Hladina moří může stoupnout do konce století až o metr

K tomuto závěru dospěli evropští vědci ve studii uveřejněné v žurnále Climate Dynamics. Když průměrná teplota během následujících 100 roků vzroste o 2 °C, což je relativně optimistický předpoklad, zvýší se hladina moří zhruba o 80 cm. K tomu dr. Aslak Grinsted, geofyzik z kodaňské university dodává, že snížení obsahu CO2 v ovzduší může tento proces přibrzdit, ale přesto je nutno se připravit na podstatné zvýšení mořských hladin. Klimatický systém má značnou setrvačnost a zvyšování hladin oceánů již probíhá. Nejnovější předpovědi zvyšování hladin oceánů v nastávajícím století jsou značně vyšší než byly uvedeny ve IV. zprávě IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change). V této zprávě se uváděl růst hladin o 18 až 59 cm za příštích 100 roků. Ale autoři zprávy sami připouštěli, že tyto hodnoty jsou pravděpodobně nižší než budou ve skutečnosti Uvažovali totiž hlavně o tání malých ledovců a tepelné roztažnosti vody v oceánech, ale pro vliv tání ledové pokrývky Grónska a Antarktidy neměli dostatek spolehlivých podkladů. V nejnovější studii vědci použili k predikci jinou metodu, a to korelaci mezi teplotními změnami a výškami mořských hladin během předchozích dvou tisíc roků. Data o teplotách odvodili ze zkoumání jader vyjmutých z vrtů do ledovců a z měření letorostů na pařezech stromů. Výška hladin moří je v posledních 300 rocích dokumentována pro jednotlivá místa poměrně přesně a i do vzdálenější minulosti existuje poměrně dost spolehlivých informací. Dr. Grinsted zdůrazňuje, že namísto modelování a vypočítávání různých scénářů tání ledové pokrývky, jejích výpočty se opírají o jevy, které skutečně nastaly v uplynulých dvou tisíciletích a o důsledky vzájemného působení .mnoha faktorů, které proces zvyšování mořských hladin ovlivňují. Z těchto výpočtů lze odvodit, že při růstu průměrné teploty za příštích 100 roků o 3 °C stoupne hladina moří o 0,9 až 1,3 m. V optimističtějším scénáři s růstem teploty o 2 °C stoupne hladina o 80 cm, zatímco podle pesimističtějšího scénáře s růstem teploty 4,5 °C by hladina mohla stoupnout až na 1,35 m. I kdyby se nyní okamžitě zastavil růst teploty, stejně by hladina moří stoupla za 100 roků o 0,20 m až 0,40 m v důsledku setrvačnosti obrovských hmot, které jsou v pohybu. Aby se stoupání hladin zastavilo, bylo by nutno průměrnou teplotu rychle snížit o 0,6 °C. Badatelé konstatují, že zvyšování mořských hladin ve 21. století bude rychlejší, než kdykoli během minulých 2000 roků. Ale taková rychlost stoupání hladin není v měřítcích geologického času nic mimořádného. Už v poměrně nedávné minulosti došlo k takovému jevu při konci poslední doby ledové přibližně před 11 700 roky. Tehdy ledový příkrov tál tak rychle, že se hladina moří zvyšovala za rok o 11 mm, takže za sto roků to bylo více než o 1 metr. Na stoupání mořských hladin je nutno se připravit, zdůrazňuje dr. Grinsted. Experti vědí, že IPCC formuloval zprávu velmi konzervativně. Uznávají to i autoři zprávy IPCC, kteří umírněné formulace volili, a spodní hodnoty negativních jevů užívali s ohledem na ekonomické a politické důsledky. Možnost zvýšení hladin o 1 m až 1,5 m tedy není poplašná zpráva, ale seriózní odhad podložený mnoha nezpochybnitelnými skutečnostmi a prověřenými daty. Doufejme, že plánovači infrastruktury to pochopí a svou činnost tomu přizpůsobí, komentuje výsledky studie dr. Grinsted.