Jak moc lidská činnost zasahuje do životního prostředí, není jen otázkou dohadů a spekulací, ale dá se to poměrně přesně měřit a hodnotit podle jasně daných norem. O normách hodnotících dopady firem na životní prostředí, množství vypouštěných skleníkových plynů, tvorbě nerecyklovatelného odpadu nebo udržitelnosti v nejrůznějších oblastech výroby hovoří hlavní auditorka pro oblast životního prostředí společnosti TÜV SÜD Pavlína Ziman Hlavinková.
Zda firma dodržuje předpisy týkající se ochrany přírody, jak velkou má uhlíkovou stopu, jak efektivně nakládá s odpady a umožňuje jejich recyklaci, zda jsou biopaliva skutečně bio nebo zda se například ve výrobě nějakého produktu či látky využívá výhradně či převážně energie z obnovitelných zdrojů, to všechno a mnohem víc je předmětem zkoumání auditorů pro životní prostředí nezávislé kontrolní organizace TÜV SÜD Česká republika, jejíž služby si zákazníci objednávají nejen proto, že musí, ale velmi často i proto, že jim to poskytuje výhodu před konkurencí.
Zájem o environmentální audity roste
Regulací v oblasti životního prostředí dynamicky přibývá a poptávka po environmentálních auditech proto neustále roste.
„Když jsme v roce 2012 začínali, dělali jsme pár auditů do roka. Letos na jaře jsem jich měla naplánovaných 56 a předpokládám, že to zdaleka není konečné číslo,“ popisuje Pavlína Ziman Hlavinková, vedoucí auditorka pro životní prostředí společnosti TÜV SÜD, která se nejčastěji věnuje auditům v oblasti udržitelnosti biopaliv. V rámci těchto auditů kontroluje různé články výrobního řetězce od zemědělců přes zpracování na jednotlivé složky až po míchání biosložek do pohonných hmot, které se prodávají na čerpacích stanicích.
„Na práci mě baví různorodost, protože audituji v různých společnostech zaměřených na širokou škálu činností. Dnes je to bioplynová stanice v Přibyšicích u Benešova, zítra to může být podnik v mlékárenském průmyslu a příště zas čistírna odpadních vod nebo firma, která se zabývají zpracování masa či výkupem zemědělských komodit. Všechno jsou to provozy, kam bych se normálně nepodívala,“ popisuje vedoucí auditorka.
Absolventka Geografického ústavu na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně působila na začátku kariéry v Akademii věd, ale protože ji spíš než vědecká činnost lákala práce v živém oboru, v roce 2010 nastoupila do tehdy nově otevřeného střediska TÜV SÜD pro environmentální projekty.
Začíná to normou ISO 14001
Základní normou v oblasti životního prostředí je ISO 14001 umožňující snižovat environmentální dopady fungování organizací. Nachází příležitosti k úsporám, identifikuje rizikové články ve výrobních řetězcích a pomáhá vytvářet obraz organizací respektujících životní prostředí. Systém environmentálního managementu podle normy ISO 14001 je určen výrobcům, dodavatelům i poskytovatelům služeb ve všech možných oblastech podnikání.
„Získání certifikátu podle normy ISO 14001 má pro firmy mnoho výhod. Pomáhá snížit dopady činnosti organizace na životní prostředí, odhaluje příležitosti k úsporám a snižuje její odpovědnost za poškozování životního prostředí,“ vysvětluje Pavlína Ziman Hlavinková.
„Klienti na základě našeho auditu získají zpětnou vazbu ohledně dopadu své činnosti na životní prostředí a dostanou příležitost profitovat z výhod, které jim v konkurenčním prostředí přinese mezinárodně uznávaný certifikát,“ dodává Ziman Hlavinková.
Uhlíková stopa, zero waste a další
TÜV SÜD v oblasti životního prostředí zkoumá i další parametry jako například uhlíkovou stopu, ekologickou újmu, testování výrobků z hlediska obsahu nebezpečných látek a těžkých kovů nebo takzvaný zero waste audit, kdy se ověřuje, jak certifikovaná společnost nakládá s odpady. Základem je důkladné třídění odpadu, jež je předpokladem pro jeho následnou recyklaci, druhotné využití nebo další, např. energetické využití. Cílem je minimalizovat vznik takových odpadů, které končí bez využití na skládce, přičemž maximální limit nezpracovaného odpadu je 5 %.
Obrovským novým tématem je měření uhlíkové stopy. Čím dál více firem bude mít povinnost se touto otázkou zabývat a role TÜV SÜD spočívá v ověření, že jimi uváděné výpočty jsou v souladu s realitou. V případě sledování uhlíkové stopy se porovnává stávající stav se stavem z minulosti a budoucností.
Pracovníci TÜV SÜD sami měření uhlíkové stopy neprovádějí, ale ověřují správnost výpočtu. Kromě správnosti výpočtu se zaměřují na jednotlivé vstupy v něm zahrnuté, jako jsou spotřebované energie, pohonné hmoty, produkce odpadů, výměny chladiv, emise dodavatelů, emise vstupních surovin, nebo zda se při výpočtu na nějakou položku nezapomnělo. Výstupem je zpráva o ověření výsledku.
V této činnosti paní Ziman Hlavinkové pomáhá porovnání klíčových hodnot v tabulkách, kdy se zaměřuje zejména na počítání emisí z produktů od dodavatelů, spotřebovaných pohonných hmot a energií. V případě, že se v rámci výpočtu ukážou v některých oblastech příliš vysoká čísla, může audit TÜV SÜD posloužit jako vodítko k hledání nápravných opatření, jako například zajištění jiného zdroje energie nebo alternativních pohonných hmot.
Podle Pavlíny Ziman Hlavinkové mohou firmy tuto zprávu využít k tomu, že v rámci výroby přenastaví parametry tak, aby vedly k dalšímu snižování produkce CO2. „Výsledky jsou přirozeně využitelné i v marketingu, kdy daná firma může doložitelně tvrdit, že se chová zodpovědně k životnímu prostředí,“ dodává paní Ziman Hlavinková.
Víc, než vyžadují předpisy
Předmětem činnosti auditorů TÜV SÜD je dále ověřování environmentálních tvrzení. Jedná se například o situace, kdy výrobce udává, kolik je v jeho výrobku recyklovaných materiálů, nebo o takzvané environmentální profily firmy, kdy nějaká společnost tvrdí, že je vůči životnímu prostředí šetrnější, než jí ukládá legislativa.
„V praxi to vypadá třeba tak, že firma tvrdí, že pro výrobu svého produktu využila 50 % recyklovaného materiálu, a my tuto skutečnost ověříme,“ říká auditorka. Vzhledem k tomu, že jde o vlastnosti nad rámec právních předpisů, firmy k těmto krokům nikdo nenutí, ale pokud už to o sobě uvádějí, musí si tohoto tvrzení nechat ověřit a certifikovat nezávislou stranou, jakou je například právě TÜV SÜD. Ta v rámci šetření ověřuje udávané informace, jako jsou cyklus vzniku výrobku, procentuální podíly recyklovaných suroviny a další. Jedním z takových auditů je i audit zero waste, v rámci kterého TÜV SÜD vůbec poprvé auditoval kvalitu třídění odpadů ve společnosti Lidl.
Zelený vodík už zajímá i Čechy
Aktuálně roste poptávka i po dosud okrajových auditech, jako je například certifikování zeleného vodíku. Elektrolýza vody takto označovaného vodíku musí probíhat s využitím elektrické energie pocházející z obnovitelných zdrojů s téměř nulovými emisemi skleníkových plynů.
„Širší, ale méně používaná definice zeleného vodíku zahrnuje také vodík vyráběný metodami s relativně nízkými emisemi při splnění kritérií udržitelnosti. Tyto metody výroby mohou zahrnovat například energii z biomasy,“ vysvětluje paní Ziman Hlavinková a dodává, že výroba zeleného vodíku způsobuje nižší emise skleníkových plynů než výroba šedého vodíku, který se získává z fosilních paliv bez zachycování uhlíku.
Zelený přístup je konkurenční výhodou
Ověřování faktů v oblasti životního prostředí obecně směřuje k nižší produkci skleníkových plynů, zlepšení znovuvyužití zdrojů, snížení plýtvání a celkově odpovědnějšímu, udržitelnějšímu a šetrnějšímu chování firem k životnímu prostředí. Dochází k tomu i prostřednictvím ekonomické motivace, kdy mají spotřebitelé možnost upřednostnit ekologicky šetrnější výrobky a firmy snížit náklady na některé zdroje.
Díky nezávislým auditům mohou výrobci doložit, že se chovají ekologicky nebo že za svou činností zanechávají jen nízkou ekologickou stopu, což je faktor, který ve svém rozhodování vnímá jako důležitý čím dál více spotřebitelů.
„Řada těchto auditů je dobrovolných a výrobce k nim nikdo nenutí, ale pokud chce být ta či ona společnost nejen zodpovědná, ale i více zajímavá pro zákazníky, je soustředění se na ověřování ekologického chování jednou z klíčových cest,“ vysvětluje paní Ziman Hlavinková.
Zprávy v oblasti environmentálních, sociálních a správních aspektů jsou významné také při rozhodování o poskytnutí investic. „Znamená to, že firmy s prokazatelně zodpovědnějším přístupem mají vyšší šanci získat investice pro svůj rozvoj a další růst,“ uzavírá hlavní auditorka pro životní prostředí společnosti TÜV SÜD.