INERGIN:„Pro prudké zdražování uhlí v ČR neexistují fundamentální ekonomické důvody“

Odborných diskusí o budoucnosti české energetiky a teplárenství se aktivně účastní rovněž Institut energetických informací (INERGIN). Think-tank expertů pod vedením ředitele Ing. Karla Teznera zpracoval v minulých týdnech studii „Vývoj cen hnědého uhlí a cen tepla po roce 2012 a další determinanty mající dopady na energetický sektor v ČR“. Už předchozí analýza INERGIN z dubna poukazovala na skutečnost, že klíčovým problémem v souvislosti s územními ekologickými limity není ani tak bilanční dostatek/nedostatek hnědého uhlí, ale jeho disponibilita za akceptovatelnou cenu. Nedávný vývoj i současný stav v zajištění dodávek paliva pro tuzemské teplárny pravdivost této teze potvrzuje. Materiál je rozsáhlý a na stránkách TT se k němu budeme ještě vracet. Dnes alespoň hrst základních faktů. Co všechno jste analyzovali tentokráte? – zajímali jsme se u Ing. Teznera. Okruh a závažnost zkoumaných problémů byly impozantní: ? formální a věcná správnost algoritmu na odvození ceny hnědého uhlí ze světové ceny černého uhlí; ? dopad dvojnásobného zdražení hnědého uhlí na fungování tepláren a cenu tepla v ČR; ? teoretická disponibilita hnědého uhlí před limity pro potřeby tuzemské energetiky a ? faktory, které nákladově ovlivňují nezávislé energetické zdroje CZT. A jaké vyplynuly hlavní závěry z citované studie? 1) INERGIN mj. spočetl, že zdražení uhlí na 70 Kč/GJ bez dopravy se projeví ve vynuceném zvýšení ceny tepla o 44–57 %. 2) Vzhledem ke zvolenému mechanismu tvorby ceny hnědého uhlí společnosti Czech Coal lze očekávat ještě podstatnější zdražení uhlí (až nad hodnotou 80 Kč/GJ bez dopravy), což by mělo za následek ještě dramatičtější zdražení tepla a reálné ukončení výroby tepla v centralizovaných kogeneračních teplárnách. 3) Cenový mechanismus pro stanovení ceny hnědého uhlí (jako procentní část ze světové ceny černého uhlí) neobsahuje žádnou bezprostřední vazbu na tuzemský hnědouhelný trh, žádný opodstatněný ekonomický požadavek na rentabilitu procesu těžby a ani nepostihuje cenové reálie platné v ČR a v Evropě na trhu s hnědým uhlím. 4) Ukončení (či zásadní omezení) výroby tepla z domácího hnědého uhlí by zapříčinilo vážné ohrožení energetické bezpečnosti ČR v důsledku zvýšení závislosti na dovozu plynu (po většinovém přechodu domácností na vytápění plynem v ČR). 5) Objem hnědého uhlí před územními ekologickými limity může být pro potřeby tuzemské energetiky teoreticky bilančně dostačující až do roku 2037. 68 % ZDROJŮ PALIV PRO TEPLARENSTVI Z ČESKYCH DOLŮ Teplárenský sektor v ČR z podstatné části spočívá na velkých hnědouhelných zdrojích spalujících tuzemské palivo. Díky tomu se toto odvětví stalo značně autonomní na importu surovin. Přibližně 68 % zdrojů paliv v teplárenství pochází přímo z ČR. Toto odvětví energetiky tedy zcela zřetelně přispívá k budování energetické bezpečnosti a výrazně eliminuje výskyt neplánovaných odstávek energií v celonárodním měřítku, jak to kupř. pocítily některé země Evropy při „plynovému black-outu“ v roce 2009. Vedle přínosů z pohledu státu zde existují významné efekty pro samotné obyvatele. Teplárenské sdružení uvádí, že v roce 2010 přibližně 85 % zákazníků tepláren mělo levnější teplo než domácnosti vytápěné zemním plynem v lokálním plynovém kotli. Sociální aspekt je tedy dalším kritériem ve prospěch CZT. Nebude od věci, když si krátce shrneme některá fakta o tuzemském teplárenství: ? Na systému centrálního zásobování teplem (CZT) závisí přibližně 1,48 mil. domácností, neboli 37,1 % všech obyvatel ČR. ? Přibližně ? celkového množství tepla se vyrobí kogeneračně. To umožňuje podstatně lepší využití paliv (až o 40 %) oproti samostatné produkci elektřiny a tepla. ? CZT má mnohem menší vliv na životní prostředí než decentralizovaný způsob zásobování teplem. Samotné zdroje (často umístěné mimo hustě osídlené aglomerace) vypouštějí emise do vyšších vrstev atmosféry a tím téměř eliminují negativní dopad na imisní situaci v daném místě. Vlastní proces výroby energie v CZT podléhá přísné regulaci. Provozovatelé zdrojů CZT jsou skrze legislativní mechanismy (emisní povolenky, limity znečišťujících látek v ovzduší, poplatky za znečišťování ovzduší a další) nuceni investovat do obnovy a do šetrnějších technologií. Oproti reálnému emisnímu monitoringu jsou emise z malých a středních zdrojů kalkulovány na základě matematických vzorců, což nezohledňuje fakticky použité palivo. Tato nedostatečná úprava umožňuje spalování domovního odpadu a málo výhřevných mixů paliv. ? Teplo z uhelných zdrojů CZT představuje jednoznačně nejlevnější a cenově nejstabilnější způsob vytápění z pohledu domácností. ? Celkové náklady na vytápění z CZT na uhlí jsou nyní nižší o 30 % než v případě využití lokální plynové kotelny, o více než 70 % nižší oproti domácnostem s přímotopem a o více než 20 % nižší než v případě alternativní CZT spalující zemní plyn. VAROVNA UPOZORNĚNI A KALKULACE Think-tank mj. dospěl k názoru, že stanovení ceny hnědého uhlí pro tuzemský trh jako 80 % světové ceny černého uhlí tak, jak činí společnost Czech Coal, nelze v žádném případě považovat za mechanismus, který by obsahoval opodstatněné ekonomické požadavky jakékoliv tuzemské těžařské společnosti a který by reflektoval poměry na českém trhu s energetickými surovinami. Pro prudké zvyšování cen uhlí v ČR tedy neexistují fundamentální ekonomické důvody. Neexistuje přímá souvislost mezi cenou hnědého uhlí a dostatkem (či nedostatkem) uhlí. Na straně nabídky a ani poptávky nelze totiž hovořit o významnějších tlacích naturální povahy na změnu ceny hnědého uhlí. V podstatě jediným efektem vyplývajícím ze skokového zdražení hnědého uhlí o 100 % (vychází ze současných podmínek) je zvýšení hodnoty společnosti Czech Coal. Spodní hranice ceny hnědého uhlí stanovená jako 80 % ze světové ceny černého uhlí činí 70 Kč/GJ s výhledem na oscilaci v dolním pásmu 80–90 Kč/GJ (v létech 2013–2014). Z analýzy cenového kontextu trhu s hnědým uhlím plyne, že tato cena představuje přibližně dvojnásobek tržních cen v ČR a ve střední Evropě. Prosazení ceny na úrovni 70 Kč/ GJ jednomu většímu, či více odběratelům bude mít za následek vznik cenové uhelné nákazy, která se rozšíří do celé energetiky. Při ceně 70 Kč/ GJ by kogenerační zdroje v systému CZT ztratily konkurenceschopnost oproti decentralizovaným způsobům vytápění, a to v důsledku zásadní změny v jejich ekonomice provozu a tím zprostředkovaně nutnosti navýšit ceny tepla o 44–57 %. Toto vynucené zdražení tepla na sociálně neakceptovatelnou úroveň by mohlo vést až k nefunkčnosti systému CZT. V důsledku narušení rovnováhy na tuzemském trhu s hnědým uhlím, kdy existuje dostatek disponibilního uhlí avšak za neakceptovatelné ceny, by více jak 1/3 obyvatel ČR byla vystavena nejistotě dodávek tepla a nutnosti zajištění nového způsobu vytápění. Při teoretickém rozpadu většiny hnědouhelných zdrojů v CZT by nebylo možné vyrobit cca 9 TWh elektřiny. Problém tuzemského teplárenství má tak i nezanedbatelný přesah do oblasti elektroenergetiky. LIMITY JINAK Objem vytěženého uhlí může být bilančně dostatečný pro udržení stability energetického sektoru ČR až do roku 2037, a to i bez prolomení územních ekologických limitů. Hnědé uhlí z lokality ČSA, nacházející se dnes za citovanými limity, by při ceně 70 Kč/GJ bylo pro nezávislé energetické zdroje v ČR ekonomicky nedostupné. Jeho těžba by pro ně postrádala smysl, protože by nebyly schopny akceptovat takové podmínky. Nezávislé energetické zdroje CZT jsou konfrontovány i s dalšími determinantami nákladově ovlivňujícími jejich fungování. Mezi hlavní bezesporu patří zahájení 3. fáze obchodování s emisními povolenkami, která přinese jejich částečné aukcionování, dále retroaktivní zdanění povolenek a diskriminace oproti decentralizovaným zdrojům. V důsledku těchto skutečností se snižuje faktická schopnost nezávislých centralizovaných zdrojů akceptovat výraznější změnu ceny uhlí bez odpovídajícího nárůstu ceny tepla a/nebo elektřiny. Derogace aukcionování emisních povolenek u energetických utilit představuje nástroj, který pomůže České republice snížit závislost na fosilních palivech a který nikterak nenarušuje fungování tržního prostřední v širokém slova smyslu. /ex/