V roce 1949 se etablovala v Plzni
pobočka ČVUT v Praze. O rok později
již byla v západočeské metropoli
založena samostatná Vysoká škola
strojní a elektrotechnická. V září
2005 zahájila také fakulta strojní
Západočeské univerzity v Plzni svůj
57. akademický rok vysokoškolské
technické výuky. Toto výročí bylo
podnětem pro rozhovor s doc. Ing.
Janem Horejcem, Ph.D., děkanem
fakulty strojní Západočeské univerzity
v Plzni.
Pane děkane, co byste uvedl
k uplynulým 56 letům existence vaší
fakulty?
"Fakulta strojní VŠSE (Vysoká
škola strojní a elektrotechnická),
resp. ZČU v Plzni vznikla na základě
potřeby kvalitně technicky vzdělaných
odborníků pro region, v němž
byla hned po Praze druhá největší
koncentrace strojírenské výroby.
Významné byly zejména požadavky
tehdejšího národního, resp. oborového
podniku ŠKODA, který byl největším
strojírenským podnikem ČSR,
resp. ČSSR. Ten byl jak největším
"odběratelem" absolventů fakulty,
tak se zároveň významně podílel i na
formování sboru akademických pracovníků,
neboť část jeho nejlepších
představitelů přešla na fakultu právě
ze Škodovky. Jména jako prof. Breník,
prof. Bečvář a mnoho dalších
měla punc špičkové kvality nejen
v českém, ale i evropském měřítku.
Spolupráce se Škodovkou jak při řešení
standardních pracovních problémů,
tak i v oblasti vědecko-výzkumné
činnosti prospěla oběma institucím.
Více než 6000 absolventů za
uplynulých 56 let bez problému nalezlo
své uplatnění ve strojírenských,
ale i dalších podnicích.
Jaké studijní obory se vyučují
v současné době na fakultě strojní?
Naše fakulta - stejně jako ostatní
strojní fakulty v České republice - přešla
na model strukturovaného studia,
to znamená, že na ní lze získat postupně
titul bakaláře, inženýra a doktora
(Ph.D.). Větší část absolventů tříletého
bakalářského studijního programu
může ihned pokračovat ve dvouletém
navazujícím magisterském studiu, kde
můžeme nabídnout šest tradičních studijních
oborů, jimiž jsou stavba energetických
strojů a zařízení, stavba
strojů a zařízení (zejména obráběcích
a tvářecích), dopravní a manipulační
technika, strojírenská technologie -
obrábění, materiálové inženýrství
a strojírenská metalurgie a průmyslové
inženýrství a management. Prakticky
ve stejných oborech lze u nás absolvovat
i tříleté doktorské studium.
Studenti bakalářského studia, kteří si
netroufnou na studium ve vyšších
stupních, si mohou vybrat v třetím
ročníku některou ze specializací: materiálové
zkušebnictví, zabezpečování
jakosti, servis energetických zařízení,
konstrukce průmyslové techniky
apod., které umožní jejich snazší přechod
do podmínek průmyslové praxe.
Dokonce některé ze specializací bakalářského
studia, jako jsou obnovitelné
zdroje energie, design průmyslových
výrobků, programování NC-strojů, informační
a komunikační technologie
ve strojírenském podniku vznikly právě
na základě impulzů z partnerských
podniků. Všechny uvedené studijní
programy i zaměření lze u nás studovat
jak v prezenční, tak i v kombinované,
dříve dálkové formě studia.
Všechny máme akreditovány i v anglickém
jazyce a připravujeme zahájení
hromadnější výuky v tomto jazyce.
Zatím výuka v něm probíhá pouze
v menších skupinkách či individuálně.
Mezi studenty je i zájem o získání tzv.
certifikátů, které jsou přílohou získaného
diplomu a kde fakulta nabízí tyto
certifikátové programy: zabezpečování
jakosti, základy designu průmyslových
výrobků, metody a nástroje
modelování a optimalizace podnikových
procesů, navrhování a výroba
svařovaných konstrukcí.
Jak se angažuje fakulta strojní
v oblasti vědecko-výzkumné činnosti?
Vědecko-výzkumná činnost je nezbytnou
součástí naší celkové činnosti.
Z hlediska objemu získávaných
prostředků má fakulta druhý největší
výkon na Západočeské univerzitě
a tradičně se podílí jak na řešení výzkumných
záměrů, tak i dalších projektů,
ať už jde o projekty, jejichž zadavatelem
je Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy nebo jiné orgány
(Ministerstvo průmyslu a obchodu
apod.) a řešili jsme a řešíme
i některé evropské projekty. Zároveň
jsme často i spoluřešiteli těchto projektů,
kdy řešitelem je zpravidla jiná
ze strojních fakult. V současné době
připravujeme návrh nového výzkumného
záměru, jsme předkladateli či
navrhovateli celkem tří výzkumných
center a standardně řešíme i grantové
projekty. Velkým úspěchem bylo získání
projektu Výzkumného centra kolejových
vozidel, které od loňského
roku působí na naší fakultě a jehož
spoluřediteli jsou i ŠKODA
VÝZKUM, Výzkumný ústav kolejových
vozidel v Praze a pracovníci Dopravní
fakulty Jana Pernera z Pardubic.
Přestože z hlediska počtu či objemu
získaných vědecko-výzkumných
projektů můžeme být vcelku spokojeni,
musíme ještě usilovat o větší počet
výstupů s co nejvyšší kvalitou. Z čeho
máme radost je tvůrčí činnost našich
některých doktorandů, kteří se dokázali
prosadit jak v české, tak i v mezinárodním
konkurenci.
S jakými podniky vaše fakulta
spolupracuje?
Naše fakulta je otevřenou institucí
a rozsah je jí spolupráce je velmi široký.
Počínaje již zmiňovanou spoluprací
strojních a jim příbuzných
fakult, pokračujíc organizacemi zaměřenými
na výzkumnou činnost.
Vedle již zmíněných institucí bych
jmenoval např. Ústav termomechaniky
Akademie věd, Ústav jaderného
výzkumu Řež, COMTES HT
apod. Velkou skupinu spolupracujících
institucí tvoří i průmyslové
podniky. Jde zejména o podniky
z průmyslové zóny Borská pole
(PANASONIC, Koyo Steering Systems
Czech, Daikin Industries, Hofmann
Czech, Hofmeister, ISCAR
ČR atd.), společnosti ŠKODA
HOLDING a podniky, které jsou
subdodavateli automobilového průmyslu
(Bosch České Budějovice,
DURA Blatná, WITTE Nejdek, Toyoda
Gosei v Klášterci na Ohří,
GRAMMER Tachov apod.), ale
i mnoho dalších firem. Nebráníme
se spolupráci s kýmkoliv, jediným
problémem je dostatek našich kapacit.
Spolupráci s podniky bereme jako
třetí nutný pilíř naší činnosti,
i když zatím - bohužel - s tím, že
platná metodika její výsledky příliš
nezapočítává do hodnocení činnosti
fakulty.
V současnosti se již začínají podávat
přihlášky ke studiu na vysokých
školách. Jak jste spokojeni
s přijímacím řízením v posledních
letech?
"Díky pravidelnému vysílání našich
pracovníků a doktorandů na
střední školy se nám sice daří mírně
navyšovat potřebný počet zájemců,
ale počet zapsaných studentů se víceméně
nemění. Zájem o technické
fakulty není momentálně "in", což je
částečně způsobeno snahou některých
absolventů středních škol vyhnout
se studiu, postaveném na aplikaci
znalostí z matematiky a fyziky.
Zatímco ve světě je v populaci vysokoškoláků
více než 10 % těch, kteří
mají technické nebo přírodovědné
vzdělání, u nás se počet těchto absolventů
pohybuje v řádu 4 - 4,5 %.
Co je však závažnější: klesá kvalita
znalostí absolventů středních škol
obecně, a to nejen v oblasti matematiky
a fyziky. Proto musíme prakticky
část prvního a druhého semestru
věnovat doplnění a srovnání potřebných
znalostí, aby bylo možné na ně
dále společně navazovat. Samozřejmě,
že souhlasím s tím, aby většina
studentů mohla studovat obor, který
je jim nejbližší, je tu však i druhá
strana "této mince", kterou je otázka
uplatnění absolventů jednotlivých
fakult a zde, bohužel, již několik let
zdaleka nestačíme spolu se sesterskými
strojními fakultami pokrýt
rostoucí poptávku po našich absolventech.
Zatím však v naší společnosti
nevidím ani náznak snahy řešit
přijatelným způsobem tuto rostoucí
disproporci.
Pane děkane, jak vidíte budoucnost
vaší fakulty?
Přes některé dříve uvedené problémy
docela optimisticky. Fakulta
v současnosti dopracovává svůj
dlouhodobý záměr, v němž jsou samozřejmě
naplánovány některé inovace,
a to jak v oblasti vzdělávání,
tak i v oblasti vědecko-výzkumné
činnosti a spolupráce s podniky.
Sledujeme aktivně diskusi o vývoji
potřebných kompetencí absolventů
strojních fakult a snažíme se na ni
reagovat, připravujeme rozšíření
a modernizaci naší nabídky v kombinované
formě studia a v oblasti
podnikového vzdělávání. Díky podpoře
z evropských strukturálních
fondů připravujeme projekt pro
vzdělávání konstruktérů, technologů
a pracovníků podílejících se na
řízení strojírenské výroby. Soustředíme
naše nejlepší vědecko-výzkumné
pracovníky a budeme usilovat
(ve spolupráci s našimi partnery)
o dosažení excelence ve vybraném
oboru či oborech. Chceme se
stát vyhledávaným partnerem vybraných
strojírenských podniků nejen
Plzeňského, ale i Jihočeského
a Karlovarského kraje. Plány, jak vidíte,
máme tedy připraveny, teď to
již chce jen zvídavé studenty, zapálené
akademické pracovníky a kvalitní
řízení vedením fakulty i potřebnou
podporu z vedení univerzity
a Ministerstva školství, mládeže
a tělovýchovy.