Mise GLHF je prvním pokusem dostat největší 3D tištěný objekt směřovaný na orbitální let. Mělo by jít o raketu plně zhotovenou aditivními technologiemi, a to včetně motorů.
Start rakety Terran 1 označovanou zkratkou GLHF (good luck, have fun — „hodně štěstí, užij si to“) plánovaný z Launch Complex 16 (LC-16) na mysu Canaveral na léto 2022 není spojený s vynášením žádných družic ani jiného zákaznického nákladu. Přesto jde o počin vpravdě zajímavý a výjimečný. Jde totiž o první pokus firmy Relativity, průkopníka leteckého 3D tisku, dostat na orbitu první aditivně zhotovenou raketu.
Dvoustupňová, 33,5 m vysoká a 2,8 m široká raketa Terran 1 je doposud největším 3D tištěným objektem, který se pokusí o orbitální let. Její „suchá“ hmotnost dosahuje 9 280 kg. V budoucnu by raketa měla zvládnou užitečné zatížení až 1 250 kg a dopravovat by měla objekty na LEO (low Earth orbit) až do 500 km.
Terran 1 by měla být 3D tiskem zhotovena až z 95 %, přičemž až 85 % by mělo být tištěno najednou.
Raketa je vybavena devíti motory Aeon v prvním stupni a jedním motorem Aeon Vac ve stupni druhém. Každý z motorů je schopen generovat tah až 100 kN v atmosféře při tlaku nad úrovní moře a až 113 kN ve vakuu.
Stejně jako struktura rakety jsou i všechny motory zhotoveny 3D tiskem a využívají kapalný kyslík (LOX) a kapalný zemní plyn (LNG), které jsou nejen nejlepší pro raketový pohon, ale také pro opětovné použití. Podle výrobce by měly být využitelné také pro případnou cestu na Mars.
Společnost Relativity pracuje též na první plně znovupoužitelné, zcela 3D tištěné raketě Terran R.
