Překotný rozvoj digitalizace vytváří nové technologie, jež mohou od základu změnit průmysl, ale také náš životní styl. Nejprve asi ve městech a postupně i ve větších celcích, třeba v okresech a regionech. Na cestu k chytrým městům jsme už vykročili. Je potěšitelné, že české firmy včas zachytily tento trend a nabízejí atraktivní řešení. První krůčky správným směrem vypadají slibně.
Na začátku bylo kolo
Jak už to někdy bývá, své sehrála náhoda. Každý rok se v České republice prodá 300 tisíc kol. Kola jsou v módě, lidé je mají rádi, a jezdili by ještě víc, ale mají strach, že jim ho někdo ukradne. Karel Hron, který v Pardubicích vybudoval firmu dodávající velkým společnostem kabelovou konfekci, četl v místním tisku diskusi o tom, jak se ztrácejí jízdní kola, a nářky nad tím, jak špatně jsou zabezpečeny stojany pro kola. Řekl si: proč se nedají zamknout čipem podobně jako skříňka v plaveckém areálu? Lidé jsou přece už zvyklí používat digitální identitu.
„Tak jsem zkonstruoval vlastní stojan,“ přibližuje začátky Karel Hron, jednatel společnosti Keylog net. „Cyklista s sebou nemusí vozit žádný zámek, jen kartu nebo mobil, takže stačí si stáhnout naši aplikaci. Přiloží k čtečce ID a odblokuje elektromagnetický zámek, který je vysoce pevnostní. Podobný používají i pancéřové vozy pro převoz peněz. Celý systém je postaven ze špičkových komponent. Součástí je i pancéřový řetěz, kterým se obejme kolo a zajistí do zámku. I velké štípací nůžky udělají při pokusu jej přestřihnout jen zářez. Podařilo by se asi bruskou, tou je možné rozřezat všechno, ale kdo nosí u sebe brusku?“
Má tato metoda konkurenci? „To, co jsme vymysleli, je světová inovace, neexistuje na světě takto sofistikované zařízení, jež by bylo autonomní jak konektivitou do internetu, tak hlavně energeticky. To je obrovská přednost. Nemusí se pokládat žádné kabely ani natahovat dráty, stačí napájení fotovoltaickým článkem, jenž je součástí stojanu a dobíjí baterii. Stačí ho jen umístit na ulici a je hned připraven k provozu.“ Fotovoltaický panel je schovaný pod tvrzeným sklem. „Náš stojan je antivandal, jak zní odborný termín pro taková zařízení, jež jsou těžko zničitelná. Naše elektronika je zapouzdřena uvnitř stojanu a i tlačítka jsou vybrána tak, aby se dala co nejméně poškodit. Nad každým sloupkem máme plnou kontrolu, každý má plné připojení do internetu a v centrálním stanovišti vidíme, který stojan je využit a jak dlouho. Navíc můžeme sledovat a propojovat celé městské sítě cyklostojanů, ale i soukromé. To když třeba nějaké restaurace chtějí nabídnout svým zákazníkům jako bonus parkovací stojan.“ Současný design je první návrh Karla Hrona, ale vzhled není důležitý. Klíčový je software. Podoba zařízení se může měnit podle přání zákazníka, například podle městského mobiliáře. Zatím mají připraveny tři nebo čtyři pilotní projekty, které odstartují na jaře. Zájem mají firmy, města a také reklamní agentury, které považují toto zařízení za zajímavý nosič inzerce.
„Chceme exportovat do celého světa, a proto hledáme investora. Ze svých prostředků jsem zainvestoval do vývoje, ale pro dynamickou firemní fázi potřebujeme externí peníze. Myslím alespoň 1 milion eur. Věřím, že investora najdeme,“ uzavřel naše setkání Karel Hron.
Chytrý software ze Zlína
„Dokázali byste do své platformy Invipo integrovat cyklostojan z Pardubic?“ zeptal jsem se na úvod rozhovoru s Liborem Kašparovským, obchodním ředitelem společnosti Incinity.
„Samozřejmě,“ odpověděl bez zaváhání. „Ten projekt znám a vím, že by do naší platformy dobře zapadl.“
Historie platformy Invipo se začala psát před několika lety ve Zlíně založením společnosti Incinity. Ta vznikla ze společnosti CROSS Zlín na základě poptávky po nástroji, který bude umět pracovat s daty získanými z technologií, které CROSS vyrábí, dodává a instaluje. A nakonec nejen s nimi. Tak se zrodilo Invipo, integrační platforma, která data z technologií a zařízení ve městě umí nejen analyzovat, ale zejména je interpretovat, agregovat a vytvářet z nich výstupy pro město i jeho občany. „Smart city není o technologiích, ale o lidech a jejich potřebách,“ říká Libor Kašparovský. „Když se o chytrých městech u nás hovoří, mluví se z 80 % o technologiích a jen z 20 % o potřebách lidí a města. Ale mělo by to být přesně naopak. A naše platforma umí nejen technologie integrovat, ale také řídit a vyhodnocovat. Městská data jsou jako spící armáda, kterou je třeba probudit.“ 
Krásná slova by byla jen chimérou, kdyby nebyla podpořena konkrétním projektem. „V konsorciu s dalšími společnostmi jsme vyhráli zakázku v tureckém Izmiru, kde se se budovalo chytré město na zelené louce – zejména chytrá mobilita. Platforma Invipo má dvě rozhraní. Jedno je dispečerský server, tedy co vidí operátoři města, a druhé je veřejný portál, který slouží zejména občanům a návštěvníkům města, včetně mobilní aplikace. Městská data jsou dále otevírána nejen občanům a městským společnostem, ale také podnikatelům a neziskovým organizacím apod. Výjimečnou hodnotu řešení dokládají mezinárodní ocenění. Invipo bylo vloni vyhlášeno jako celkový vítěz veletrhu Intertraffic v Amsterdamu, což je, jako bychom dostali Oskara, a letos v říjnu získalo cenu také na Smart City summitu v Koreji.“ Také na výstavě Smart City Expo 2017 v Barceloně byl o expozici Incinity velký zájem, dokonce takový, že se objevil zahraniční investor se zájmem o koupi. Firma jde ale jiným směrem. Buduje síť zahraničních zastoupení. Partnery jsou ti, kteří už mají zkušenost s integrováním nějakých digitálních technologických komponent do infrastruktury města. Incinity má již zastoupení na Slovensku, ve Velké Británii a Irsku a nejčerstvěji také v Řecku a na Kypru.
Města se zatím chlubí většinou jen několika izolovanými chytrými projekty, ale nemohou se pochlubit horizontálním propojením, který Incinity nabízí. „V Čechách máme rozpracováno několik desítek obchodních případů, ale jde to pomalu. A upřímně, komplexně konceptu smart city rozumí málokdo. Tahle vlna digitalizace nás všechny překvapuje a zahlcuje. Města mají také své vyšlapané chodníčky, dlouhodobé smlouvy s osvědčenými dodavateli a mnohdy nemají zájem riskovat. Razantně zasáhnout do struktury města může být mnohdy fatální. Ale ptám se, podle čeho se rozhodují vedení měst dnes? Je to intuice, zkušenost, politika? My potřebujeme moudrá rozhodnutí na základě měřených dat a vizualizovaných trendů a kontextů, jež jim nabízíme. A to je pro mne synonymum pro smart city. Ale zásadním problémem je asi neexistence vize, a to nejen na úrovni města. Proč v Česku nemáme jednu jedinou krátkou větu, která by nás všechny stmelovala, byla by tím majákem, který by ukazoval cestu, pevný cíl? Ta věta by třeba mohla znít: ‚Budujeme tady české digitální Švýcarsko.‘ Jednou z možností, jak naplnit tuto vizi, jsou česká chytrá města,“ myslí si Libor Kašparovský.