Zatímco výměna vadných součástek na strojích je běžná věc, někdy je potřeba vyměnit „nefunkční díl" i člověku, například kloub. Nároky na funkčnost a trvanlivost umělých kloubů však neustále rostou. Biomedicínské inženýrství se snaží vyvinout lepší bio materiály, a zajistit kvalitnější výrobní procesy tak, aby se odstranily problémy se špatným umístěním náhradního kloubu. Protože není z praktických ani etických důvodů možné zkoušet kloubní náhrady v reálných podmínkách na lidech, vyrábějí se simulátory, na kterých se klouby testují jak z hlediska poloh, tak z hlediska síly pro různé typy pohybu, ať už je to například chůze, sed a vztyk nebo běh. Má-li být simulace opravdu realistická, je nutné napodobit celé spektrum pohybů a vzájemně je střídat, podobně jako u skutečného kloubu v průběhu dne. Ovládat takovéto pohyby mechanickými převody by bylo prakticky nemožné, proto je nutné použít několik nezávislých motorů řízených elektronicky podle zadaného programu.
„Zkušební stroj je určen na zkoušení kolenních kloubů, a musí být přizpůsoben jeho složitému pohybu. Naše společnost se na tomto projektu podílela návrhem polohovací jednotky (lineární pohyb pomocí lineárních motorů a rotační pohyb pomocí torzních motorů) simulačního přístroje, na který ČVUT Praha obdrželo grant," říká ing. Pavel Cach, a upřesňuje, že na projektu spolupracoval za společnost HIWIN s.r.o Ing. Martin Kaván, ze strany ČVUT přispěl k vývoji stroje Ing. Lukáš Franta, PhD., a na vývoji řízení (Systém Simotion) se podílel Ing. Šabata z firmy Siemens.