Myšlenka využití umělé inteligence (Artificial Intelligence – AI) ve vojenské oblasti nabývá v poslední dekádě na významu. Prezident Donald Trump zaslal Kongresu návrh rozpočtu na národní bezpečnost pro fiskální rok 2021 ve výši 740,5 miliardy USD. Je o desetinu procenta vyšší než v letošním roce.
Doslova senzace se odehrála na srpnovém summitu agentury Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA). Akce nese název Electronics Resurgence Initiative (ERI) a Symposium Microsystems Technology Office (MTO) a spojuje vůdčí osobnosti napříč elektronickým ekosystémem. Zahrnuje tedy vládní orgány a organizace, armádu, akademickou sféru a průmysl. Na těchto setkáních se vytvářejí základy spolupráce v duchu pětileté investice DARPA ve výši 1,5 miliardy dolarů do rozvoje amerického polovodičového průmyslu.
Letošní třetí ročník se s ohledem na pandemii odehrával na virtuální platformě s vestavěnými funkcemi pro živé prezentace, on-line interakci, výstavy a vytváření sítí. 
„Nebyli jsme schopni hostit akci v Las Vegas, jak jsme původně plánovali, se stíhacími piloty z Air Force Weapons School na nedaleké letecké základně Nellis,“ řekl novinářům plk. Dan Javorsek, programový manažer Kanceláře pro strategické technologie DARPA. „Členové zúčastněných týmů a publikum sledovali tedy on-line, jak algoritmy umělé inteligence (AI) ovládaly simulované stíhačky F-16 ve vzdušných bojích z laboratoře Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Laurel ve státě Maryland. Bylo úžasné vidět, jak týmy za necelý rok pokročily ve vývoji AI.“
Do soutěže AlphaDogfight se zapojily týmy umělé inteligence ze společností Boeing Aurora Flight Sciences, EpiSys Science, Georgia Tech Research Institute, Heron Systems, Lockheed Martin, Perspecta Labs, PhysicsAI a Solar-Tech. Série pokusů byla navržena tak, aby povzbudila a rozšířila základnu vývojářů AI pro program Air Combat Evolution (ACE). ACE se snaží automatizovat boj vzduch-vzduch a vybudovat důvěru v umělou inteligenci jako krok k lepšímu propojení lidí a strojů.
V poslední den soutěže porazil algoritmus umělé inteligence Heron Systems ve virtuálním souboji živého stíhacího pilota v simulátoru Lockheed Martin F-16 hladce 5:0.
Měli bychom ale zdůraznit, že nejde o umělou inteligenci (AI) v pravém smyslu toho slova, ale spíš o aplikaci tzv. strojového učení. Nejedná se zatím o software, který by byl schopen sám logicky řešit problémy, s nimiž se setkává, ale o specializaci na jednu určitou činnost podle lidského zadání. Program však dokáže ve zlomku sekundy vyhodnotit obrovské množství dat a zapamatovat si řešení vedoucí ke splnění zadaného úkolu. Může tak napomáhat odstranění kognitivních zábran člověka ve stresových bojových situacích. Tyto přednosti AI uplatňují vojenské výzkumné týmy ve vývoji koordinace letadel s posádkou a těch dálkově řízených.
Vítězství AI v souboji tedy neznamená, že piloti patří minulosti.
PILOTI A DRONY SPOLEČNĚ
Vedoucí stratégové americké armády chtějí integrovat letadla s piloty a bez nich do jednoho útvaru, v němž by oba bojové prostředky operovaly společně. V tomto ohledu je zajímavá zpráva agentury DARPA, podle níž její bezpilotní letadlo Gremlins X-61 A dokončilo druhé kolo leteckých zkoušek na základně americké armády Dugway Proving Ground v Utahu. Cílem programu Gremlins, který byl založen v roce 2015, je vyvinout a prokázat oprávněnost této koncepce.
Pilotovaný letoun nese na své palubě několik dronů, které ve vzduchu vypustí, ty se začnou „rojit“, například nad nepřátelskou protivzdušnou ochranou, v různých výškách a směrech a zcela ji zahltí. Inspirací je bezesporu rojení včel, kdy roj soustředěně útočí na svou oběť bez ohledu na možné ztráty svých jednotlivých členů. Tento princip už úspěšně vyzkoušel Izrael v Sýrii, kdy koordinoval útok dronů a řízených střel na ruské systémy protivzdušné obrany Pancir-S1.
Jedno „mateřské“ letadlo ponese asi čtyři drony. Jsou vybaveny umělou inteligencí, takže jim stačí zadat úkol a samy jej plní ve stanoveném prostoru. Může se jednat o průzkum nebo útok. Po splnění zadání se mohou vrátit do „mateřského“ letadla a s ním na základnu. Po nezbytné „rekonvalescenci“ mohou být znovu nasazeny.
Při poslední zkoušce nedaleko Salt Lake City byl testován dron X-61A s nákladem senzorů o hmotnosti 68 kg. Jednalo se o víc než jen o běžný technický výkon, šlo o klíčový test na cestě k integraci bezpilotních vzdušných systémů (UAS) do národních bojových leteckých flotil.
Dron X-61A letěl tentokrát samostatně 132 minut. Během testu se mateřský transportér C-130 Hercules od něho nacházel ve vzdálenosti pouhých 38 m. Byl vyzkoušen automatický nakládací a vykládací systém (Gremlins Autonomous Docking System GADS), ale dron nakonec přistál pomocí padáku. Třetí letová zkouška je naplánována na říjen.
JAK MLUVIT S ROBOTY
Umělá inteligence se uplatňuje především v řízení autonomních letadel, aut, tanků a vůbec robotů všeho druhu. Komunikace s nimi je však zatím náročná a klade na obsluhu velké nároky. Vojáci ve stresových bojových situacích však potřebují udílet pokyny rychle a snadno – nejlépe ústně.
Americké vojenské výzkumné týmy proto vyvíjejí konverzační zpravodajskou platformu, která umožní vojákům dávat hlasové příkazy. Místo složitého vyťukávání kódu na operační displej bude rozhraní pro porozumění a dialog schopné interpretovat záměr a podle potřeby jej objasnit otázkami.
Tímto zadáním se zabývá platforma JUDI vyvíjená armádní Výzkumnou laboratoří ve spolupráci s Institutem pro kreativní technologie University of Southern California. Cílem projektu JUDI je kombinovat porozumění neformálnímu jazyku s daty ze senzorů, aby příjemci pochopili kontext. Díky JUDI budou roboty, které se nyní používají k testování – tedy v podstatě velmi vyspělé miniaturní vozy – teoreticky schopny splnit jediný příkaz. Uslyší například rozkaz: „Jdi na vrchol kopce!“ Zaznamenají hlasový povel a budou si jej kombinovat s daty získanými z kamer, jež identifikují blízký kopec a překážky na trase. V případě, že si robot nebude jist, kudy se má pohybovat, položí mluvčímu doplňující otázku.
„Dialog je tím kritickým momentem pro autonomní systémy pracující na několika úrovních vícedoménových operací, aby vojáci v pozemních, vzdušných, námořních a informačních prostorech měli soustavně povědomí o situaci na bojišti,“ řekla novinářům Dr. Matthew Margeová, jedna z vůdčích osobností výzkumného týmu. „Tato technologie umožňuje vojákovi komunikovat s autonomními systémy prostřednictvím dialogu v taktických operacích, pokud situace dovolí použít verbální instrukce k ovládání mobilního robotu. Technologie zase dává robotům možnost požádat o vysvětlení nebo poskytnout aktualizace stavu, jakmile jsou úkoly dokončeny. Namísto spoléhání se na předem určené a možná zastaralé informace o misi umožňuje platforma konverzaci strojů s lidskými spoluhráči.“
Podle armádních výzkumníků budou vojáci, kteří ovládají roboty pomocí hlasových příkazů k umělé inteligenci, moci ovládat více zařízení a zároveň budou více vědět o prostředí kolem robotu, než kolik umožňují současné ovládací prvky založené na joysticku.
Systém velmi připomíná hlasové asistenty, jako jsou Google Assistant, Apple Siri a Amazon Alexa, ale armáda vidí systém JUDI jako jedinečný a odlišný. Podle Dr. Margeové je největší rozdíl v tom, že komerční značky používají cloud a velké datové sady k učení a zapamatování si velmi široké sady úkolů. Platforma JUDI se místo toho spoléhá na fyzická data z okolí a formulaci svých příkazů, aby se mohla zaměřit na relativně malý počet povinností. JUDI je systémem umělé inteligence, která dokáže pochopit záměr vojáka na základě jeho verbálních pokynů.
„Naším konečným cílem je umožnit vojákům snadnější spojení s autonomními systémy, aby mohli efektivněji a bezpečněji dokončit mise, zejména pokud se jedná o průzkum, pátrání a záchranu,“ řekla Dr. Margeová.
Aplikací umělé inteligence v americké armádě je mnohem víc. Ale o tom v příštím vydání.