NESKUTEČNÁ ARCHITEKTURA K OSLAVĚ KULTURY VÍNA S FRANCOUZSKÝM ESPRITEM
Na břehu řeky Garonne, u starých doků přístavu Bordeaux, se od roku 2016 tyčí jako maják budova La Cité du Vin, s expozicí celosvětové kultury vína. Město ležící na pokraji oblasti proslavené výborným mokem je jistě příhodným místem pro umístění této, už na první pohled inspirativní architektury. Budova, jež svými tvary připomíná pojetí návrhů architekta Jana Kaplického (autoři nám tuto zmínku tolerují, neb českého kolegu znali), je dílem slavného pařížského atelieru XTU Architects, konkrétně architektů Anouk Legendre a Nicolas Desmaziéres, kteří ve spolupráci s britským expertem na moderní pojetí muzejnictví Cassonem Mannem vytvořili dokonalé dílo.
CESTA ZA SVĚTOVÝM VÍNEM
Autoři tvrdí, že tvar budovy má připomínat vinný keř nebo dekantační nádobu, ale především svým spirálovitým pojetím je vlastně ztvárněním tekutiny, vína, jež naléváno do sklenice utvoří vířící pramen. Uvnitř 8patrové budovy je atrium, vytvářející iluzi křivky proudící tekutiny. Pojetím budovy je definována i expozice Cesta za světovým vínem, což je velkorysost investora, který se mohl spokojit s regionem Bordeaux, ale návštěvníka nutí ke globálnímu pohledu. Expozice je vedena spirálou, jež končí - čím jiným, než degustací, tedy požitkem éterickým, chuťovým.
Zapomeňme na chvíli o jakou expozici jde, projděme si především koncept budovy, která svojí velkorysostí připomíná jiné francouzské projekty, např. pařížské La Cité des Sciences s proslaveným La Géode – obrovským globem, v němž je ukryto kino s největším plátnem IMAX, a další velkorysé stavby podporované osvícenými politiky. Takové stavby jako Les Halles, Cetre Pompidou, ale například i nádraží proslaveného rychlovlaku TGV v různých městech, jako Lyon, Aix an Provence či Avignon se stávají součástí francouzského prostředí a proslavují tuto zemi svojí vysokou kulturou architektury.
VNĚJŠÍ TVAR A VNITŘNÍ DISPOZICE
Každý prostor v budově La Cité du Vin má svoji specifičnost, charakter. Hned v prvním poschodí se prosazuje základní materiál, který provází budovu, ale i výrobu vína od nepaměti, dřevo. Nosné dřevěné sloupy podpírají strop mnoha jednacích místností. Ale materiály provázející víno se střídají, sklo horní terasy v 8. poschodí s degustačním pultem otevírá pohledy na město Bordeaux, jež se odráží i v zrcadlové stěně za pozorovatelem. Celý prostor degustačního prostoru s vyhlídkou je pak uzavřen stropem vytvořeným prázdnými lahvemi s osvětlením. Sklo, materiál, který hraje ve vývoji vína podstatnou roli, se uplatňuje i v 7., nižším podlaží, kde je vyhlídková restaurace.
Přízemí je velkorysou plochou s obslužnými pulty a prodejnou světových značek vín ve tvaru vnitřního globu, kde se stkví i jedno moravské víno, Rýnský ryzlink z vinařství Sonberk. V druhém poschodí začíná vlastní expozice vína, strop je velkoryse tvořen 574 laminovanými dřevěnými půloblouky, jež zastřešují 3000 m2 plochy naplněné interaktivními expozicemi. Autoři scénáře expozice Roger Mann a Dinah Casson z londýnské společnosti Casson Mann využili maximálně 3D projekci u mnoha prvků interaktivní expozice, ale neváhali nabídnout i senzorické vjemy, expozicí důmyslného systému, jímž je návštěvník konfrontován s aroma či buketem, které bohatost vína charakterizují.
Různé druhy půd, coby základní prvky úspěšného pěstění vína a hlavní donátoři originální chuti, jsou promítány na lomené horizontální plochy, obrovská projekce více pláten vás seznámí s různými druhy půd a vše je doplněno průřezy zeminou. A pokud zvedne návštěvník hlavu opět k nebi, je zde tříplátnová filmová projekce těchto lokalit z různých úhlů, včetně leteckého pohledu. Obě tyto expozice jsou na počátku celkem 19 různých tematických okruhů, jež charakterizují jediné téma – víno ve své mnohotvarosti. Návštěvník může opouštět volně jakoukoliv část expozice a věnovat se té, která jej zajímá více, může se vracet, pouštět si znovu jakoukoliv z projekcí na volitelné téma. Může se zúčastnit diskuse slavných osobností historie, počínaje římským imperátorem přes Ludvíka XIV. či Napolenona nebo Luise Pasteura, jenž mimochodem přispěl k modernímu pojetí výroby vína poznáním původců nemocí ze světa mikrobů, nebo znalce vína Victora Huga, o tom, které víno je nejlepší. Tyto osobnosti samozřejmě nejlepší víno neurčí, lidská chuť je neohraničitelná a nabídka rozsáhlá.
Technologie výroby vína, tedy historie sahající až do 2 tisíciletí př.n.l. je doplněna, chcete-li, projekcí obrazových dokumentů, úlohy vína v různých epochách, jímž dominují například segmentované obrazy slavných umělců, je zde Leonardova Poslední večeře s kalichem vína v ruce Ježíšově, nebo zátiší impresionistů, rané řecké reliéfy s mísením vína nebo egyptské reliéfy z Údolí králů.
Samozřejmě se můžete seznámit i s technologiemi středověku a doby pozdější, výrobou šampaňského, které zdaleka nebylo podmíněno francouzskými vinaři, ale překvapivě, nežádoucím rozkvašením sudového vína transportovaného do Velké Británie, odjakživa největšího trhu francouzských vinařů. Podobný osud má víno Madeira či Porto, ale co je určitě překvapením i pro znalce, je historická úloha výroby čirého skla působícího na kvalitu a typy vína.
POSAĎTE SE, PROSÍM, K NAŠEMU STOLU
Od historie skla a vína můžete odbočit ke vzorkovnici jeho barev, kde zdroje světla prosvěcují skleněné válce zabarvené odstíny bílých i červených vín. Chcete charakteristické zbarvení vín z oblasti Bergerac? Nebo Bordeaux? Stačí zmáčknout tlačítko. Ale podívejte se, zde na vás hledí krásná žena, i když jen z velkoplošné obrazovky a zve vás ke stolu. Když usednete proti ní, a stisknete tlačítko Jak vybrat víno k pokrmům, najednou na vás promluví: Co byste rád věděl o servírování vína? A vykreslí typické francouzské stolování v rodině svého otce, který nikdy neopomenul doplnit maminčin oběd od předkrmu (proslulé aperó) až po dezert vínem, které krátce popsal a jehož výběr zdůvodnil. Kdo kdy navštívil podobnou rodinu ve Francii dnes, zažije pravděpodobně to samé. O restauraci nemluvě. Víno je zde součást stravování, nikoliv alkohol k nekonečnému popíjení.
Pán v taláru právníka, opět z jiné obrazovky, se vás sedícího pohodlně v křesílku naopak zeptá, jaké právní poučení potřebujete v případě, že hodláte vyrábět/prodávat/obchodovat s vínem. A další s vámi bude ochotně diskutovat o nových odrůdách či právních předpisech provázejících dnes výrobu vína. Díky nim, a tím i vysoké kvalitě, se proslulé oblasti a regiony brání, zatím úspěšně, náporu čínských, neuvěřitelně objemných investic do kopírování chutí vína. Ta schopnost kopírovat a zneužívat poznání, jež bylo Číňanům umožněno, jde až do takových detailů, jakými je vyhledávání geografických lokalit podobných např. údolí Loiry nebo Rhony, v Číně postavení kopií proslulých budov chateau, tedy původně šlechtických a buržoazních zámečků do posledního detailu! 
Ano, víno je fenomén provázející historii lidstva, a takovou oslavu velkorysou budovou si zaslouží.
Ta svojí lehkostí, křivkami panelů, jež jsou tvořeny hliníkem a plastovými tkaninami napuštěnými pryskyřicí, navozuje představu pomíjivosti vjemu z chuti a buketu vína, ale svojí zemitostí i paměťi technologů, lidí, kteří udržují vědomost o výrobě po tisíciletí.
V květnu roku 2011 se sešli sponzoři tohoto projektu se zástupci XTU Architects a Casson Mann. O rok později obdrželi investoři stavební povolení a do projektu vstoupila firma Vinci Construction. V roce 2013 byl položen základní kámen. V červnu roku 2016 byla budova předána veřejnosti. Vlastníkem je město Bordeaux, které pro stavbu vytvořilo fond, do něhož přispěli Asociace producentů vína se sídlem v Bordeaux, banka Credit Agricole, Fond Clarence a Anne Dillon Dunwalke, Jeho výsost princ Robert Laxenburský a prostřednictvím Fondu regionálního rozvoje i EU.
Bordeaux, snímky laskavostí atelieru TMU Paříž + autor textu