Letošní veletrh K se nesl ve znamení konceptu Průmysl 4.0. Do jaké míry považuje tento koncept za seriózní a v jaké míře jde pouze o marketingovou bublinu, ptali jsme se v naší anketě, a nejen na to, Daniela Orla, ředitele společnosti Arburg. V Německu se o tomto konceptu hovoří již roky, není to nic nového ani neseriózního, jak to může vypadat z naší české perspektivy. Myslím si, že lidská společnost skutečně stojí na určitém milníku. IT technologie udělaly za poslední dvě desetiletí obrovský pokrok a mění i myšlení lidí. Takže se to muselo promítnout i do průmyslu. Nejsem si ale jist, jestli tento koncept je ve svém důsledku ryze technický. Samozřejmě můžeme zajistit, že si stroje budou mezi sebou navzájem vyměňovat data, že budou aktivně reagovat na vnější podněty, že nahradí člověka nebo zvýší výkon a efektivitu výroby. Co ale nevidíme na pozadí, je určitá ztráta svobody, stroje přebírají mnohé lidské činnosti včetně rozhodování a my se stáváme zcela závislí na technice. Data vytěsňují člověka a sledování je všude kolem nás. V tomto smyslu se pohybujeme v diskusní rovině nejen technické, ale i sociální a psychologické. A takto by se mělo na Průmysl 4.0 i nahlížet – co přinese, co odnese a zda to tak chceme jako homo sapiens sapiens. Co nejzajímavějšího podle vašeho názoru přineslo letošní Káčko? V poslední době se objevil názor, že veletrhy ztrácejí na významu a možná postupně skončí. Leč návštěvnost 230 000 lidí na letošním K ukazuje, že je o výstavy a veletrhy stále zájem. Internet sice nabídne informace, ale nenahradí osobní kontakt a intenzivní zkušenost z viděného i prožitého. Na našem stánku nás navštívili pracovníci z téměř 70 českých a slovenských firem. Mnozí z nich byli ochotni sednout do auta a cestovat tisíc i více kilometrů, aby viděli novinky z celého světa. A to někteří z nich byli o týden dříve na MSV v Brně. Je to fenomén, který ukazuje přirozený vztah českého a slovenského národa k technice. A taky mě zaujala urputnost asijské konkurence nejen kopírovat, ale také technicky dotahovat evropské výrobce. Jakými novinkami se na něm prezentovala vaše firma? Které z nich byly podle vás nejvýznamnější a čím vás odlišují od konkurence? Při příležitosti veletrhu K 2016 uvedla společnost Arburg na trh další, nyní největší typ vlastního vstřikovacího stroje se zcela novým designem a novým řídicím systémem Gestica. Jedná se tedy o trojnásobnou premiéru. Stroj Allrounder 1120 H je hybridním vstřikovacím strojem s uzavírací silou 6500 kN, s full HD obrazovkou s průmyslovým multidotykovým displejem a ergonomickým ovládáním. Tímto typem stroje se pro nás opět zvyšuje hranice střední velikosti vstřikovacích strojů na zpracování plastů, a my tak nabídneme velikost, kterou zákazníci u nás již nějakou dobu poptávají. Neplatí jako v jiných odvětvích i v plastikářském průmyslu, že technologické rozdíly mezi největšími hráči jsou jen minimální a že to, co v boji o zákazníka rozhoduje nejvíce, je servis, který mu výrobce strojů dokáže nabídnout (od spolupráce se zákazníky při vývoji nových typů strojů přes asistenci při výběru správného stroje a při jeho instalaci až po kontinuální servis po celý životní cyklus stroje)? S tímto v podstatě souhlasím. Jednotliví evropští výrobci vstřikovacích strojů se na sebe vzájemně dotahují a to, co technicky dnes nabízí jeden, mají za chvíli i ostatní. Navíc proces nákupu technologie je mnohdy postaven většinou pouze na porovnávání ceny s předpokladem, že všechny (evropské) stroje jsou vlastně na stejné technické úrovni. Není to tak úplně pravda, pro určité typy aplikací má každé konkurenční řešení určité technické výhody či nevýhody. Pro provozovatele strojů je ale nakonec nejdůležitějším faktorem spolehlivost a efektivita výrobní technologie. A zde servis hraje zásadní roli. Poprodejní služby jsou základem pro další obchodní spolupráci. V dnešní době „just in time“ je rychlost reakce na poruchu stroje nebo jeho technické problémy klíčová a možná i otázkou budoucího přežití. Velkým tématem jsou kromě Průmyslu 4.0 rovněž tzv. lehké konstrukce. Jak na tento trend reaguje vaše firma? Odlehčené díly jsou samozřejmě také zajímavým tématem. Společnost Arburg nabízí v této oblasti několik aplikačních technologií – patentovaný systém Pro- Foam s vytvořením odlehčené buněčné struktury uvnitř stěny výlisku, dále pak vstřikování dlouhých vláken o délce i více jak 33 mm nebo systém výroby kompozitních dílů s vkládanou a obstřikovanou organickou „tkaninou“. Pro další technické detaily odkážu zájemce o tuto problematiku na naše webové stránky. Jaké jsou podle vás hranice (jsou- -li nějaké) dalšího rozšiřování plastů a kompozitních materiálů v průmyslových odvětvích, jako je například automobilový či letecký průmysl? Spotřeba plastů roste každý rok. Prakticky od 80. let minulého století již nežijeme v tobě železné, ale v době plastové, protože tehdy došlo k překročení objemu vyrobeného plastového materiálu nad množstvím vyrobené oceli. Hranice využití plastů se stále posunují, zvláště v oblasti materiálového inženýrství. Je těžké říci, kde je nepřekročitelný limit. Co je ale určitě limitující, je vyčerpatelnost zdrojů, ze kterých se plasty vyrábí. Tady ale nemluvím na téma recyklace, která je mnohdy energeticky velmi náročná. Spíše bych parafrázoval myšlenku Nejlevnější energie je ta, co se nespotřebuje, tedy Nejlevnější plast je ten, co se zbytečně nezpracuje a pak nevyhodí. V jakých dalších průmyslových oblastech v současné době spatřujete největší prostor pro využití plastů a proč? Z pohledu velkoobjemové produkce jsou velkým tématem elektromobily a jejich hmotnost, popř. stále nové kombinace materiálů. Plasty nahrazují standardní materiály a mnohdy mají lepší užitné i fyzikální vlastnosti. Pokud bychom se zaměřili na speciální individualizovanou výrobu (malosériovou), např. aditivní – 3D tisk, jsou novým prostorem biokompatibilní plasty pro medicínu nebo biomedicínské inženýrství. Rychle se rozvíjí nejen segment strojů a strojních komponent, ale i oblast materiálů. Spolupracujete nějak s výzkumnými ústavy a firmami, které nové materiály vyvíjejí? Objeví-li se na trhu nový zajímavý materiál, jak reagujete? Naše mateřská firma těsně spolupracuje se společností BASF a s německými výzkumnými institucemi, jako např. Institut für Kunststoffverarbeitung v Cáchách. Našim zákazníkům se snažíme nejnovější poznatky a trendy sdělit formou konzultací, seminářů, popřípadě odborných článků. Jako zásadní pro naši obchodní činnost vidím právě technickou a odbornou podporu poskytovanou plastikářským firmám, které se denně setkávají s množstvím výrobních a provozních problémů, musí je řešit rychle a efektivně. Právě znalostní pomoc je naším cílem. Pokud se na trh uvede nový typ materiálu, jako výrobci technologie na zpracování plastů paralelně vyvíjíme a nabízíme takové provedení stroje, které nový materiál umí zpracovat. Předpokladem úspěchu Průmyslu 4.0 v praxi je rozsáhlé zavádění informačních technologií do výroby, to však s sebou nese i riziko úniku dat, ztráty know-how. Jak vaše firma reaguje na toto riziko, jakou roli ve vaší firemní strategii hraje téma informační bezpečnosti? Obecně jsou rizika ztráty nebo zneužití dat v konceptu Průmyslu 4.0 velká. Připojení jednotlivých výrobních zařízení do sítě a vytváření rozsáhlých informačních databází o původu vzniku a užití jednotlivých vyrobených dílů/komponent představuje nové riziko kybernetické kriminality. Nebezpečí elektronického napadení systému zvenčí samozřejmě existuje i dnes a firmy si musí svá data velmi střežit. Situace se ovšem výrazně zkomplikuje, když smart výrobní zařízení budou komunikovat s okolním světem zcela autonomně. Čím více je zařízení autonomnější a „chytřejší“, tím více musí být zabezpečeno proti nežádoucímu elektronickému útoku zvenčí. Každá smart továrna se pak může dostat do hledáčku různých hackerských skupin, ať už jen pro prosté pobavení zastavit nebo přeprogramovat někde výrobu nebo se záměrným cílem navodit maximální škody zničením dat a vyřazením systému. V konceptu společnosti Arburg samozřejmě informační bezpečnost figuruje. Vzdálená komunikace používá ochrany typu firewall, ale pro bližší technické detaily bych se musel dotázat odborníků v našem mateřském závodě. Dostáváme se do situace, že některé otázky, zvláště z oblasti IT, dokáže zodpovědět pouze pár lidí z 2500 odborných pracovníků naší společnosti. Umožňují (a do jaké míry) vaše řídicí IT systémy komunikaci se strojními komponenty konkurence v rámci jedné výrobní buňky? Společnost Arburg se začala problematikou datové komunikace mezi stroji zaobírat před více než 25 lety. Náš sw produkt Arburg Leitrechner System (ALS) nabízí možnosti monitorování výroby a sběru procesních dat, jak ze strojů Arburg, tak i strojů dalších evropských výrobců. V současné době je o MES systémy opět velký zájem. Spousta podniků již významně snížila provozní náklady, ovšem stále jsou požadovány další energetické a finanční úspory a už „není kde brát“. Důsledným monitorováním výrobního procesu lze ještě nějaké rezervy v efektivitě nalézt, ale už se bude jednat spíše o zlepšení v řádu jednotek procent než v desítkách, jak tomu bylo v počátečních fázích optimalizace výroby. Co nového chystáte pro české zákazníky v příštím roce? Novinky přinesl především již uskutečněný veletrh K 2016. Českým zákazníkům mohu nabídnout profesionální prodejní a poprodejní služby, na jaké byli vždy zvyklí a o které se mohli vždy opřít. S tím koresponduje i náš slogan WIR SIND DA. Ten vystihuje náš dlouhodobý přístup k zákazníkům a volně se dá přeložit slovy: Jsme vždy s Vámi, v dobrých i špatných časech se na nás můžete spolehnout. /f/
