Jak inteligentní je guma? Vědci bádají nad materiály, které dokáží „uvažovat“. Ideální pneumatika by se měla samostatně přizpůsobit měnícím se podmínkám počasí. „Kaučuk je jediným inteligentním přírodním materiálem“, tvrdí drážďanský profesor Gert Heinrich. Když je stlačen, zesiluje se jeho vnitřní struktura a působí vůči zevním vlivům. „Kvůli tomu se využívá ještě dnes přírodní kaučuk při výrobě pneumatik nákladních vozů.“ Heinrich sahá po dvou gumových koulích. Jedna vyskočí po hodu na zem do výšky, druhá zůstane ležet na zemi jako mokrý pytel. Heinrich změnil vnitřní strukturu gumy, obě koule slouží jako zkušební materiál. Kdykoli se něco pozmění, nutno pozorovat vliv také v jiných oblastech, tvrdí Heinrich, který odpovídá na Leibnitzově institutu v Drážďanech (IPF) za výzkum polymerových materiálů. „Jsem de facto schopen vyrobit pneumatiku bez valivého odporu, jenže se s ní nesmí jezdit na mokré vozovce.“ U pneumatik proto platí „magický trojúhelník“: valivý odpor, přilnavost, za mokra a otěr. Heinrich a jeho tým spolupracují s velkým výrobcem na optimalizaci pneumatik pro nákladní vozy. Vysoká škola techniky, hospodářství a kulturu v Lipsku (HTWK) vyvinula pneumatiky, které se samostatně přizpůsobí povětrnostním podmínkám. Adaptabilní pneumatika se chová stejně dobře na sněhu, štěrku nebo mokré sjezdovce. „Do nájezdní plochy se vloží tvar měnící komponenty, které jsou aktivovány integrovanou řídicí a regulační jednotkou vloženou do obruče“, vysvětluje šéf projektu prof. Detlev Riemer. „A nikoli sám řidič musí myslet na způsob obutí, ale pneumatiky myslí společně s ním.“ Příroda jako Předobraz Kolegům z IPF se podařilo vyvinout nové gumové materiály. Jsou takřka vodivé jako kovy a extrémně teplotně stálé. Je to možné přidáním uhlíkových nanotrubic. Někdy se výzkumníci inspirují triky přírody. Proč se chvostokostci žijíci v zemi nikdy neušpiní, zvažovali vědci v diskusích o povrchové struktuře kůže. „Všechny možnosti, kterými disponuje tělo ke své regeneraci, by měly být vyčerpány,“ míní vědecká ředitelka prof. Brigitte Voit. těžiště suPravodiČ Po přijetí energetické reformy se v IFW stále více skloňuje pojem supravodič. Pod tímto označením rozumíme materiály u nichž dochází při poklesu určité teploty ke skokové ztrátě elektrického odporu. Mezitím se vysokoteplotní supravodiče prosazují při průmyslovým využitím. Bezeztrátový transport elektřiny by byl pro řídící sítě obrovskou výhodou. Dalším tématem jsou „magnetické tvarové paměťové slitiny.“ Tyto materiály mění svůj tvar po přiložení magnetického pole. Skutečností je, že na materiály se kladou stále vyšší nároky. Jde o náhradu drahých materiálů, ale také o vyšší funkčnost. Drážďany tady budují na bohatých zkušenostech. Již před převratem zde fungovalo pracoviště výzkumu materiálů, které se těšilo mezinárodnímu věhlasu. Dne pracuje v IWF 535 zaměstnanců, 115 z nich tvoří mladý vědecký dorost. Vědecký ředitel prof. Ludwig Schultz věří v úspěšný mix starých a mladých odborníků. „Nestárli jsme spolu, přesto nacházíme společnou řeč.“ /eb/ Zdroj: dpa