Výrobek, který byl laboratorně a průmyslově vytvořen z kultivovaných kuřecích buněk, byl povolen jako přísada do kuřecích nugetů po schválení Singapurskou potravinovou agenturou (SFA).
Kuřecí nugety z laboratorně vypěstovaného masa budou zkušebně k dostání v jedné singapurské restauraci. Pokud se ujmou, plánuje výrobce expanzi do dalších jídelen a maloobchodů v zemi, uvedl pro CNN Business Josh Tetrick, spoluzakladatel a výkonný ředitel Eat Just. Podle něj bude cena za umělé maso stejná jako za dražší kuřata z biochovů. Prodávat je chce pod značkou GOOD Meat.
„Jedli jsme maso po mnoho tisíc let. Ale potřebovali jsme k tomu zabít zvíře. Až doteď,“ řekl Tetrick.
Kultivované maso se vyrábí v takzvaném bioreaktoru, v přístroji, ve kterém probíhá biologická reakce za přítomnosti aminokyselin, cukrů a soli. Výsledné nugetky mají 70 % obsahu tohoto „masa“, zbytek tvoří proteiny získané z fazolí mungo. Podle společnosti mají vysoký obsah bílkovin a jsou bohatým zdrojem minerálů.
Společnost má výrobní kapacity v Singapuru a severní Kalifornii, zatím však může nugetky prodávat pouze v Singapuru. Doufá však, že prodej rozšíří nejen do USA, ale i do západní Evropy. Kromě umělého kuřecího by ráda svou nabídku už vbrzku obohatila také o podobně vytvořené umělé hovězí. (Eat Just již nyní vyrábí řadu produktů, které nejsou živočišného původu. Nejoblíbenějším výrobkem z její nabídky jsou vegetariánská vejce Just Egg, vyrobená z fazolí mungo a veganské majonézy.)
Trend k nahrazování masa, který je patrný zejména v Evropě a ve Spojených státech, se projevuje už i v Asii. Navzdory globálnímu ekonomickému chaosu vyvolanému pandemií koronaviru si jiný start-up se stejným zaměřením, společnost Impossible Foods, dokázal zajistit zhruba půl miliardy dolarů. Investice pocházely převážně od investorů z Asie.
Jak na to a proč
V současné době už není problém takové maso z buněk vypěstovat, dokonce má již i správnou strukturu a chuť. Vyžaduje to ale specializované postupy. První vypěstované reálné vzorky tvořily velmi tenké vrstvy svaloviny, dlouhé zhruba 2,5 cm a 7 mm široké. Rostly natažené na pružném povrchu pokrytém vlasy, které sloužily jako suchý zip. Odborníci buňkám dopřávají pohyb stahováním a natahováním podkladu, aby výsledná hmota svou strukturou skutečně připomínala svaly živých zvířat.
Tenkost měla čistě technický důvod: v tělech zvířat se o výživu svalů stará hustá síť velkých a především malých cév, které od sebe bývají vzdálené jen desetiny milimetru. Pokud nevytvoříte v laboratoři stejně hustou zásobovací síť, můžete buňky pěstovat jen zhruba na výšku jedné desetiny milimetru.
Situace se zlepšuje, ale „umělý steak“ vyrobit stále ještě možné není, a proto budou prvním produktem z umělého masa právě různé výrobky z masa mletého (nugety, hamburgery, klobásy atp.).
Mezi hlavní motivy výroby masa bez zvířat patří etika a ekonomika. Globální spotřeba masa stoupla od 60. let 20. století do současnosti čtyřnásobně. Pokud se světová populace během dalších 35 let zvětší ze současných sedmi miliard na deset miliard, bude světový strávník potřebovat o 70 % více masa než nyní.
Analytici upozorňují, že dnešními metodami chovu zvířat nebude možné tyto stále stoupající potřeby lidstva pokrýt. Jedna nedávná práce odhadla, že k výrobě masa v tkáňové kultuře stačí nejméně pětkrát méně vody, stokrát méně zemědělské půdy a také o něco měně energie než u dnešních zemědělských chovů. (Malou výjimkou je zemědělská výroba kuřecího masa, na kterou je prý zapotřebí více půdy a vody, ale méně energie.) Není to překvapivé; zvířata obecně spotřebují několikanásobně více energie na vykrmení, než kolik z nich poté získáme v podobě potravy.
Šetrnější by výroba měla být i ke zvířatům. Industrializovaný moderní chov je zaměřen především na efektivitu chovu. I když to neznamená, že by neměl vůbec ohled na zvířata, na jatka či do drůbežárny své dítě vezmete sotva. Nejsou to příjemná místa, a těžko to může být při současné poptávce po masu jinak.
Maso z laboratoře by mohlo alespoň některé podobné provozy zavřít. Z tohoto důvodu technologii podporuje například i americká organizace PETA (People for the Ethical Treatment of Animals, tedy zhruba Společnost pro etické zacházení se zvířaty), která mezi vědci proslula svým radikálním bojem proti výzkumu na zvířatech.
PETA přislíbila milion dolarů prvnímu týmu, kterému se podaří vyrobit umělé maso nerozlišitelné od pravého technologií, kterou by šlo použít v průmyslovém měřítku, a které by mohlo cenově konkurovat běžnému masu. Několikaletým grantem podpořila přímo i jednoho výzkumníka v oboru. (Vzhledem k tomu, že organizace nemá hlavně mezi vědci dobré jméno kvůli svým často vyhroceným kampaním a sklonu překrucovat fakta v zájmu své věci, dotyčný měl údajně v první řadě obavy, co tomu řeknou kolegové.