Podle nedávno zveřejněné výroční zprávy za obchodní rok 2019 dosáhla společnost BASF obratu 59,3 miliardy eur. To v meziročním srovnání znamená pokles o 2 %. Hlavními důvody tohoto poklesu byly menší objemy prodeje a pokles cen obchodovaných produktů, zvláště pak v segmentech materiály a chemikálie. Předseda představenstva BASF Martin Brudermüller však uvedl, že vzhledem k aktuálnímu vývoji světové ekonomiky jde o dobrý výsledek. V nadcházejícím obchodním roce společnost očekává stabilizaci, resp. mírný nárůst celkového obratu na 60 až 63 miliard eur. Jedním z důležitých faktorů při naplňování tohoto plánu však bude, jak se bude vyvíjet ekonomika Číny. O aktivitách a plánech společnosti BASF v nejlidnatější zemi světa jsme hovořili s ředitelem české pobočky BASF Filipem Dvořákem.
Odkdy se BASF v Číně investičně, resp. výrobně angažuje? Jaké byly počátky tohoto angažmá? Jaké byly hlavní motivace koncernu pro vstup na čínský trh?
Aktivity BASF v Číně sahají až od roku 1885, kdy tam začal působit první delegát společnosti. Vlastní závody tam ale BASF začala budovat až mnohem později, na přelomu 60. a 70. let 20. století, což je také doba, kdy se po období projektů typu Velký skok situace v Číně stabilizuje a čínský trh se začíná otevírat západním investicím. V této době, tedy zhruba před půlstoletím, je motivace BASF k proniknutí na čínský trh jasná: tato země se pomalu, ale jistě začíná profilovat jako rychle se rozvíjející ekonomika a do budoucna také největší možné odbytiště v oblasti.
Za posledních 50 let se změnilo nesmírně mnoho: předpokládá se, že zhruba do 10 let bude Čína největší ekonomikou světa, v žebříčku zahraničních investic na zelené louce dnes již jasně vede před USA a je světovou jedničkou. V chemickém průmyslu, jejž mnozí odborníci považují za nejlepší indikátor vývoje globální ekonomiky, je hegemonie Číny neoddiskutovatelný fakt: před 10 lety měla 13% podíl, nyní má zhruba 40 %.
Čínu tedy nelze ignorovat a v chemii to platí dvojnásob. A připočtete-li k tomu, že v Evropě je hegemonem chemického průmyslu s velkým náskokem Německo, tedy mateřská země BASF, je pro nás Čína logickým partnerem.
Jak důležitý je v současnosti čínský trh, resp. které jeho segmenty, pro celkový obrat koncernu BASF?
Je naprosto klíčový. Z hlediska BASF se již dnes svým významem spolu s USA a Německem řadí k těm nejdůležitějším. Oproti poměrně nasyceným západním trhům nebyl ten čínský totiž ještě saturován, jinými slovy, čínský průmysl vytváří silnou poptávku ve všech odvětvích. A protože chemie je za vším a ve všem - od stavebnictví přes obuv až po baterie do elektromobilů -, BASF jako největší chemická společnost na světě s portfoliem čítajícím desetitisíce produktů je s to tuto poptávku uspokojit v šíři a v míře, kterých by jiná firma byla stěží schopná.
V roce 2018 se na globálním obratu skupiny 62,7 miliardy eur Čína podílela 7,3 miliardy eur, tj. necelými 12 %, a z celkových 122 000 zaměstnanců BASF pracovalo v Číně 9 317, tedy téměř 8 %.
BASF hodlá do konce roku 2030 vybudovat v Číně nový, uhlíkově neutrální závod. Jaké by měly být jeho parametry, co bude vyrábět, v jakém množství, pro jaké trhy? Jak velká by měla být investice do tohoto závodu?
Tento výrobní závod představuje největší investici v historii BASF, do roku 2030 má hodnota investice dosáhnout 10 miliard USD a nová továrna se má stát třetím největším provozem BASF na světě.
Parametry závodu ilustrují důležitou změnu, která se v posledních letech v čínské ekonomice děje - zatímco dříve se Čína orientovala na hospodářský růst a ostatní proměnné byly vnímány jako druhořadé, nyní se v důsledku znečištění čínských měst i krajiny a bohatnutí Číny dostává do popření rovnováha společenských, environmentálních a finančních aspektů. BASF zároveň dbá na to, aby její západní normy platily v jejích podnicích po celém světě. Ze všech těchto důvodů bude nový závod splňovat stejné nároky jako naše provozy v Německu či USA.
Nově budovaný ultramoderní komplex se nachází ve městě Čan-ťiang v jihočínské provincii Kuang-tung, která má 110 milionů obyvatel a největší HDP v Číně s průměrným růstem 7 %, a představuje tak ideální lokalitu pro zásobování nenasyceného jihočínského trhu. Závod podpoří dlouhodobě důležitá i rychle rostoucí odvětví, mezi něž se řadí mj. automobilový průmysl, vysokorychlostní železnice, letectví, elektronika a elektrotechnika, farmacie či spotřební průmysl.
(Celý článek naleznete v aktuálním vydání Technického týdeníku)