Heslo letošního veletrhu Hannover 2011: Vyšší účinnost strojů a zařízení

Jakoby se heslo letošního hannoverského veletrhu přeneslo i do jeho formy, neboť obvyklá čísla počtu firem (6500 ze 65 zemí a partnerská země Francie), se doplnila počtem uváděných inovací. Vystavovatelé údajně přinesli do jednotlivých hal na 5000 novinek a toto úsilí, mimochodem obvyklé pro tento veletrh, bylo korunováno cenou Hermes, kterou pravidelně uděluje německý spolkový ministr pro vzdělání a výzkum, letos tedy Anneta Schavanová. Ta ve své řeči věnovala pozornost nejenom vítězi, firmě Krautzberger GmbH z Eltville, ale především problematice SME, tedy malých a středních firem. Musíme ovšem chápat pojem malé a střední firmy v německém pojetí: firem s vysokým podílem know-how, daným tradicí a systémem podpory těchto firem a jejich inovačních snah ze strany státu, který zapojuje samozřejmě do hry technické univerzity, různé nadace a Fraunhoferovy instituty. A to jsme ještě nevyčerpali všechny výzkumné instituce. Na rozdíl od mnoha ekonomů, jež dokážou napsat knihu o každé své myšlence a publikovat ji zde, v ČR, jako objev, není třeba ani ekonomického vzdělání k pochopení rovnice: výzkum a věda = úspěchy na trzích. Inu, matematika vypadla z maturitních předmětů, a tak ani za 22 let nového řádu tuto rovnici naši politici ještě nepochopili. Ostatně, ve vědeckých ústavech se moc krást ani nedá. CENA HERMES A INOVAČNI TRENDY Ještě než se vrátíme k ceně Hermes a kandidátům na její získání, věnujme pozornost německým úspěchům. Například společnost Kuka, jeden z největších, ne-li největší výrobce robotů na globálním trhu, získala až nepředpokládaného zisku dosahujícího 12 % nejoptimističtějšího odhadu. Prodej se zvýšil o 19,6 %, což znamenalo celkově čistý zisk 24 mil. EUR z miliardy EUR obratu. Kuka dnes vyrábí nejenom průmyslové roboty, ale i zařízení pro medicínskou práci, a co hlavní, stará se o finanční nezávislost. Návrat z recese se tedy povedl se vší pompou a Kuka přitom myslí i na to, že hlavní zlaté vejce, tedy dodávky pro automobilový průmysl, se nemusí nalézat donekonečna. Také ostatní firmy hlásí úspěšné období, včetně výrobců obráběcích strojů, kteří se představí v Hannoveru počátkem září na výstavě EMO. Zdá se, podle počtu novinek, že Němci reagovali na období krize učebnicově. Poslali domů část výroby, ale posílili vývoj. A dnes nabízejí smršť novinek. A také Hermes Award byl udělen zcela převratné novince - povlakování a ošetřování povrchů nanášením párou namísto obvyklého stlačeného vzduchu. Jde o nové řešení, a proto zvítězilo, především s ohledem na svoji efektivitu. Šetří nanášený materiál oproti konvečním metodám až o 25 % a energii o 50 %. Zajímavé ovšem je, že tento exponát zvítězil před výrobky společností zahraničních uchazečů, konkrétně jsou to FerRobotics z Lince nebo Omega Air ze Slovinska. Firma Kreutzberger má rodinnou tradici sahající do roku 1902 a mohli bychom ji nazvat typickým představitelem německého systému SME, který je založen na poctivé inženýrské práci. (Ostatně odpovídá i ekonomické skladbě západoevropské průmyslové výroby, porovnej se systémem živnostníků podporovaný současnou vládou ČR.) Cena Hermes netrčí z programu hannoverského veletrhu jako solitér, jak víme, vizitkou tohoto setkání průmyslu je celý pavilon č. 2 věnovaný inovacím, letos obsazeným 410 institucemi z 25 zemí. Zahraničním vystavovatelům dominovala Francie, která zde předvedla systém podpory výzkumu a vývoje pro průmysl organizovaný jak v ústavech CARNOT, tak na vysokých školách a v dalších institucích. Každého jistě upoutala fotomontáž zeměkoule, kterou nesou na bedrech představitelé Německa a Francie, tedy Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy, s titulkem Spojenectví pro Evropu. Ostatně pavilonu softwarové podpory CAD-X dominoval Dassault Systém. Zatím nikdy nebyla tato tematika v Hannoveru tak zřetelná. Zájem Němců budil v Hannoveru především francouzský Ústav pro alternativní zdroje a jadernou energii, neboť právě německé průmyslové kruhy hledají vysvětlení pro tak velké obavy svých občanů z jaderné energie, které vyústily právě ve dnech následujících po katastrově ve Fukušimě. No a nebude jistě překvapením, že se debata o energetické budoucnosti Německa stala stěžejním tématem tří pavilonů, věnovaným energetice. PORUČIME VĚTRU, ALE NE LIDEM Němci diskutují, jak dále v energetice. Mají velkou nabídku zařízení pro výrobu i transport a regulaci sítí, ale doplácejí na krutý konkurenční boj po liberalizaci a privatizaci, kdy se velké peníze utratily za získávání zákazníků a nebyly investovány do přenosových a distribučních sítí. Tedy podobná situace jako u nás, jen s tím rozdílem, že ČEZ vždy udržoval svoji výrobu nad českou spotřebou právě kvůli exportu. Ze současné německé situace samozřejmě těží. Energetickou situaci navíc podtrhl v Hannoveru i fakt, že dodávky pro velká města (Metropolitan solutions), magepolis, byly jedním z témat veletrhu, a proto mnoho společností z oboru elektrotechniky, např. Siemens, připravilo hned celou řadu inovací. Při neúčasti firem klasické energetiky to byly například větrné elektrárny bez převodovek s výkony 2,3 MW, jakož i propojení tzv. offshore winds farms vysokonapěťovým systémem HVDC. A samozřejmě zařízení odpovídající poptávce po elektrovozidlech, nabíjející stanici pro elektromobily s výkonem 22 kW s proudem 32 A. V nabídce novinek byly i vzduchem chlazené přepínače řady NXAIR, vakuové přepínače a další zařízení. K dalším nabídkám se vrátíme v následujících reportážích. Podobné nabídky byly i přímo z dalších pavilonů věnovaných energetice, takže by se neinformovanému návštěvníkovi mohlo zdát, že Německo spoléhá na alternativní zdroje energie, včetně palivových článků a fotovoltaiky. Ale není úkolem tohoto článku rozebírat německou situaci v energetice, která je komplikovaná zdánlivě nepochopitelným odporem veřejnosti k jaderné energetice – ale v každém případě Německo dnes působí dojmem nepřipraveného giganta na energetické potřeby, se zanedbanými páteřními i distribučními sítěmi. AUTOMATIZACE A NEZAVISLA ROBOTIKA Obor automatizace a především automatizace výrobních procesů jsou hlavním programem posledních průmyslových jarních výstav v Hannoveru, a například expozice společnosti Festo nelze obsáhnout ani v rozsáhlé reportáži, proto se k hlavním novinkám vrátíme v dalších číslech. Je však zřejmé, že dochází k obrovské integraci elektrických i pneumatických systémů a jejím smyslem je opět vyšší účinnost a snižování nákladů. Byly zde skutečné novinky od stovek dalších výrobců, například nové laserové odměřování s TOF technologií od firmy LASA GmbH z Weselu, nové způsoby měření průtoku kapalin (velmi žádané téma) pomocí vysokofrekvenčních senzorů ze společnosti Henke Sass, Wolf GmbH z Tuttlingenu a bezpočet senzorů, jednou z novinek bylo například nasazení senzorů pro novou generaci sběrnic na bázi Ethernetu (Wenglor sensoric elektronische geraeto GmbH). Když se díváme na nabídku výsledků výzkumu institutu IFAS z University v Cáchách, kde dominovaly pneumatické prvky, nezbývá, než se ještě na sekundu zastavit v expozici společnosti Festo, které „dominoval“ umělý racek s pohonem křídel. (Krátká reportáž se objevila i v českých médiích.) Racek byl poháněn mechanicky, ale principy přírodních pohybů se uplatňují v robotice a automatizaci stále více, a to nejenom využitím kopií vnitřní struktury dynamicky namáhaných částí, ale i mechanikou. Takže najít pneumaticky ovládaný sval v současné nabídce automatizace není problém. Zdá se, že v Německu nastupuje nová generace konstruktérů, která vyrostla na soutěži o nejlepšího robota, o níž jsme referovali opakovaně před léty, a v automobilovém průmyslu se prosazují někdejší konstruktéři Formule student, kterou právě Němci tak úspěšně rozběhli. My se k ní dopracováváme pozvolna až nyní, tedy se zpožděním 20 let. Ostatně pohled na masivní, ale krásnou planetovou převodovku Wikov dává tušit, proč se tato firma již dobře usadila na trhu převodovek pro větrné elektrárny (ale i pro další obory). Pokud by její majitelé vycházeli z odsudků na alternativní zdroje energie živené v našem prostředí, nebyli by na výstavišti v Hannoveru téměř vidět. Hannoverský veletrh je vždy místem obchodních setkání, ale také vizionářských idejí. I když se zdá naprosto nemožné naplnit představu některých německých politiků, že do 50 let budou všechny zdroje energie na bázi alternativních zdrojů, povede to zcela určitě k vývoji nových zařízení, které nebudou čekat na dotace vykupované elektřiny, jak je tomu dnes. A až odezní Fukušima, bude jistě i jaderná energetika podrobena renovaci a hlavně dořešení především zpracování vyhořelého paliva. Tato inspirativní role hannoverského výstaviště se nám vždy líbila a stala se, bohužel pro naše prostředí nedostižnou. JAN BALTUS HANNOVER