Evropská kosmická agentura ESA pracuje na speciálním palubním počítači pro meziplanetární sondu Hera, který bude zvlášť odolný vůči kosmickému záření. Tento počítač bude řídícím mozkem mise AIDA (Asteroid Impact and Deflection Assessment) k asteroidu 65803 Didymos, která je součástí úsilí o vývoj základů planetární obrany Země.
Sonda Hera, která bude mít na starost pozorování a měření asteroidu, by měla vyrazit na cestu v říjnu 2023. Během letu bude sondu řídit autonomní počítač, který bude muset fungovat v meziplanetárním prostředí po dobu čtyř let. Ve vzdálenosti až 490 milionů km od Země tam bude Hera mimo ochranný štít magnetického pole Země, ve vesmíru „prošpikovaném“ tvrdým kosmickým zářením.
Od dřevních dob počítačů pro mise programu Apollo, který probíhal od počátku 60. do počátku 70. let, urazily počítače vesmírných sond dlouhou cestu. Dnes létají do hloubi Sluneční soustavy robotické sondy s pokročilou mikroelektronikou. Jejich počítače jsou ale vzhledem ke své komplikovanosti stále zranitelnější. Může je fatálně ohrozit jak kosmické záření, tak i špatně napsaný software.
POČÍTAČ PRO HERU JE VYVÍJEN V BELGII
Vývoj počítače pro sondu Hera má na starost belgická společnost QinetiQ Space. Počítač Hery je navržen tak, aby spolehlivě fungoval ve velké vzdálenosti od Země, ve značně nehostinném prostředí, a přitom s jen minimálními zásahy pozemského řídicího střediska. Aby toho tvůrci počítače dosáhli, tak při jeho konstrukci využívají speciální odolnou architekturu, pečlivě vybírají jednotlivé komponenty počítače a vytvářejí software tak, aby fungoval i za postupujícího poškození elektroniky.
K takovému poškození totiž nepochybně dojde s tím, jak budou částice tvrdého kosmického záření postupně pronikat ochrannými vrstvami sondy. Tyto částice mohou poškozovat paměť počítače meziplanetární sondy nebo vyvolávat zkraty v obvodech počítače. Počítač pro sondu Hera používá flash paměti, které jsou stejného typu, jaké se dnes objevují v počítačích nebo v chytrých telefonech. Konstruktéři počítače pro sondu Hera ale tyto paměti pečlivě testují a ověřují jejich odolnost vůči záření. Hodně úsilí také věnují tomu, aby software palubního počítače Hery dovedl detekovat chyby v pamětích vzniklé v důsledku poškození zářením a uměl s nimi náležitým způsobem pracovat.
Palubní počítač Hery také bude muset být prakticky kompletně autonomní a vysoce spolehlivý při co nejnižší možné spotřebě energie. Sonda Hera poletí až za oběžnou dráhu Marsu, kde její solární panely zachytí méně sluneční energie než v okolí Země. Provoz počítače Hery bude muset být velmi ekonomický. Měl by také pracovat s co nejmenším rizikem nutnosti vstupu do b ezpečnostního režimu anebo restartu.