Polovodiče jsou v digitálním světě životně důležitými součástmi každé technologie a jako takové mají zásadní význam pro fungování světové ekonomiky. Digitalizace většiny odvětví tak vede k nebývalému růstu poptávky po čipech a způsobuje jejich celosvětový nedostatek. Nedostatek čipů trápí od loňského roku veškerá průmyslová odvětví bez výjimky a v mnoha ohledech byla postižena i oblast obráběcích a tvářecích strojů (MT — machine tools). U zákazníků odvětví MT se jednalo například o vývoj nově vznikajících aplikací umělé inteligence.
Současný stav výroby polovodičů v Evropě Výrobci polovodičů sídlící v Evropě mají tendenci specializovat se na úzce vymezené trhy a jsou považováni za silné v oblasti čipů pro mobilní telekomunikace, průmyslové aplikace a bezpečnostní systémy. Na celosvětovém objemu výroby polovodičů se v roce 2019 podílely přibližně 10 % (40 miliard USD) a tři z nich (STMicroelectronics, Infineon a NXP Semiconductors) se podle výše tržeb v roce 2019 umístily mezi 15 největšími polovodičovými firmami na světě. Kromě toho mají evropské společnosti významný podíl na trhu výroby zařízení určených k výrobě čipů, který činí přibližně 23 %. Přesto však produkce na území EU nestačí, a Evropská komise chce proto do roku 2030 dosáhnout zvýšení podílu výroby na 20 %. Aby však k posílení slabých článků výrobního řetězce mohlo dojít, zdůraznila Komise nutnost rozvíjet kapacity v oblasti digitálního designu (nacházející se nyní především v USA) a výroby pokročilých konstrukčních uzlů (rozvíjené v současné době především v Asii).
Evropský akt o čipech a budoucí vývoj EU je i nadále světovým lídrem ve výrobě obráběcích strojů a pokročilých výrobních technologií. Toto vedoucí postavení a stabilní růst odvětví by však mohly být ovlivněny obtížemi, s nimiž se potýkají její zákazníci. Proto bude zásadní najít řešení vedoucí ke zvýšení odolnosti odvětví výroby polovodičů a podpoře evropského průmyslového ekosystému. Evropská komise za tímto účelem zveřejnila návrh Aktu o evropských čipech, jehož cílem je mobilizovat mezi veřejnými a soukromými investory zdroje ve výši 43 miliard eur. Návrh Komise se skládá zejména ze tří pilířů, jejichž řízení se opírá o evropskou legislativu a aktivitu Evropské rady pro polovodiče (ERP), která je ad hoc vytvořeným orgánem. 1. pilíř: Iniciativa Čipy pro Evropu Navrhovaný Akt o čipech počítá s iniciativou Čipy pro Evropu, jejímž cílem je převést výzkumné a vývojové aktivity do průmyslové sféry. Zjednodušeně řečeno, cílem iniciativy je překlenout propast mezi laboratoří a továrnou. 2. pilíř: Bezpečnost dodávek Investice do nových výrobních zařízení jsou nezbytné pro zajištění bezpečnosti dodávek a odolnosti dodavatelských řetězců Evropské unie. Druhý pilíř se proto zaměří na vytvoření dvou typů nových výrobních zařízení, která budou první svého druhu v Unii: IPF (integrated production facility) a OEF (open EU foundry). Pro ně zavádí Evropská rada pro polovodiče hodnoticí postup, který musí rozhodnout, zda konkrétní firmě bude udělena licence na výrobu polovodičů, nebo ne. 3. pilíř: Mechanismy monitorování a reakce na krize Hlavními aspekty tohoto pilíře jsou zmírňování nedostatku a zajištění pružné reakce na vzniklé krize. Soubor nástrojů pro mimořádné situace v případě krize zintenzivňuje koordinaci v rámci Evropské rady pro polovodiče. Tento soubor nástrojů zahrnuje následující opatření: shromažďování informací prostřednictvím povinných zpráv adresovaných Komisi, jejichž cílem je identifikovat možná zmírňující opatření, opatření s nejvyšší prioritou (za výjimečných okolností zajistit bezpečnost dodávek do kritických odvětví v případě krize), společné nákupy (sdružování vyjednávacích tlaků zaměřených na kritická odvětví nebo suroviny), ochranná opatření a kontrola vývozu (v případě nutnosti může ERP pro EU zavést společně dohodnutá pravidla pro export).
Doporučení CECIMO CECIMO podporuje cíle Evropské komise snížit závislost dodavatelského řetězce a rozvíjet strategické autonomie ve výrobě polovodičů. Pro dosažení ohlášených politických cílů je však nicméně třeba učinit určitá opatření. Jedním z nich je metoda geografické specializace spojená s celkovou úsporou výdajů na výzkum, vývoj a inovace a kapitálových výdajů. I tento přístup však vykazuje jistá slabá místa a rizika spojená s geopolitickou nestabilitou nebo výjimečnými událostmi. Jelikož je úloha Evropy v části hodnotového řetězce zaměřené na výrobu zařízení pro polovodiče značná, doporučuje dále CECIMO podporovat navazování kontaktů mezi evropskými společnostmi, aby se vytvořil fungující ekosystém. Ten by zahrnoval celou řadu sekundárních dodavatelů dodávajících další technologie, jako jsou senzory a lasery pro obráběcí stroje. Výroba polovodičů je ná-kladná a složitá, a proto je plán EU na zvýšení počtu výrobních míst a závodů v krátkodobém horizontu poměrně náročný. Například čipová továrna, jako super- -high-tech výrobní zařízení vyrábějící polovodiče, může stát 10—15 mi-liard eur. Bude trvat přibližně dva roky, než bude postavena, a další roky, než bude plně funkční. Z tohoto důvodu se CECIMO domnívá, že pokročilá výroba má významnou roli při zajištění výroby polovodičů.
Další rizika ke zvážení Vliv na životní prostředí a řádné nakládání s odpady, porušování ochrany práv duševního vlastnictví. Konkurenti z asijských zemí, zejména z Číny, rozšiřují své obchodní vazby a vyvíjejí konkurenceschopné výrobní technologie. Proto bychom měli přiměřenou formou podporovat ty subjekty, které již v polovodičovém průmyslu působí, a posilovat vazby na různých úrovních mezi dodavateli napříč Evropou. /PhDr. Blanka Markovičová, CS c., tisková mluvčí SST,/
