investoři se zahraničními
investičními projekty více
váhají. Nově expandovat do některé
z evropských zemí hodlá v roce 2013
pouze 26 % v průzkumu oslovených
vrcholových manažerů. Pro srovnání:
vloni jich byla celá třetina. Dobrá zpráva
naproti tomu je, že více než čtvrtina
respondentů uvažuje o akvizici. Očekávají
totiž zajímavé investiční příležitosti
díky tomu, že prodávající budou
pod tlakem situace na evropském trhu
nuceni přehodnotit své nabídky. Fúze
a akvizice by tak v příštím roce mohly
být pro investory další možností vedle
přímých zahraničních investic „na zelené
louce“.
„Evropa je pro investory stále – snad
až překvapivě – velkým magnetem.
Respondenti průzkumu považují západní,
střední a východní Evropu za
druhý, resp. třetí nejatraktivnější region
pro přímé zahraniční investice. Hned
za tradičně nejúspěšnější Čínou,“ říká
Magdalena Souček.
VÝHLED NA ROK 2012
Přes recesi a politické
problémy, s nimiž se Evropa
potýká, jsou přímé
zahraniční investice realizované
v prvních měsících
roku 2012 povzbudivým
signálem. „I když
investoři zůstávají opatrní,
první letošní výsledky zatím
naznačují, že přímým
zahraničním investicím
by se mohlo v Evropě dařit,“
domnívá se Magdalena
Souček. „Vzhledem ke stávající
ekonomické situaci
v Eurozóně je však otázka,
zda to bude platit i po zbytek
roku.“
V současné krizové situaci
má Evropa podle ní jedinou
šanci: najít účinná a efektivní
řešení problémů v oblasti
vzdělávání, rozvoje podnikání
a inovací: „Bez odstranění
těchto překážek nebude možné
vytvořit podmínky pro
vyvážený a udržitelný růst.
/zci/