Za pouhých 20 měsíců byla ve městě Fornebu nedaleko Osla v prostorách bývalého letiště postavena architektonická dominanta. Nová administrativní budova norské energetické firmy Statoil ASA si svůj obdiv získala již ve fázi vývoje. Základ objektu tvoří ocelová a betonová konstrukce s vysokým stupněm prefabrikace a lakovaná sendvičová fasáda z hliníkových elementů Schüco. Relativně nedávno dokončená kancelářská budova firmy Statoil ASA vyniká nadčasovým designem, flexibilní strukturou i environmentálně ohleduplným konceptem. Rozléhá se v prostorách bývalého vícepodlažního parkoviště v parku letiště Fornebu, uzavřeného v roce 1998. Od té doby se tamní prostory začaly prostřednictvím realitní kanceláře IT Fornebu Properties AS postupně měnit z letištních na administrativní.
Objekt se skládá z pětice paprsků, individuálně orientovaných a poskládaných do tří úrovní. Jednotlivá ramena se přitom dotýkají pouze ve čtyřech bodech. Tyto vzájemně se překrývající prostory byly využity pro umístění centrálních výtahů a schodišť. Ohraničený střed objektu zaujímá 6podlažní klimatizované atrium se společnými prostorami. Každý paprsek je 12,5 m, resp. tři poschodí vysoký, cca 140 m dlouhý a 23 m široký. Odolná a stabilní ocelová konstrukce umožňuje až 30m převisy.
V době, kdy se ještě usazovaly ocelové konstrukce horních paprsků, již ve spodní části firma Flex Fasader AB pracovala na opláštění. Použity byly 80 mm široké fasádní profily firmy Schüco International KG. Jsou vysoce stabilní a umožňují vytvářet fasádní elementy o rozměrech 3 x 4,7 m (šířka x výška). Na dlouhých stranách paprsků vytváří fasáda, sestavená z lakovaných sendvičových panelů z hliníku, zajímavé obrazce, zdálky jakoby připomínající skupinu pixelů. Pro architekty bylo důležité, aby opláštění objektu působilo jednotně, bez jakýchkoli přerušení, byť třeba z důvodu technické vybavenosti. Proto byla vytvořena speciální fasádní kazeta o hloubce 250 mm, ve které jsou ukryty veškeré technické komponenty včetně žaluzií. Vznikly tak hlubší fasádní prvky, které objektu dodávají reliéfní charakter a zároveň slouží jako dodatečné přirozené stínění. Uzavřené fasádní plochy dosahují hodnoty U = 0,18 W/m2K, díly se zasklením pak U = 0,6 W/m2K. Dle architekta přináší poměr 65 % prosklených a 35 % plných částí ideální rovnováhu mezi přísunem denního světla a tepla ze slunečního záření. Prototyp fasády byl v předstihu testován v Schüco Technology Center na odolnost vůči vodě a větru.
Bez povšimnutí nelze nechat ani tmavé štíty paprsků, připomínající výlohu či výkladní skříň. Černé sklo této strany fasády, vyvinuté ve spolupráci firem Flex Fasader AB a Schüco International KG, dokonale kontrastuje s převažujícími bílými prvky objektu. Každý štít tvoří 180 skleněných lamel. Ty jsou na spodní a horní straně upevněny pomocí speciálních úchytů, vycházejících ze standardního systému pro žaluzie Schüco ALB.
Celková energetická spotřeba objektu je kalkulovaná na 103 kWh/m2. Na energetické náročnosti objektu se přitom podílí řada faktorů, kromě vysoce tepelně izolovaných fasádních dílců a výše zmíněné stínicí techniky nechybí využití dálkového vytápění a až 85% podíl recyklace energie.